Moje ruka touží po meči

28. ledna 2012 v 22:42 | Hanyuu-hime |  Knižní recenze

Autor: Marcus Sedgwick
Žánr: Horor
Nakladatelství: Plus
Překladatelka: Hana Zahradníková
Vydání v ČR: 2009

Oficiální anotace: V hlubokých lesích staré Evropy tiše a neúprosně padá sníh. Mráz zamknul mízu stříbrných bříz a na dlouhé měsíce převzala vládu nad celou krajinou zima - Královna stínů.
Dřevorubeckou vesničku u říčky Chust obchází strach. Nelítostný netvor pobíjí dobytek a ovce.
Příliš, příliš pozdě si Petr se svým otcem uvědomí, že vesnice je zasvěcena smrti.

...
Když jsem jednoho dne v knihkupectví okupovala oddělení s horory, věděla jsem, že si něco musím odnést. Zaujala mě poměrně útlá knížka, jejíž obálka se mi zdála zajímavá a anotace mě poměrně navnadila. Několikrát jsem jí pak do police zase vrátila a pak si pro ní zase přišla... Z nějakého důvodu jsem prostě měla hroznou chuť si ji koupit.... a tak jsem taky udělala.

Kniha mě však překvapila a dokonce i trošku zklamala, jelikož jsem hned po pár stránkách odhalila, že se vlastně nejedná o horor. Příběh by se dal nazvat spíše pohádkou, avšak ne pro úplně malé děti, spíš tak 13+, s hororovou tématikou.
Nu což, čtu i knihy, které jsou vyloženě pro děti, doufala jsem ale v kvalitní horor o nemrtvých s děsivou atmosférou.
Ta se bohužel nedostavila, místy to bylo opravdu dost napínavé, možná by někoho i zamrazilo, ne však někoho, kdo horory bere se stejnou samozřejmostí jako vzduch, který dýchá...
Z hlediska žánru kniha opravdu přestřelila.

Nebylo to ale nijak vyloženě špatné, pokud se čtenář dokáže smířit s tím, že se jedná o fantastiku s jemně hororovými prvky, kde pobíhá horda nemrtvých, přečte to bez větších problémů.
Ono je totiž v dnešní době opravdu těžké objevit knihu, kde by se tyto bytosti objevovaly ještě poměrně originálně, avšak ne směšně či úplně zcestně.
Upírům se zde říká "Nosferatu" což je pojmenování už velmi staré, z Transylvánie. Jejich podoba zde dokonce není vůbec nijak načančaná, jsou to prostě bytosti, které vylézají z hrobů a vraždí a vraždí, dokud je někdo nezastaví.
Autor očividně čerpal z mnoha informací o úpírech, či si dokonce originálně vymyslel způsoby, kterými se dají zastavit, či úplně zničit - osobně nemohu posoudit, kde k praktikám M. Sedgwick přišel, jelikož o upírech vím tak maximálně to, že sají krev :D
Je tedy zajímavé číst i o jiných způsobech než o česneku, či kolíku, který se zde sice používá také, ale jde to zkrátka i jinak.
Příběh je vlastně celý podaný tak, že se čtenáři nakonec přecijen zalíbí a nikdo nebude obracet oči v sloup kvůli tomu, co to tam pan spisovatel zase vymyslel.

Má to svoje chyby, to nepochybně, není to žádný knižní klenot, nic co bych měla potřebu číst víckrát než jednou. Jsem ale ráda, že jsem se ke knize dostala a měla možnost si ji přečíst. Je to fajn počtení, které má dobře vymyšlený námět a které je i poměrně jednoduše napsáno, o to lépe se to však čte.
 


Komentáře

1 Pet | Web | 17. června 2014 v 8:16 | Reagovat

Ano, průměrná kniha. Osobně tomu ale dávám významné plus za tématiku s KLASICKÝMI upíry, která se v dnešní době hledá docela těžko. Škoda jen, že takových knih, ovšem pro dospělé, není víc. :-? :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama




Doporučuji: