Sladkých šestnáct a blogování

30. listopadu 2013 v 11:45 | Hanyuu-hime |  Na nějaké určité téma
Jak se tak na blogu pohybuji už nějakou tu řádku let, sleduju nejen kolem sebe, ale i na sobě, že blogování by se dalo rozdělit do určitých etap podle toho, jak dospíváme. Nechci se teď ani zaměřovat na tu nejhororovější etapu ze všech a to - dvanáctileté blogerky ujíždějící na pixelkách, bleskovkách a přidávání obrázků jejich oblíbených kapel, třpytivých textů a obíhající SBéčka. Vlastně ani nevím, jestli se to pořád ještě dělá nebo jestli už je to pravěká záležitost. V oblasti těchto blogů se už dávno nepohybuji, tudíž pro mě jakoby přestaly existovat.

Chtěla bych něco povědět o šestnáctiletých (plus minus nějaký ten rok) blogerech, protože jsem tak nějak vypozorovala, že právě 16 let je ve světě blogů (takových, kde se nehraje na zkopírované obrázky, ale právě na vlastní texty, ať už povídkové nebo úvahové, fotky, kresby, atd.) taky takovým mezníkem - Nějakým způsobem už jsme přešli stupidní období blogových hádek s našimi SBénky, ale i tady jsou věci, které děláme... děláme je naprosto strašně, ale uvědomíme si to až po pár letech, kdy to začneme pozorovat na svém okolí a připustíme si, že jsme byli vlastně úplně stejní.
Předem už vím, že za tohle mi bude sťata hlava a nabodnuta na kůl, ale potřebovala jsem nějaký ilustrační obrázek a co lepšího je po ruce, než splašit fotku sebe, sestry a kamarádky ve věku, o kterém se tu mluví? (Fajn, ve skutečnosti je mi na té fotce 15, sestře 14... a kdo ví, kolik vlastně bylo té třetí, ale to už je jen malý detail).


Nemám v úmyslu se do někoho navážet nebo ho snad urazit. Chtěla bych se jen zamyslet nad pár věcmi, kterých jsem si začala všímat hlavně v posledním roce... Je to jen můj názor, nikoli věc, která by musela být nutně přesně tak, jak ji tu podám. Já to tak ale vidím a ráda bych se o to proto podělila.

...

Kolem toho šestnáctého roku začínáme více nahlížet do toho "dospěláckého" světa a nejspíš si o sobě v té době myslíme, že jsme dospělejší, než ve skutečnosti jsme. To se hodně často odráží na našem blogovém já, a to má potom jakési 'specifické rysy', které nelze přehlédnout, pokud se na ně zaměříte.

Pokud onen bloger nepodlehl kruté retardaci a nezamrzl u posedlosti zkopírovanými obrázky a věčného hlásání: "Kopírovat pouze se zdrojem", ačkoli to, u čeho to píše, není podle autorských práv jeho, dostáváme ve věku zhruba od těch 15 let autorského blogera, který píše povídky, fotí, kreslí nebo dělá cokoli jiného - ale píše autorsky!
Někdo by si nejspíš mohl říct, že se to opět, jako většina těch hrůzostrašných internetových scénářů o vymytých mozcích, týká pouze děvčat... Ona to ale není tak úplně pravda, protože důvodem, proč tenhle článek píšu, jsou ve stejné míře kluci i holky, i když těch kluků je na blogu celkově o dost méně.

Nejspíš v nás v těch 15 začíná bujet nějaká představa o tom, že už vlastně skoro nejsme puberťáci... V 16 se to pak stane oficiálním a i když s námi většinou ta puberta ještě hodně mlátí, máme pocit, že máme na svět ucelený, dospělý názor, víme o životě první poslední a máme radu téměř na všechno. Není proto pak vůbec těžké narazit na blogera ve věku okolo 16-17 let, který publikuje jednu úvahu za druhou, kde kritizuje společnost, snaží se zamýšlet nad smyslem života, mluví o dnešních dětech, ačkoli je sám stále ještě dítětem, a dává tak nějak průchod tomu obrovskému filozofovi, kritikovi a uvědomělé lidské bytosti, kterou se náhle stal.
Takový bloger/blogerka má potřebu vyřvat do světa všechno, co si myslí, co má rád/a a co naopak nesnáší, co si myslí o tomhle a támhletom a čeká na nějakou odezvu od okolního světa. Chce dát najevo svou výjimečnost, protože je přesvědčen o tom, že mu nikdo nerozumí, že je v skrytu duše neuznaným umělcem nebo má pocit, že nikdo stále ještě neobjevil, jak znalý světa v už tak mladém věku je.
Na jednu stranu mají tohle v sobě všichni, kdo si vedou blog. Proč bychom si ho jinak vedli, kdybychom nechtěli ostatním něco sdělit? Jenže rozdíl mezi - nechci říkat dospělými, protože já dospělá nejsem a ještě pěkně dlouho nebudu - je ve způsobu, jakým své myšlenkové pochody podáváme ostatním.
My, které už tento stav přešel, si svůj názor povíme, občas napíšeme úvahu nad tím, co nás právě zaujalo... někdy se raději rozhodneme držet hubu, pokud se jedná o téma, které by akorát způsobilo nějaké ty klasické internetové rozbroje... záleží na tom, jakou má kdo povahu, ale naše blogové děti, které už děti vlastně tak úplně nejsou, nám všechno tohle doslova vyřvou, podají to svérázným způsobem, který se snaží říct : "Takhle to prostě je a já vám to říkám proto, abyste to konečně pochopili!"
Když mluví o sobě, snaží se dávat důraz na to všechno, co dle jejich uvážení není tak úplně normální a snaží se díky tomu vystoupit z řad ostatních lidí. Často se snaží jít tvrdě 'proti proudu' a dokázat tak ostatním, jak správě by měli žít, navdory tomu, že se ve většině případů sami stále hledají a netuší, co si se svým životem počít.

Těžko říct do jakého věku tenhle stav trvá. Podle mého se to postupně začne vytrácet kolem toho 18 a 19 roku, u někoho to nepřejde vůbec, záleží na člověku. Ale pravděpodobně si tím projdeme všichni, někdo více, někdo méně, ale i tak si myslím, že tahle fáze je pro nás úplně přirozená a koneckonců... nejen na blogu, i když tady je to možná více vidět.
Byla jsem taková taky a pár lidí, co znám, stejně tak. Možná už kvůli tomu není zrovna hezké, když začínám být na tyhle blogerské výlevy stále alergičtější (záleží taky na tom, jak který bloger to je) a napadá mě, že si stejně za pár let sedne, přečte si to a bude kroutit hlavou nad sebou samým, protože ono nejspíš nic jiného ani dělat nejde.
 


Komentáře

1 MercyFinch | Web | 30. listopadu 2013 v 12:51 | Reagovat

V šestnácti to se mnou bylo přesně tak, jak to popisuješ. Naštěstí v té době ze zakládání blogu vždycky nějak sešlo a podobné výlevy se tak dostaly pouze na papíry, které jsem nedávno s úlevou spálila :-D
Je fakt, že přestože jsem uvnitř ještě hodně dítětem, mám už  tak nějak rozum a dokážu si rozmyslet, co napíšu. Většinou :D

2 M. | E-mail | Web | 30. listopadu 2013 v 13:30 | Reagovat

Pěkný článek, naprosto souhlasím... vzhledem k tomu, že jsem se svým věkem tou starší menšinou na Blog.cz, vidím věci už značně s odstupem a to, co popisuješ, je tu ke čtení prakticky denně... toto nenávidím, toto mě štve, věty jako "Wake up, people, srsly?!", všichni jsou blbí a podobně... vždycky se musím pousmát, nostalgicky si povzdechnout a zašeptat si "Jojo, kde ty loňské sněhy jsou"... :-D Myslm, že tahle etapa trvá do těch 18-19, do chvíle po maturitě... pak jakmile se člověk dostane na VŠ nebo do práce, většinou se "probere" :)

3 Guizmo | Web | 30. listopadu 2013 v 14:11 | Reagovat

Snad jednoho dne vyrostu :)

4 Anchor | E-mail | Web | 30. listopadu 2013 v 14:33 | Reagovat

Tfuj, to se mi ulevilo, až jsem si tenhle článek dočetla (nedávno mi bylo šestnáct a tak jsem se u nadpisu lekla a paranoidně se bála, co tu najdu :-D)! Sice na blog píšu pěkné ptákoviny, ale tohle naštěstí ne, už jen proto, že dost cítím být spíš cáklým dítětem než moudrým větším člověkem a taky proto, že nerada píšu úvahy 3:D

5 Ejmy | E-mail | Web | 30. listopadu 2013 v 14:57 | Reagovat

Dost dobrý :-DVelice zajímavý člálenk

6 Elizabeth | Web | 30. listopadu 2013 v 15:11 | Reagovat

Tak snad do toho bodu nedojdu. :D Zatím jsem jen patnáctileté dítě, které si sice nějaký ten názor na blog dá, když se mu zalíbí TT a má k tomu co říci, ale... stejně tam mám více povídek a snad se to nezmění. :))

7 Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 30. listopadu 2013 v 18:11 | Reagovat

Jó, kdyby šestnáct. Kolikrát se chytám za hlavu, i když čtu článek, co jsem psala ve dvaceti :'D Člověk se zkrátka pořád vyvíjí

8 Hanyuu | Web | 30. listopadu 2013 v 18:22 | Reagovat

[7]: Jasně, že po několika letech si člověk říká, že když byl mladší, byl prostě stejně pořád idiot... Ale mně jde spíš o takový ty nádhery, co sežraly všechnu moudrost světa a pořád si neuvědomujou, že to tak není... a těch je tady fakt dost :D

9 Lola | Web | 1. prosince 2013 v 9:15 | Reagovat

taky jsem ve 12 obíhala SBéčka, dělala bleskovky a tak:D ted mi je 17, a ten blog s pixelkama je pro mě trapný:D

10 Smoke. | Web | 17. prosince 2013 v 13:14 | Reagovat

Já Ti nevím. Založila jsem si blog, něco tam píšu, možná to jsou blbosti, možná taky ne, ale důležitý je, že to v sobě tolik nedusím. Jasně, možná si za pár let (nebo třeba i měsíců, hah) řeknu, co jsem to byla za blba, a vesele to všecko smažu, ale teď je to pro mě určitej způsob vydýchání se. Píšu si úvahy, píšu si povídky, píšu si, jak je všecko na hovno, ale nikoho nenutím to číst a rozhodně netvrdím, že mám patent na rozum.

Tak snad se za to nebudu jednou nějak moc stydět.

11 sarush ef | Web | 17. prosince 2013 v 13:23 | Reagovat

No, vlastně i docela souhlas.

12 piuPIU | Web | 17. prosince 2013 v 13:49 | Reagovat

Jó, můj první blog byl v některejch věcech hodně podobnej. Psala jsem rádobyfilozofický kecy o čemkoli, občas nadávala na celej svět, a občas si vylejvala srdíčko jak mě nikdo nemá rád protože jsem taková a maková... snad je to teď už malinko lepší :D
mimochodem, při čtení si nešlo nevzpomenout na Lady Vanilku :D

13 naoki-keiko | Web | 17. prosince 2013 v 14:56 | Reagovat

Přiznám se, že se v tomhle věku ještě nacházím a to, cos napsala je asi tak nějak pravda, přiznám se, že já s blogováním začala až měsíc po patnáctinách, ale když se mrknu na své nejstarší články, tak bych se za některé výroky hanbou propadla :-D , ale víceméně nejsem po čase spokojená z žádným článkem (ať už nemožný počet neopravených hrubek nebo obsah textu), ale to už bude povahou ^^, jinak si svých šílených šestnáct užívám jak to jen jde ;-)  Pěkně výstižný článek :-)

14 Desirée Lydon | Web | 17. prosince 2013 v 15:04 | Reagovat

Takovéhle výlevy se u mě taky někdy vyskytnou, ale jenom vyjímečně. Nemám žádnou zvláštní potřebu kritizovat všechny trendy, facebookem začínaje, politikou konče. Ale každý je jiný a dívá se na to jinak.

15 monie-lewis | Web | 17. prosince 2013 v 15:17 | Reagovat

16 mi ještě není, takže je to pro mě taková rada "čemu se vyhnout" :-D
I když.. i ve svých čtrnácti se tak trochu v tom článku poznávám (on ten rozdíl 2 roky zase tak velký není).

16 baywatchnights | E-mail | Web | 17. prosince 2013 v 15:21 | Reagovat

Nedávno jsem při úklidu našel různé své úvahy - slohovky, které jsme měli za úkol ve 2. ročníku SŠ. Také jsem se děsil, co jsem byl schopen před nějakými plusmínus deseti lety napsat.

Ale tehdy jsem ještě neměl svůj Blog a vlastně ani domácí připojení k internetu, takže úvahy zůstaly jen "na papíře". :-)
Kdybych měl svůj Blog už během svých středoškolských let, asi bych na něj své úvahy a slohovky přepisoval.

17 Faint | Web | 17. prosince 2013 v 15:34 | Reagovat

Nemám síce ešte 16 no občas si nejakú tú úvahu napíšem. Naposledy to bol môj postreh čo sa týka hudby a tak. Teraz dávam dokopy článok o písaní.
Je pravda, že mám nápad na nejakú tú úvahu, kde je potreba vykričať sa celúmu svetu. Tá potreba u mňa trvá už dlhšie pre ľudí, ktorí občas majú chuť krititovať hudbu, ktorú mám rada...Chcem im to predstaviť v inom svetle, chcem im ukzať ľudí, ktorých obdivujem. Čo sa týka tých starých časov...dobre si na to pamätám :D web na estrankach. Hrúza...Keď tak premýšľam ja som vždy išla "proti" prúdu.

18 christiiinka | Web | 17. prosince 2013 v 16:00 | Reagovat

Uuu při dváctiletých pixelko-třpytkofilech se ve mě vzbuzuje nostalgie :-D jasně že se to vůbec nedalo číst (protože většinou ani nebylo co), ale hrozně nás to tehdy všechny bavilo. Mám pocit, že v začátcích (tak 8let zpátky) byl blog plný takových článků (cca 80%) nebo si vymýšlím?

19 christiiinka | Web | 17. prosince 2013 v 16:02 | Reagovat

*dvanáctiletých *mně. Ok, možná jsem měla radši zůstat u pixelek :-| odcházím :D

20 Anushe^ | Web | 17. prosince 2013 v 16:14 | Reagovat

Panebože!!! O_O Já vím, kde je focená ta fotka! To je před mou bývalou školou!!! O_O  :D Ty tady i bydlíš nebo jen někde poblíž? 8-O :-)

21 Kariol | Web | 17. prosince 2013 v 16:30 | Reagovat

Neříkám, že to není zajímavá úvaha a rozhodně jsem si příjemně početla.
Ale často narazím i na blogy lidí starších šestnácti let a stejně se mi někdy stane, že na takové kopírky narazím. A naopak znám pár dvanáctek, které píší autorsky a na jejichž blogy se dá normálně chodit. A dovolila bych si tvrdit, že mezi ty mladší a normální patřím i já...

22 Šárka | Web | 17. prosince 2013 v 17:10 | Reagovat

Na blogu funguju asi od třinácti. Staré blogy mám dávno zrušené a za články v nich bych se doopravdy strašně styděla. Proto mě příjemným způsobem zaráží, že znám několik blogerek, z nichž nejmladší je 13, které píší jako by jim bylo o deset, dvacet let víc. :) Mluvím třeba o Kariol, komentář nade mnou. Jak krásné je narazit na takové blogy v mase těch příšerných puberťáckých výlevů.

23 smile | Web | 17. prosince 2013 v 18:18 | Reagovat

Je mi 14, lidé mi často podle psaní i fotek typují 17, což já vážně nechápu. Nesnáším, když mi říkají, že vypadám/píšu jako starší..
Bloguju rok, za tu dobu jsem měla asi 4 blogy a když se tak dívám dozadu, nebo občas zajdu na svůj úúúplně první blog, který jsem si založila (naivně) s tím, že ze mě bude slavná a bohatá blogerka, ačkoliv nevím, jak jsem na to přišla, docela se tomu v dnešní době směju. Bylo mi pristě 13..
Ano, je mi 14, ale myslím, že už jsem se toho dost naučila.  Tuhle mi Kuba, můj kamarád řekl, (když jsem si četla komenty na mém blogu), že mi to jde. Docela jsem se zasmála, lichotilo mi to a tak jsem poděkovala, načež mi odpověděl, že i on si pamatuje můj první blog, (bloogproholciny.blog.cz) a že si myslí, že mi to teď jde mnohem líp. Byla jsem červená až někde..
Také nemám ráda takové ty "dvanáctky", které používají výrazy jako: Blogíček, blogíčkování, tak tu klikňučkujte- a podobné přinejmenším trapné a shazující slova, nebo SMAJLÍČKY jako Xddddd, Lolíček- a podobné. Při nejhorším, když na svém blogu zvyšují svoji sebejistotu sprostýma slovama, která ani nebudu zkoušet psát.
Jednoduše řečeno.  Je mi sice 14, ale nestydím se za to a věřím, že mi blogování k něčemu je, protože je to už součást mého života a dalo by se říct, že i droga.

24 Žebyjá? | E-mail | Web | 17. prosince 2013 v 18:22 | Reagovat

No, mně už 16 není, ale asi ještě nejsem v bodě, kdy bych se na tyhle "puberťáky" dívala s nějakým nadhledem a odstupem. Chápu to, že si člověk v tomhle věku připadá důležitej a občas má prostě pocit, že jedině on má pravdu. Nebo že mu někdo křivdí. Starší si sice můžou říct, že je to jenom vztahovačnej puberťák, ale ono v tom může bejt i něco víc - proto pak ten člověk píše na blog výlevy a obviňuje a kritizuje společnost. Taky jsem si tím prošla a možná ještě procházím (ačkoli teď už to mám s postupem času víc pod kontrolou) a tak moc dobře vím, že to není vůbec tak lehký, jak se zdá a rozhodně není fajn, když to v sobě někdo dusí. I kdyby se za svoje výlevy měl bloger později stydět, není to důvod, aby nepsal tak, jak cítí.  Protože jedině tak může postupem času zjišťovat, jak se změnil a jestli se vůbec někam vyvíjí, což je hodně důležitý.

Srážet puberťácký výlevy s tím, že to není nic ke čtení... na tom není nic, co by někomu pomáhalo nebo to něco měnilo. Nemám to ráda, byť se k tomu taky uchyluju - ostatně, v každým životním období si člověk připadá tak nějak "na vrcholu" - a představa, že mu někdo starší a "zkušenější" kecá do života je jen těžko zkousnutelná. Ale asi s tím těžko něco naděláme. Možná bude nejlepší přejít to mlčením :D :)

25 Lemonka | Web | 17. prosince 2013 v 19:21 | Reagovat

Nevím, z tohoto článku jsem taková mírně rozpačitá. Cožpak je špatné mluvit o svých pocitech a názorech? Teď takové jsou, i když jsou možná nejsou úplně správné, ale my to teď tak cítíme, tak proč se o ně nepodělit? Blog je leckdy vzpomínkou na vývoj nás samotných. x)

26 Monica Otmili | E-mail | Web | 17. prosince 2013 v 19:59 | Reagovat

[25]: Přesně tak, vidím to podobně. takovou tu fázi "chcu všecky napravovat a dát najevo, že nejsou všichni v určitém věku myšlenkově stejní, to jsem měla ve třinácti, kdy jsme ten blog zakládala. :D Zakládala jsem ho tehdy s myšlenkou, že se za nic, co tam publikuju, nebudu muset nikdy stydět. No, to byla dost pošetilá myšlenka, můžete hádat, jak to vidím dnes. :D Blog je úžasná prezentace časového období a vývoje člověka.

Šestnáctku mám sice za sebou, ale vůbec to není dávno, co tomu bylo jinak. Z úvahování jsem nevyrostla a pravděpodobně nevyrostu a popravdě, ne že by mi to vadilo. Protože ono i když mi bylo těch třináct, tak se pořád našli čtenáři, a to i dospělí, kteří mi buď dali za pravdu, nebo nesouhlasili. A tak je to dodnes, tož na tom asi něco bude. Některé názory jsem za tu dobu změnila, ale za jedním (dobře, za mnohem vícero, ale tenhle je teď na místě) si pevně stojím - mám pocit, že na lidi v pubertálním věku se dost kouká skrz prsty, možná i na tu pubertu samotnou. Kolikrát čtu věci, u nichž si říkám, že lepší by snad bylo, kdyby se všichni 12-18 na dobu své puberty a adolescence pro jistotu někam odstěhovat a vracet se až za prahem dospělosti.  

Chtěla by su, aby mi bylo sedmnáct už pořád. Totiž věk těsně před odpovědností je vlastně děsně vyhovující. :D

[8]: Započni sčítání, hlásím se jako první. :D

27 Kai | E-mail | Web | 17. prosince 2013 v 20:26 | Reagovat

Popravdě... Nebudu říkat, kolik mi je, ani na kolik si myslím,že píšu :) Dříve bych nejvíce souhlasila s tvojí větou - stále s vyvíjíme a záleží na člověku. A to si myslím, že je nejdůležitější.
Já nikdy neblogovala, protože se mi to zdálo tak nějak povrchní, ale zase miluji psaní a už jsem to neměla na papírech, ba pomalu ani v počítači kam dávat, tak jsem si založila před 3měsíci blog, protože co je na netu, to se neztratí. A ejhle, ponořila jsem se do nějakých "blogových deníčků" a bůh ví čeho ještě, ale řeknu ti... i když nesouhlasím s věkovými hranicemi, tak pointou o "vývoji blogařek/ů" bych s tebou nikdy dřív NESOUHLASILA TAK MOC JAKO TEĎ :D

28 spinam | Web | 17. prosince 2013 v 20:28 | Reagovat

Myslím, že názory a dojmy na blog patří, ale souhlasím s tím, co si napsala - opravdu se dá vidět rozdíl: můj blog, který jsem měla v těch 12 letech je opravdu jen o SBénkách, bleskovkách a dalších takovýchto ptákovinách...Teď mi je 16 a můj blog je právě o tom, co vytvořím sama a o úvahách o životě - ale zdá se mi to normální, prostě vývoj no...:-)
Dobrý článek...:-)

29 Normální člověk | 17. prosince 2013 v 20:46 | Reagovat

Jojo...je to poznat.

30 NikaV | E-mail | Web | 17. prosince 2013 v 21:43 | Reagovat

Tak náhodou patřím asi zrovna do téhle rizikové skupiny, i když touhle dobou v 17 už bych se zní měla dostávat. Ale doufám, že tenhle článek na mě neplatí, protože v 16 jsem začala psát jednu povídku, kterou píšu doteď... tak snad to není až taková blbost.

31 hogreta | E-mail | Web | 17. prosince 2013 v 23:02 | Reagovat

Na tomhle článku je hodně pravdy:).

Osobně ani nemám ráda takovéto "ta dnešní mládež dělá to a to, to my jsme takoví nebyli". Kor, když to napíše někdo, kdo je sám ještě tou mládeží (a i když je mi 22, tak si myslím, že zase tak dospělá nejsem, abys si něco takového mohla dovolit říct... O to víc je to horší, když si to dovolí říct člověk, který je ještě o pět let mladší).

Ale co, klidně ať píšou úvahy klidně ve třinácti. Ono není špatné naučit se dát svou myšlenku do nějakého uceleného formátu a umět ji podat světu. A že se ta myšlenka za pár let ještě několikrát otočí a převrátí? Nu co, tak pak napíšou další úvahu a na tu první budou nostalgicky vzpomínat:).

Ještě mě tak napadá, kdo si neprošel obdobím, kdy o sobě tvrdil (a byl o tom i skálopevně přesvědčen), že je mu sice tolik a tolik, ale že se chová na mnohem víc, že je dospělejší než jeho vrstevníci a že ho i ostatní na mnohem víc let tipují? :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama