Březen 2013

Napíšu na blog...

28. března 2013 v 18:58 | Hanyuu-hime |  The Girl Who Lived
... říkám si a otevřu nový článek.
Nevím, jak tu hrůzu pojmenovat, nasere mě to a zavřu to....

A takhle to funguje od neděle. Jenomže nebudu mít klid, dokud tu ze sebe zase po těch pár dnech nevyloudím nějaký nic neříkající článek z mého života.

Ale než začnu, musím vám sem hodit jednu věc, co mě dnes hrozně rozesmála. A vlastně mě to rozesmívá pořád.... nemůžu přestat.

On toho chudáka přetáhnul lampou... Rozmlátil okno tiskárnou(?) a pak jím utekl ven :D :D Já chcípnu!! :D

Vzpomínky na Slonovinovou věž a zemi Fantazie

24. března 2013 v 14:37 | Hanyuu-hime
Chtěla jsem se kouknout na nějaký film a mezi DVD objevila právě Nekonečný příběh... Nemohla jsem ho nepustit, prostě to nešlo.

Je to zvláštní, kdybych měla říct, jaký film jsem ve svém životě viděla nejvíckrát, byl by to právě tenhle. Nedopočítala bych se konečného počtu zhlédnutí protože tehdy, kdy jsem se na něj začala koukat, jsem byla tak malá, že ani nemám šanci si to pamatovat.
Byly časy, kdy jsme na něj se sestrou koukaly každý den a stále nás to bavilo. Právě nekonečný příběh byl úplně mou první výpravou do fantastického světa, která měla neskutečný vliv na můj život.

"Hele? Je banán jahoda?"

23. března 2013 v 19:04 | Hanyuu-hime |  The Girl Who Lived
Miluju Bellu a to, jak umí být neskutečně roztomilá. Ano, samozřejmě, že to každá kočka... Ale znáte to, stejně jako pro každou mámu je právě to její děcko nejhezčí ze všech, pro mě jsou moji mazlíci stejně tak. Nehledě na to, že Bellatrix je Potterhead-cat o čemž jsem se přesvědčila, když jsem ji objevila spát v mé posteli s katalogem z obchodu Weasleyovic dvojčat a podivnou atrapou učebnice lektvarů, která ve skutečnosti není nic jiného než sešitek se samolepkami :D
Vůbec... ta potvora vlastně pořád chrápe v mé posteli, jakoby neměla svou vlastní a každou noc tak zabírá ještě další místo, jakoby ho tu už tak nebylo málo :D
Hrozně mě baví ji lechtat na noze, když spí a nechává ji čouhat ven z postele. Pak s ní vždycky začne děsně klepat a ve chvíli, kdy se probudí, dělám, jakože nic a vůbec si ji nevšímám. Je vždycky tak zmatená z toho, co se to děje :D

36. USA, 37. Rusko, 38. Irsko

18. března 2013 v 14:50 | Hanyuu-hime |  Postcrossing
Ještě než tě přepadne infarkt, Kelly, ono to s tím Irskem zas tak slavné není... Hrozně ráda bych se škodolibě chichotala, ale nakonec z toho bude velké nic! :D

USA - 6 660 km - 9 dní
Vtipné...Den po tom, co jsem tu psala o tom New Yorku, dorazil pohled - odkud odjinud než - z New Yorku od 20-leté Nicol.

Ehm... Tati?

17. března 2013 v 15:20 | Atheria Narcissa Malfoy |  Atheria in Muggleland
To, že jsou mudlové šílení není nutno připomínat... to víme všichni.
A jestli to nevíte, znamená to, že jste mudla a nemáte tu co dělat, tudíž zase nahoďte zpátečku!

...

V tomhle světě není žádná novinka, že nějakého mudlovského šílence popadne krize středního věku. Ale tati? Tohle myslíš vážně?


Někdo mi vykradl knihovnu

15. března 2013 v 18:43 | Hanyuu-hime
Doopravdy naštěstí ne, to už bych vám tu asi nepsala, protože by mě skolil infarkt. Ale s tou internetovou se cosi stalo a já vážně netuším co.
Nejlepší na tom je, že ať už se to stalo jakkoli, nezbyde mi nic jiného, než knížku po knížce opět přidávat. Jo, přesně to jsem chtěla!

Abyste i vy konečně přišli na to, o čem to tu plácám... Nu. Dnes jsem zabrouzdala na databázi knih, že doplním hodnocení a komentáře, na které jsem v posledních pár měsících kašlala a také hodím do knihotéky nové knihy, co mi přibyly. Bohužel jsem tak trochu zírala, když jsem se přihlásila.

Krvežíznivý, vražedně smýšlející pikachu

15. března 2013 v 13:23 | Hanyuu-hime |  The Girl Who Lived
Vstávala jsem už v 7:15... na mě dost neobvyklé, takže mám teď pocit, že už je tak minimálně pět odpoledne a nepřestávám se divit tomu, že to tak není.

Od rána si tedy vysedávám u počítače... ale aby to mělo pořádnou úroveň, musím mít ty počítače dva. Jeden na facebook a tumblr, druhý na filmy a blog :D
Takže si tu takhle pěkně dřepím v růžku mého temného pokoje a mezitím po mě šplhá kočka.
Nemám tohle místo moc ráda, proto se radši válím s noťasem v posteli. Mám tu za zády celý pokoj, kdokoli mi sem může čumět.. a vůbec :D Vážně nemám ráda, když sedím takhle blbě zády. Probouzí se pak ve mě šílené paranoidní pocity. Třeba to, že za mnou někdo stojí a kouká na mě.

A právě to se mi stalo před chvílí.

29. Německo - 35. Finsko

13. března 2013 v 18:08 | Hanyuu-hime |  Postcrossing
Dorazily další pohledy, ale pořád jsem se nedostala k tomu, abych je sem dala, takže je jich dnes trochu víc.
Taky jste si určitě všimli, že jsem opět změnila design. S tamtím jsem se tu prostě nějak necítila, tak jsem nahodila tmavý vzhled... Teď je tu z toho to správné doupě, i když podle reakce té praštěné modré ryby to asi tak slavné nebude :D Ale to vůbec nevadí :D

Německo - 634 km - 2 dny

Mě ti Němci snad už vážně pronásledují... Jak je tohle možné? :D :D
Ale i tak, pohled je neskutečně cute, podívejte na toho rozkošného ňuníka ňuuu... a ten vedle má strašně vtipný výraz, vypadá, že se usmívá! :D

Jak originální články na téma týdne... opět

12. března 2013 v 21:41 | Hanyuu-hime |  Nenávistné řeči
Jdu si stěžovat, jdu do vás rýpat... Ale já občas prostě musím!

...

Články na téma týdne nepíšu, nikdy mě pořádně nenapadá nic, co bych považovala za použitelné. Ale to neznamená, že zveřejněná 'díla' čas od času nesleduju.
Sem tam si nějaké přečtu a nestačím se divit.
Je to neustále se opakující problém. Blogerky, které chtějí pouze upoutat pozornost na svůj blogísek, do toho témata nacpou prakticky cokoli, co je zrovna napadne sepsat. Když už to náhodou má co dočinění s tématem, které je právě vyhlášeno, stejně to stojí za to slovo na pět, co všichni známe, začínající písmenem H (A vážení, hasič to není!).

Nevím, proč to řeším zrovna teď, když je to každý týden to samé... Jen mám prostě pocit, že každá druhá holka bezmyšlenkovitě vyřvává 'New York' do všech stran, jako její vysněné místo k žití, ale nakonec se z těch článků stejně nedozvíme vůbec nic.

Jsem líná vymýšlet název

11. března 2013 v 21:38 | Hanyuu-hime |  The Girl Who Lived
Hlavně už ani pro další debilní den ten název snad ani nemám... Takže kdybych se nějaký vymyslet i přesto snažila, dopadlo by to tak, že bych tu jen seděla, civěla do prázdného editoru a nakonec to zavřela a nenapsala ani slovo.
Jenomže já se vám tu prostě potřebuju vypsat.
Z čeho? Vlastně z ničeho a zároveň ze všeho... Já už vlastně ani nevím.

Ráno jsem se probudila jako naprostá chcíplina. Řekla bych, že jsem se hodně přiblížila tomu, jaké to asi musí být, když se člověk jednoho krásného dne probudí mrtvý :D
Takže jsem se na všechno vykašlala a ani do té školy nešla. Kdybych se o to snažila, pravděpodobně bych umřela cestou.
Ale nechci být dál jako nějaký chcípáček, takže se zítra opravdu seberu. Stejně by mi možná bylo líp, kdybych celý den nedřepěla doma.