Komentáře

1 Blanka | Web | 31. srpna 2014 v 10:59 | Reagovat

Pozoruhodné zvířátko :-)

2 Světlo | 31. srpna 2014 v 11:25 | Reagovat

Píšeš to hrozně hezky!! :D Několikrát jsem se vážně rozesmála. :)

3 Tai Todd | Web | 31. srpna 2014 v 11:40 | Reagovat

Mě tyhle potvůrky nikdy moc neoslovily, ale vím, že je měla tátova kolegyně v práci, v jejich kanceláři. Vždycky prý byl na mrtvici z toho, když ráno přišel a na klávesnici počítače mu ve ztuhlém stavu posedávaly strašilky, protože kolegeně nikdy nedovřela terárko :D Smůla pro něj, že se štítí hmyzu, takže vždycky musel čekat, až se dohrabe kolegyně, aby mu je sundala a on mohl v klidu pracovat :D

4 Jorika | Web | 31. srpna 2014 v 12:40 | Reagovat

Krásné ty strašilky. :-)

5 Leri Goodness | Web | 31. srpna 2014 v 13:38 | Reagovat

Naprosto stejné strašilky jsem doma vlastnila zhruba před třemi roky. Když je člověk má na dlani, jejich nožky se jim zachytí za kůži a je celkem složité je následně sundat dolů :-D. Asi dvakrát se mě podařilo uchovat jejich vajíčka tak, že se nakonec vylíhla, ale poté už se mi to nepovedlo.

6 Skylar Vincent | Web | 31. srpna 2014 v 21:06 | Reagovat

Strašně mě baví styl, jakým jsi to napsala.
Doma máme momentálně něco málo kolem 50ti strašilek a naprosto je miluju. Přesně, názor na hmyz se mi po tomhle opravdu změnil. Navíc když táta ještě pořídil pakobylky a kudlanku, tak je to teprve něco :)

7 Rogue | Web | 31. srpna 2014 v 23:40 | Reagovat

Fotky jsou krásné a u čtení jsem se velmi pobavila - v mnohém mi to připomínalo moje eskapády, jelikož chovám šneka a to se u lidí nesetkává s příliš velkým pochopením :D
A mimo jiné - taky neaportuje, neběhá, nechodí se za mnou mazlit (OK na krčku se drbe rád, ale člověk si ho sám musí v terárku ulovit), nezpívá ani nemluví, nepouští chlupy a vůbec nedělá takové ty roztomilé kousky, co se obvykle od mazlíčků čekají nicméně já jsem spokojená chovatelka... :-)

8 Hanyuu | Web | 1. září 2014 v 15:35 | Reagovat

[3]: No teda, tvůj táta je teda chlap. Čekat na kolegyni, než odnese strašilky... :D :D Na tom nedovření terárka bych se pak bála nejvíc toho, že je pak nenajdu, kdo ví, kam pak zdrhnou. Ale jestli si to vždycky namířili na počítač... :D

[5]: Tak se sundáváním jsem fakt nikdy neměla nejmenší problém. Nikdy je neberu tak, abych je tahala a prováděla podobný věci. Prostě je nechám přelézt. :-)

[6]: To jsem ráda :-D
Padesát, jo? Tak to už je pěkný číslo. Já bych jich tolik nechtěla, no, ale když to někdo chová a má pro to ten správný zápal, tak proč ne. :-D  Já si chci někdy pořídit lupenitku, ty se mi moc líbí.

[7]: Vyřídím sestře a jinak děkuju :) Šnečky mám taky, takže to moc dobře chápu. Jsou to moc super zvířátka. :-)

9 Ailin | Web | 1. září 2014 v 15:58 | Reagovat

Já mám momentálně doma čtyři skoro dospělé lupenitky :-). Dřív jsem měla Strašilky australské, ale lupenitky jsou mi asi sympatičtější.

Jinak moc hezky napsaný článek! :-)

10 Skylar Vincent | Web | 1. září 2014 v 18:17 | Reagovat

[8]: No, řekněme, že se nám to trochu přemnožilo...každopádně s tátou nás to baví se o to starat, takže není problém. Lupenitky chceme tátovi pořídit k narozeninám, tak uvidíme.

11 Hanyuu | Web | 1. září 2014 v 18:54 | Reagovat

[10]: Já se před pořízením hodně bála, abych si je nekoupila a po čase jich neměla hrozně moc. Zase jsem ale slyšela, že taky docela trvá, než se z těch vajíček vylíhnou a běžně jich celkem dost ani nepřežije, ale i tak jich je pak pořád hodně. :D  Nakonec to takhle hezky vyšlo, že mi dali zrovna samce.

12 papája | Web | 1. září 2014 v 22:43 | Reagovat

Strašilky jsem taky měla, ale to jsem ještě bydlela ve městě a chodit pro ostružiny, bylo dost namáhavý. Byly to super zvířátka, těšila jsem se na miminka, bohužel mi máma ty vajíčka vyhodila v domění, že v tej krabičce je nějakej bordel.....No,od tý doby jsem si nový nepořizovala, šetřim na gekončíky 8-) Ale nejvíc jsem mi na strašilkách líbilo, jak tancovali, zvlášť když jsem je dala třeba na rádio, tak se snažily přizvůsobit těm zvukovejm vlnám, pravděpodobně :)

13 Hanyuu | Web | 1. září 2014 v 23:37 | Reagovat

[12]: Pravděpodobně ne. Chudinky měly prostě strach. :D Pokus vydávat se za list nebo kus větve ve větru - je jen snaha se schovat, aby se jim nic nestalo, když mají pocit, že jsou v nebezpečí. Nejspíš tam jsou i jiné důvody, proč to dělají, ale u těch chovaných doma si myslím, že je nejčastější důvod právě tohle. Sestřenčiny strašilky se takhle kymácely pokaždé, když je vyndala, vždycky jako o život. Mně se takhle vrtěli když jsem je přivezla a pak už jen jednou, tehdy v noci, kdy fakt nevím, co mu hráblo, jinak jsem nezaregistrovala, že by to někdy jindy dělali. Moc jim do toho bydlení nezasahuju, až na výměnu ostružin a občasné vyndání, ale oni prostě jen lezou a ani nemají důvod se bát, protože nejspíš ani neví, že s nima manipuluju v rukou. :D

14 Tuareg | 15. června 2015 v 20:27 | Reagovat

Mám jich doma milion, líhnou se mi jako mravenci, koupit to nikdo nechce a vůbec nevím, co s nimi [:tired:]

15 attwood | Web | 28. září 2016 v 5:01 | Reagovat

nebankovní půjčka online nová paka [:tired:]

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 



Doporučuji: