Zaseklá u televize (ne úplně dobrovolně)

Středa v 9:50 | Atheira |  žila byla jedna blondýna
Můj duch by běhal, coural po lese, mrznul brzy z rána a fotil, šmajdal se psem v blátě a měl radost z podzimu, jenže jeho schránka tohle momentálně nesvede a vrchol její aktivity je čumění na televizi. A to jsem člověk, který ji je schopný nezapnout, jak je rok dlouhý. Nutno říct, že tohle neplatí o psovi, který rád sleduje i večerní zpravodajství, které ze srdce nenávidím.
Dobrá zpráva je, že včera už jsem byla aspoň na odpolední procházce. Sice jsem se ploužila jak slimejš, ale byla jsem schopná se po svých i vrátit domů!
 

Jak se mi nakupovalo 4: Zoohit

Úterý v 14:40 | Atheira |  Utrácím
Druhé čistě zvířecí nakupování...

Hranice ulítlosti

Pondělí v 7:42 | Atheira |  žila byla jedna blondýna
Ještě včera večer mi pidilidi u nás v lese sbírající houby pod houbovými stromy a jezdící na pidipsech (kteří jsou ale podstatně větší než ti pidilidi) přišli jako ulítlost.
Jenže včera byl dnešek normálním pracovním dnem a od té doby se hranice toho, co je a není ujeté, trochu posunula. Večer, když jsem to posuzovala, jsem totiž neměla zkušenost s usínáním na zmraženém pečivu...

Další články