Insidious 2

13. ledna 2014 v 9:30 | Hanyuu-hime |  Filmové recenze
Tak se nám v první epizodě povedlo dostat malého chlapce ze spárů démonů, kteří se rozhodli, že se zabydlí v jeho těle, když si kluk v noci vyrazí na špacír a astrálně tak opustí své tělo.
Všichni se kvůli tomu nadřeli jak šílení, taťka se v astrálu také činil jako blázen, jelikož se snažil najít svého synka... a umřela nám ženská, která o tom jako jedna z mála věděla asi nejvíc. To všechno nám poskytlo prostor pro vytvoření pokračování a toho jsme se v prosinci také dočkali (ne ale v našich kinech, protože nějaký mamrd rozhodl, že u nás Insidious dvojku prostě neuvidíme), a to v ne menší kvalitě, než u dílu prvního - tedy alespoň po způsobu zpracování, které se atmosfericky hodně přibližuje předchozí části.
Rozdíly mezi astrálním a naším světem jsou na první pohled viditelné a onen svět, ve kterém se potulují zemřelé duše a zákeřní démoni, je správně temný a tajuplný. Stejně jako jsme to mohli vidět už předtím, prostupuje ho temnota, kde vlastně nevidíme z jednoho rohu do druhého. Odtamtud pak na nás může bafat jedna věc za druhou, aniž by nutně vypadala nějak děsivě. Působí zde moment překvapení, který Insidious vychytává celkem povedeně. V lekačkách potom nejde o to, že by se na vás najednou z obrazovky zubila počítačem upravená zrůda, ale můžete se leknout vlastně i normálně vyhlížející lidské bytosti.



To bychom měli atmosféru a efekty. Zaměřme se ale na dějovou linku. Ta bezprostředně navazuje na děj prvního filmu, což může působit dost matoucím dojmem, pokud jste si první část nepustili před sledováním té druhé.
Zapomenout, co všechno a přesně se předtím stalo, totiž není nic těžkého, tudíž zorientovat se v tom, do čeho jste hned v začátku vrženi, je trochu obtížnější.
Jenže dá se to. Nemyslím si, že by se mezi diváky našel někdo, kdo po chvíli neměl přehled o událostech, které těm v Insidious 2 předcházely. Horší to už bohužel bylo s tím zbytkem, který často působil jako nekontrolovatelný chaos a dal by se shrnout zhruba následujícími slovy.
Rodinka, která by po záchraně syna měla být šťastná bohužel vůbec šťastná být nemůže, jelikož věci nešly tak úplně podle plánu a něco málo - což se nakonec ukáže, že není jen tak něco málo - se krásně podělalo. V domě se nám stále promenádují nezvaní hosté a máma lítá od jednoho dítěte ke druhému, aby se následně objevil taťka, chystající se rozšrotovat kladivem synovi hlavu. Na pozadí toho všeho pobíhají dva chlápci, které jsem od první chvíle podezřívala z toho, že spolu něco mají nebo velice brzy mít budou, když v tom se tam objevil klučík oblečený jako porcelánová panenka... Toliko ohledně globálního oteplování.
V celé dějové linii není vůbec těžké se ztratit, což umocňuje ještě to, že si tam jsou všechny postavy strašně podobné a já tak občas žila v mylné představě, že tamta je někdo, zatímco ona byla úplně jiná osoba. Následovaly tak momenty, kdy jsem všechno v klidu chápala a věci běžely, jak měly. Později se pak ale objevilo něco, co mi to všechno opět zmotalo a já se znovu ocitla v chaosu.
Ačkoli to tedy nepůsobilo úplně nejhůř, dalo se v tom lehko ztratit a nakonec to stejně byl jen o něco slabší odvar jedničky, která sice přišla s celkem originálním námětem a dobrým zpracováním. To ale není možné promítnout do pokračování a očekávat, že si nikdo snad nevšimne, že je to prakticky to samé v bledě modrém, akorát stokrát víc matoucí.

Nakonec bych asi doporučila všem, kteří by film chtěli vidět, že je vhodnější pustit si oba filmy za sebou. Nebudete se v tom potom tak ztrácet, ačkoli pak možná vynikne ještě víc to, že ta dvojka zas až tak úžasná, jak jsme nejspíš očekávali že bude, nebyla.







Název: Insidious: Chapter 2
Žánr: Horor/Thriller
Délka: 108 min
Země: USA
Rok: 2013
Režie: James Wan

Zdroj obrázků: csfd.cz
 


Komentáře

1 Dragell | Web | 13. ledna 2014 v 14:08 | Reagovat

Netušila jsem, že je pokračování, děkuji za upozornění a pěkné ohodnocení :)

2 Taure | E-mail | Web | 13. ledna 2014 v 15:46 | Reagovat

Milá Hanyuu,
máš pravdu,že je rozdílné,jak člověk vnímá počet nových knih. Mně mých 40 nových knížek za rok přijde hodně. Ale záleží na tom,kdo má kolik finančních prostředků. Kdybych měla peněz víc,bylo by i více knížek,ale bohužel :-). Stejně ještě nemám všechny přečtené,ale jestli zvládáš přečíst všechny knihy,které si za rok koupíš ( za letošek kolik? 77?) tak to klobouk dolů. Já to se školou,domácíma povinnostmi,kamarády,přírodou atd.skloubit nedokážu. Takže jsem ráda,když přečtu Alespoň půlku z těch všech :-).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama



Doporučuji: