Ta, co tu straší

29. listopadu 2008 v 14:04 | Hanyuu-hime | Hanyuu-hime

Pod přezdívkou Hanyuu (nebo pokud to vezmeme celé Hanyuu-hime) si můžete představit stvoření na fotce...

Je mi 19, prý vypadám na 16, což mi většinou opravdu nevyhovuje, ale chovám se tak na 10, možná ještě na míň... Nějak se mi nechce vzdávat toho dítěte v sobě, proto asi nikdy dokonale nezapadnu mezi třídní kolektiv (ne, že bych tam neměla kamarády, jen ten zbytek prostě otevřeně nemám ráda :D) nebo podobné skupiny lidí.

Co bych řekla k přezdívce...

Původně to byla jen Hanyuu, tak mi začal říkat jeden ze členů fóra, kam jsem kdysi přišla... byl to vlastně takový můj vstup do anime komunity, takže by se dalo říct, že tato přezdívka vznikla právě v době, kdy jsem se zařadila mezi anime fanoušky.

Jak jistě někteří víte, Hanyuu je postava z Higurashi no naku koro ni, podle kterého byla přezdívka původně vymyšlena, avšak ne na základě podobnosti s postavou, či tak... Toto anime mi v té době bylo teprve doporučeno a ten člověk, který mi tak začal řikat si to zkrátka jen spojil s mým jménem - Hana... Hanyuu se mu prostě zdálo takové hezké a nějak se to uchytilo...

Proč tedy potom ještě hime?... Pro neznalé, za japonská jména se obvykle přidává oslovení jako -chan, -san, -sama, atd... podle různého společenského postavení...

Hime znamená princezna... to jsem šla poměrně vysoko co? Taky jsem si nemohla vybrat něco skromnějšího :D... Řeknu to ve zkratce, zakládala jsem si novou přezdívku na youtube, jenže Hanyuu už byla zabraná, pátrala jsem tedy s Theyalin jak mám svou přezdívku rozšířit... poradila mi hime, a tak jsem se tak prostě nakonec opravdu pojmenovala...

Tak to je takový úvod k princezně Hanyuu :D

Pár slov o blogu:

V blogovém světě se pohybuji už 6 let, za tu dobu jsem pár blogů již prostřídala, na svém úplně prvním jsem vydržela tak rok, vzhledem k tomu, že byl zaměřen jen a pouze na kapelu, kterou jsem milovala ve 12ti letech, musela jsem po nějaké době blog opustit :D... Dále jsem se pak věnovala pár blogům buď společně s někým a nebo sama, ty mi vydržely ale jen pár týdnů, maximálně měsíců.

Na tomto blogu jsem se ocitla 2.září 2006, kdy mi bylo 13 let a milovala jsem hru The sims 2. Bylo to v době, kdy sims blogy nebyly ještě tak časté a rozsáhlé, zveřejňovala jsem zde komixy a svou tvorbu, prostě vše, co se týkalo sims...

Svého času byl tento blog opravdu frekventované místo, byl jedním z nejoblíbenějších blogů a na příčkách sims blogů se pohyboval v nejlepší trojici, na což jsem byla neskutečně pyšná. 700 lidí za den pro mě bylo docela málo... zkrátka jsem byla takový zhýčkaný bloger...

Jsem spokojená tak jak jsem, uvědomuji si, že na můj blog lidé chodí a některé to tu i baví, níž se mi jít nechce, ale výšiny na mě už nejspíš také nečekají... užila jsem si cca tři dobré roky slávy a nyní se držím na takovém normálním bodě...Nebudu říkat, že na návštěvnosti a komentářích nezáleží, jelikož to tak není... V životě bych se ale nesnížila na úroveň růžových blogísků, kde je nejdůležitější věcí reklama a SBéčka. Je to ubohost...

Na blog výhradně přidávám jen věci, které mě baví a nějakým způsobem zajímají, nemám ráda, když se někdo snaží dělat něco jako ten druhý... Každý člověk je jiný a tak by se podle toho měl i chovat, ne ničím napodobovat ostatní.

Ohledně koníčků:

Miluju knižní i filmovou sérii Harry Potter, jsem závislá na kafi, blázen do vlků a taky obdivovatel koní a pavouků.

Zbožňuju knihy, které si šíleně ráda kupuji, miluju jejich vůni a vůbec ten pocit toho, že držím v ruce knihu... Samozřejmě je úplně nejraději čtu.

Ráda čtu fantasy, sci-fi, občas nějaký ten horor, sem tam mangu. Nijak zvlášť nemusí dívčí romány.

Z filmů mám nejraději fantasy, horory a thrillery.

Mou zálibou je i anime... To jsem sledovala opravdu hodně, ale teď už na něj nemám nijak moc čas... I tak se mezi ním ale najde pár mých oblíbených a občas i na nějaké kouknu, i když už ho nesleduji tak často... Popravdě jsem se v tom sledování maličko zasekla... Naposled jsem viděla Hetalii... pak znovu Hetalii .... Hetalii a ... no radši nic :DDD

Do mých koníčků patří i hra na housle, které se ale stále učím, jelikož jsem s ní před lety skončila... Bohužel.

Ráda kreslím a občas něco vyfotím, neříkám ale, že se na to dá koukat :D

A nejvíce ze všeho miluju, když někdo chápe můj podivný smysl pro humor a dokáže se se mnou zasmát.