Klikni →ZDE← a podívej se na mé další blogy.

Nejnovější články:




Šílenci z Bradavic: Počátek

2. srpna 2014 v 15:15 | Hanyuu-hime |  Společné akce všech nemudlů
První okamžiky tohoto hororu se datují ke konci minulého měsíce tohoto léta. Nikdo nečekal, že z toho nakonec vzejde jakési found footage s šílencem v masce, útočícím na matinku s tetičkou za psychopatického smíchu jiných zúčastněných, přičemž později se přidá s lahví vína upír a přiopile trsající pirát vyzve matičku k tanci... To vše za doprovodu žhavé debaty o politice, nesoucí se od stolu opodál, kde čepovali pivo zadarmo, jelikož bylo placeno z bratrancovy kapsy. Jenže to až moc předbíhám. Vrátit bych se měla do neděle minulého týdne, kde to všechno začalo.


Kelly s námi přijela domů už v sobotu, kterou jsme strávily na Advíku. Po příjezdu domů se nedělo už nic moc, dost brzo jsme navíc odpadly a šly spát.

Nedělní ráno by se nejspíš táhlo do pozdních odpoledních hodin, ve kterých bychom stále nemohly s Kelly do pokoje ani nakouknout, jelikož by tam chrněla Luci. Ta ale z důvodu toho, že nás najednou napadla myšlenka o možnosti podívat se na nedělní trhy, vstávala chvíli po nás. Když jsme tedy byly všechny připravené k odjezdu, stačilo na zahradě splašit psa - kterého nikdy není třeba moc nahánět, on jezdí autem prostě rád - a mohlo se vyrazit.
Pokud vím, tak jsem si vlastně kromě dvou misek pro potkana nekoupila vůbec nic a stejně tak to měla nejspíš i Luci s Kelly (opravdu si tím ale nejsem jistá) a zase se mohlo jet domů. Aspoň jsme se ale prošly a Lucie nechrápala půlku dne.

Po příjezdu domů jsme zasedly k počítači a připravenému mikrofonu. Do něj jsme krákaly, kdákaly a kvílely na stránce, která umožňuje dát si v karaoke souboje s cizími lidmi, kteří vás navíc ani neslyší, jen vidí vaše vyzpívané body. Kdyby nás mohli slyšet, nejspíš bychom si dvakrát rozmyslely, jestli se něčeho takového vůbec účastnit a ničit tak životy neznámých lidí doživotním traumatem.
Nějak se stalo, že naší každoranní - a posléze i každovečerní, každoodpolední a vůbec, tak nějak celodenní - hymnou se stala písnička od One Direction. A upozorňuji, že se nám ta kapela vážně nelíbí... Vlastně ani ta písnička samotná, ale znáte to. Čím víc je něco debilní, tím větší sranda s tím je.
Jen co jsme si dostatečně vyzpívaly hlasivky. (To však jen pro ten určitý moment, který netrval věčně a ke zpěvu jsme se pak, hlavně v prvním a druhém dni hodně vracely.) Uháněly jsme se vymáchat do bazénu, který je sice pro tři lidi příšerně mrňavý, takže se tam nedá dělat ani moc blbostí, kterými jsme už nejspíš pověstné, ale i tak to byla docela zábava. Jak v bazénu, tak i po jeho opuštění, vznikla pořádná série debilních fotek, z nichž některé už spatřily světlo internetu na asku, jiné má nejspíš na blogu ještě sestra a u Kelly se určitě taky ještě něco objeví.

Ale že mi doma trpěly strašiláci hlady, (Ne tak úplně, ale ostružiní už bídně usychalo.) Vydaly jsme se kousek za naši zahradu na kraj lesa, kde jsem rovnou obstarala obživu svým hmyzům a následně opět vzniklo dost debilně vyhlížejících fotek.

Později odpoledne jsme pak zasedly k ohýnku, kde jsme nějakou chvíli, dokud bylo vidět, zpívaly s kytarou. Ne, že by nám to nějak šlo, ale, jak jsme později zjistily, dokonce jsme měly tleskající publikum, sestávající z našeho dědy, ukrytého v altánku opodál, na kterého nás upozornila mamka, která si ho všimla, když se vyklonila z okna. A co to značí? Ta mrcha nás beztak šmírovala.

Tak nějak se očekávalo, že bude bouřka a že pořádně navíc zmokneme, jelikož se zvedal vítr a vypadalo to, že každou chvíli začne bouřit. Thor však nepřišel, ačkoli si většina lidí v domě myslela, že už je na cestě. Jen co se totiž setmělo, popadla nás chuť dělat kraviny před samospouští. Blýskalo se tedy pěkně, ale opravdu jen z foťáku.

Někdy jsme to ale zabalit musely, takže jsme zabily ohníček, který už stejně lehce umíral, odnesly rádio, ve kterém nám hrály opravdu super hity na jediné stanici, která tam šla naladit, a to ještě teprve tehdy, kdy se na anténu napíchlo jablko. Doma už jsme potom nedělaly nic moc zajímavého, spíš postupně chcípaly, až chcíply úplně.
 


Komentáře

1 Kelly | Web | 3. srpna 2014 v 11:15 | Reagovat

Takový krásný článek a žádný komentář? Pfft! Třeba ta poslední fotka si prostě zasluhuje nějaké okomentování :D

2 Ailin | Web | 3. srpna 2014 v 20:27 | Reagovat

:-D Tak Vás bych někdy chtěla vidět naživo :-D. Ale zřejmě jste se slušně bavily :-).

3 Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 4. srpna 2014 v 18:08 | Reagovat

Kam se hrabou Wrong Erection na DJ Ozmu a Hard Gaye. 8D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama