Já a anime - Co jsem viděla a co na to říkám (2.část - Školní)

30. září 2013 v 12:00 | Hanyuu-hime |  Na nějaké určité téma
Jsem tu s pokračováním na téma 'Já a anime', kde jsem se rozhodla vypsat, co jsem viděla a k tomu přihodit nějaké menší info a můj stručný názor.
Minule jsme se podívali na nějaké ty romance a abychom neskákali od jednoho ke druhému, nepůjdeme od předchozího žánru moc daleko. I v dnešním výčtu je totiž dost možné, že se objeví něco, co by se teoreticky mohlo objevit i v článku předchozím. Možností, proč tomu tak nakonec nebylo, je víc... Ale nejpravděpodobnější je prostě to, že jsem na to zapomněla :D

Dnešním tématem jsou tedy

školní anime

pořád je tu ale možnost, že zase na něco zapomenu. Od toho tu bude někdy v budoucnu část úplně poslední (té jich bude ještě pár předcházet), kde bude od každého něco :D


Nějaké řazení opět není možné, protože u některých sérií si už ani nepamatuju, kdy že jsem na to koukala. Stejně jako minule ale mohu na začátek uvést to, co jsem viděla jako úplně první z vybraného odvětví. Navíc to bylo opět jedno z mých úplně prvních anime, které jsem sledovala v dobách, kdy jsem k tomu všemu teprve pořádně přičuchávala.
Řeč je o lehce (no...lehce možná není úplně ten správný výraz) potrhlé anime - Azumanga Daioh.

Jsme na střední škole, kam je zařazena maličká Chiyo... Nemá na to sice ještě věk, znalostmi ale oplývá, tak proč ji rovnou nešoupnout na střední, že?
V průběhu celého seriálu, který má 26 epizod, pak sledujeme životní příběhy jí a jejích kamarádek, které si na škole najde.

Celá série nedává dohromady žádný komplexní příběh, v každém díle se odehrává něco jiného... prostě je to o tom, co který den dal. To vše podáno vtipnou, i když dosti retardovanou formou.

Azumanga je dále jedním z úplného minima školních anime, které jsem kdy viděla, nepatřící do žánru ecchi, což někdo může vidět jako minus. Mně to ale vůbec nevadí, aspoň se neustále nemusím dívat na vzdouvající se obrovské hrudníky (chm...i když ty tam možná jsou :D) a zadky v pruhovaných kalhotkách.
V případě, že se zvládnete zasmát i dost... ehm... prostě postiženému humoru, bude pro vás toto anime stejně fajn podívaná, jako pro mě. Sice mi v prvních dílech dávalo pořádně zabrat, abych rozeznala, která postava je která, ale to rozhodně není problém jen tohohle seriálu. Takových bych objevila mnohem víc.
Pro někoho je to hotová nedokoukatelná katastrofa, což mu vlastně vůbec nemám za zlé. Můj smysl pro humor je ale už tak neskutečně debilní a tohle mi sedlo, jak se říká - jako prdel na hrnec, tudíž jsem se bavila... Bavila jsem se hodně a i když s tím, jak se postupně dostáváme ke konci, začínají být vtipy o něco sušší než byly na začátku, stejně je to bezvadné.

V pořadí další je anime, které mám moc ráda K-ON! a K-ON!!, první série má pouze 13 dílů, ta druhá 24. Opět je to příběh party děvčat ze střední školy.
Představí se nám novopečená středoškolačka Yui, které obzvlášť nejde o školní povinnosti, jako spíš o to, do jakého klubu by se měla přihlásit.
Ve stejném momentě poznáme dvě kamarádky - Ritsu a Mio. Ty se momentálně snaží sehnat členy do hudebního klubu, kteří jsou podmínkou pro jeho schválení. Přihlásí se jim Mugi hrající na klávesy, to ale stále nestačí.
Oním posledním nezbytným členem bude samozřejmě Yui, která sice neumí hrát vůbec na nic, ale má vybudovanou jakousi mylnou představu, že to všechno nějak jednoduše prostě půjde. Jak to půjde... to už uvidíme sami.

Nemá cenu si něco nalhávat a snažit se K-ON! brát moc vážně. Občas totiž umí být taky šíleně střelené a pitomé. V závěru se ale divák docela pobaví a hlavně nemá pocit, že sledoval nějakou nehoráznou stupiditu, protože ono to blbé ani není. Tedy... v rámci svého žánru. Mně se to líbilo moc, obě dvě série, a chvílemi jsem si i říkala, jak je ve všech těch anime o určitých skupinách přátel úžasné to kamarádství a vůbec... všechno.
Ve zkratce - Moc hezké a povedené anime ze školního prostředí :)

Že Japonci jsou často šíleně nadaní co se hry na hudební nástroje týče, to nejspíš všichni víme... Stejně ale začínám mít pocit, že následkem toho je tisíc a jedno anime o tom, jak máme hudebně nadané dětičky na středních školách. Myself;Yourself totiž není výjimkou a i když se nejedná o sérii zaměřenou stejným směrem jako výše zmíněné K-ON!, už z openingu je vidět, že tam něco takového je.
Hlavním hrdinou je zde chlapec jménem Sana, který se v dětství odstěhoval ze svého rodného města a až jako šestnáctiletý se vrací zpět. Potkává zde znovu své dávné přátele a dokonce i lásku... Zatím ale není úplně jasné, jestli si znovu k sobě najdou cestu nebo zda jeho vyvolenou nakonec bude úplně jiná slečna.

U Myself;Yourself je problémem už jen to, že i přes docela nízký počet epizod (13), neuškodilo by tomu lehké zkrácení... tak alespoň o polovinu určitě. Zvládne totiž nudit, jelikož je dost natahované a každý stejně něco na podobný způsob, leč třeba s trošičku jinou omáčkou, viděl už nejméně tisíckrát.
Mě osobně bavily asi tři čtyři první díly, pak to šlo dolů, až mě to přestalo bavit docela. Není to nejhorší, narazila jsem už na mnohem větší slátaniny, které se ale v žádném z článků nikdy neobjeví, protože sem dávám jen to, co jsem poctivě dokoukala, ale dobré to prostě nebylo.

A dostáváme se k jednomu z případů, který nejspíš měl být nacpán do prvního článku, ale dá se zařadit i sem, tudíž je vše zachráněno.
Amagami SS je romantické školní anime (chtěla jsem si přisadit nemístný vtípek ohledně nedávné zmínce o zakládání jednoho nejmenovaného klubu, ale pak jsem si uvěodmila, že by to bylo ještě víc než jen nemístné :D), jehož hlavním aktérem je Junichi a hromada holek... Ne, nejedná se o harém, ona jich vlastně není ani tak hromada, jakože se jich tam v průběhu všech pětadvaceti dílů objeví trochu víc, tuším, že šest. Seriál je totiž rozdělen tak, že na sebe jednotlivé části nenavazují.
V jedné části se Junichi seznamuje s tou dívkou, v další zase s onou... a postupně tak sledujeme, jak potkává jednu dívku za druhou nezávisle na tom, co se dělo předtím.
Jednoduše jde o to, ukázat jakési 'co by kdyby'. Junichi se totiž špatně vyrovnává s tím, že mu o jednom Štědrém večeru bylo zlomeno srdce. A tak nám anime servíruje pokaždé po čtyřech dílech alternativy, jak to vlastně všechno mohlo být.

Nápad je to docela zajímavý. Na každou slečnu jsou navíc vyhraněny jen 4 díly, takže se nedá říct, že by seriál díl od dílu ztrácel dech a vyloženě chcípal, protože co daný časový úsek, to nová slečna a jiná dějová linie. Ale řekla bych, že tohle všechno mi stačilo jednou. Druhou sérii, Amagami SS+, jsem tedy neviděla a ani se na ni nechystám.

A nyní něco, co by nemělo utéct žádnému z fanoušků anime... Ne proto, že je to přesně jeden z těch kousků, co už každý viděl a co se každému líbil (i když vlastně možná i kvůli tomu trochu jo), ale proto, že ono je to vážně hezké a tak vůbec... Vidět to zkrátka stojí za to.
Suzumiya Haruhi no Yuutsu začíná v první školní den v jednom prvním ročníku střední školy. Jak už tomu tak bývá, studenti se navzájem představují, když v tom dojde řada na slečnu, jejíž slova zní: "Haruhi Suzumiya z Východní základní školy. Obyčejní lidé mě nezajímají. Pokud je zde nějaký mimozemšťan, cestovatel časem nebo jasnovidec, ať se ozve" ... A v tuhle chvíli bychom si všichni ujetí jedinci měli říct - Tohle chci za kamarádku!
Jenže ona studentka to nemyslí s nadsázkou, dokonce u ní nerozeznáme ani sebemenší výraz pobavení...

Přemítání nad tímto anime mě vrací až k podzimu 2011 (sakra, že já se do těch článků vůbec pouštěla, strašně si kvůli tomu uvědomuju, jak rychle stárnu) a také k tomu, jak zmatená jsem byla z prvních dílů. Napadalo mě, že je to nepochopitelná slátanina... a jak se v tom mám sakra vyznat. Asi mi totiž někdo mohl říct, že seriál není řazen chronologicky a že se v tom budu plácat :D Ale nakonec se to celé nějak dalo. Anime bylo dokoukáno a v tu chvíli mi došlo, že to bylo vlastně úžasné.

Ještě jedním ze zástupců mých anime začátků je Shuffle!, série čítající 24 dílů spadající i lehce do fantasy žánru, protože nám tam bez menších či větších okolků pobíhají démonské a božské princezničky a chodí do školy s obyčejnými smrtelníky, jako by bylo úplně normální mít za tatíka krále bohů či démonů. Jedním z jejich spolužáků je Rin, který mnoho času tráví se svou kamarádkou z dětství, Kaede.
Jenže ve chvíli, kdy se rodiny dvou zmíněných slečen přistěhují, začnou se věci lehce komplikovat. Sia i Nerine se do Rina zamilují, no co? Že ho mají rády dvě holky? Ona ale ani Kaede nechce být jen kamarádka. Ještě ke všemu se tu objevuje Asa, která by Rina taky ráda... a nejspíš je tam ještě jedna, jejíž jméno jsem právě zapomněla :D
Kolem Rina se tedy točí neustále jedna holka za druhou a on je nucen si vybrat. Klasické školní harémové anime. S hodnocením od diváků na tom taky není zrovna nejlépe, ale dalo by se označit za lehký nadprůměr.

V čase, kdy jsem na to koukala, nevysvětlitelně jsem to žrala. Ony moje anime začátky totiž byly ve znamení neustálého sezení a zírání do monitoru. Ty série, na které jsem v tu dobu narazila, povedlo se mi hrozně zbožňovat, hlavně taky asi proto, že jsem toho ještě moc neviděla.
Za sebe si ale pořád myslím, že Shuffle! je ucházející anime, které by se nejspíš mohlo líbit.

S pouhými dvanácti epizodami tu máme Fortune Arterial a nejspíš je to i docela štěstí, že je těch epizod jen 12. Nebyla tu pak možnost, aby to bylo ještě horší.

Dostáváme se opět na střední školu. Zde se ale narozdíl od těch ostatních děje něco divého.
O co jde? Upíři... mezi studenty jsou ty krevsající potvory a nikdo neví, kdo to je. Jediné štěstí, že se to netřpytí.

Ne, že bych byla proti seriálu zaujatá jen z toho důvodu, že se tam vyskytují upíři. Já proti nim vlastně nic nemám, když jsou vymyšleni dobře, ale ono tohle anime je prostě o ničem.
Postavy jsou děsné. Nedočkáme se ničeho zajímavého, všichni jsou jak přes kopírák s jinými anime postavami a ještě k tomu je tam každý druhý hrozně blbý. Nedalo se tedy říct, že by mě to bavilo, už kvůli postavám a pak samozřejmě tomu, že děj byl taky na prd.
Celé jsem to vydržela jen díky malému počtu dílů a to jsem se u toho ještě pořádně musela kousnout do zadku :D

Nakonec opustíme veškeré akademie s divnými studenty, střední školy a všechno na ten způsob. Anime Shugo Chara! se totiž odehrává na základce.
Ayu Hinamori má mezi žáky pověst jako cool holka, ona je ale přesto hrozně stydlivá. Jednoho dne má tedy jedno prosté přání - mít víc odvahy.
Následujícího rána u sebe objeví tři barevná vajíčka. Z každého se vyklube jinak barevná maličká potvora, která má i odlišnou povahu od té další.
Dívka se na ně může proměňovat, využívat jejich schopností nebo získávat rady...

Není to úplně nejhorší, ale když se podíváme na to, že celá série má 51 dílů a po ní následuje ještě další, působí to lehce vražedně. Celou dobu se totiž točí dokola skoro to samé. Za sebe mohu mluvit jen o první sérii, jelikož druhou jsem nikdy neviděla...
Ó bohové, beru to zpět, tak série jsou tři - 51, 51 a 25 epizod. Docela by mě zajímalo, co se dá v tolika dílech a s tímto námětem řešit, ale nemůžu do toho mluvit, protože jsem zbylých 76 dílů nezhlédla, ale nějak si to nedovedu představit.
Abych to zkrátila - Dalo se to, sice jsem na to nemohla koukat v kuse, ale střídat to i s jinými seriály, ale když jsem to udělala takhle, byl to celkem v pohodě. Ten, kdo to neviděl, ale asi taky o nic nepřichází.

---
To by bylo pro dnešek vše. Abych to tu navíc stále nezahlcovala jen tímto, pokračování se tu objeví o víkendu a zbylé články se tu pak budou objevovat asi až po týdnu. Ještě uvidím.

Viděli jste některou ze zmíněných sérií? Co na to říkáte? Budu ráda, když o školních anime něco řeknete v komentáři i vy :)
 


Komentáře

1 Marry | 30. září 2013 v 14:44 | Reagovat

Sice znám jenom K-On a shuffle,ale i tak se mi to moc líbilo. :-D

2 blue-faded-rose | 30. září 2013 v 15:39 | Reagovat

K-ON! je super, chvílemi sice trochu střelené, jak jsi psala, ale je to skkvělé anime! :)

3 Kačí* | E-mail | Web | 30. září 2013 v 16:47 | Reagovat

Jů, tohle a předchozí článek s romantickými anime je teď přesně něco pro mě - koukala jsem na anime asi dva roky zpátky docela intenzivně a chtěla bych zase začít, tak tu určitě najdu nějakou inspiraci :))

4 lokusta | 3. října 2013 v 20:26 | Reagovat

Školnými anime by som označila naozaj niečo iné, napr.: Azumanga Daiou The Animation (2002), Danshi Koukousei no Nichijou, Sketchbook: Full Color`s, Sayonara Zetsubou Sensei... obzvlášť "Shugo Chara!ô by som za školské anime nepovažovala, skôr by som povedala, že sa časť príbehu v priestore školy odohráva, ale to je tak všetko. Samozrejme, každý môže mať na to iný názor.

5 Hanyuu | Web | 3. října 2013 v 20:33 | Reagovat

[4]: No tak Azumanga tu je zmíněná, takže myslím, že se tak dá považovat i to další, co s tím má co dočinění, i když to tam zmíněné nebylo :D
Ta Shugo Chara mi nikam jinam nevycházela, a proto, že je neskutečně těžké zařadit anime, které žánrově nikdy neodpovídá jen jednomu jedinému, řídím se podle štítků, které tomu v žánru připadají na myanimelist.net a tam je to hozené i mezi školními. Tak jsem to dala sem.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama