Deník Ellen Rimbauerové

19. října 2014 v 17:23 | Hanyuu-hime |  Knižní recenze
Lehce mrazivý dokument o životě společnosti na začátku dvacátého století...

Kniha, která je psaná formou deníku, vypráví příběh manželského páru a odehrává se na začátku 20.století. Ellen se s manželem nastěhuje do velkého domu, který nechal vystavět John Rimbauer, tedy její manžel, a díky tomu se o nich mezi lidmi hned ví. Jsou to oni, kdo nemají jen dům, jejich obydlí se rozlohou přibližuje spíše zámku, než domu. Problém však nastává s místem, kde dům stojí. Jeho neblahý vliv se začne projevovat ve chvíli, kdy se v něm ztratí první osoba, aniž by se vůbec našla.
Nezůstane jen u jedné a náhle je mizení osob jednou z nevyřešených záhad, se kterou se obyvatelé musí potýkat...

Deník Ellen Rimbauerové s podtitulem Dům v růžích jsem si kupovala z jednoho prostého důvodu. Líbil se mi Kingův film na toto téma, a tak jsem obětovala pár korun ve výprodeji a zkusila i tuto knihu. Dlouho, skoro celý rok, mi ležela v polici, než jsem se k ní dostala. Když jsem tak nakonec udělala, dočkala jsem se celkem ucházejícího čtení, které ale nebylo tak úplně tím, co jsem od toho čekala.

Ano, je to deník, proto je na místě očekávat klasické rysy deníkových zápisů, které se budou točit kolem jeho pisatelky, jejích myšlenkových pochodů, toho, jak se cítí a jeho nedílnou součástí bude samozřejmě veškeré soukromí hlavní postavy. Nakonec se tedy spíše než hrůzunahánějícího nadpřirozeného dění dočkáme hlavně zápisků o sexu a fňukání Ellen, jak od manželství čekala něco, dostala ono a lituje tamtoho... S přihlédnutím k době je navíc docela přirozené, že příběh má dost sexistický podtext s dávkou feminismu, jehož hnutí se v této době začínala objevovat.
I přesto se to z počátku dá ještě číst. Nejsem na tento žánr, ale i tak se mi u toho povedlo vydržet, nejspíš v očekávání, co teda bude a kdy to začne být mrazivé. Později se doopravdy objevují i zmínky o jiných věcech, které mohou možná místy působit trochu mrazivě, když se to čte ve správný čas, ale čtenáře to rozhodně nijak nevytrhne a postupně se kniha ubírá opravdu hodně nudnou cestou. Mezi sáhodlouhými deníkovými výpisky se mi málokdy povedlo najít něco zajímavého a i když měla kniha trochu silnější místa, jako celek byla z toho slabšího soudku, kterému rozhodně nepřidá autorčin přístup.

Na celé knize mě totiž zarazilo to, že Joyce Reardonová, jestli vůbec někdo takový vlastně existuje, prezentuje svou knihu jako dokumentární dílo založené na pravdě, ačkoli nikdo z postav v knize vystupujících nikdy neexistoval. Doufala jsem, že se třeba na konci dočkám nějaké poznámky, která by uváděla věci na pravou míru, bohužel jsem se ale dočetla pravý opak.
V průběhu je totiž čtenář i nadále utvrzován v tom, že stránky jsou přepsány podle nějakého opravdu existujícího deníku, který autorka knihy používá při jakémsi svém výzkumu. Tím mě dílo dost zklamalo a částečně díky tomu získalo pomyslné mínusové body, odrážející se na mém hodnocení.

Abych tedy shrnula své dojmy:
Ze strany popisu života na začátku dvacátého století a jako obyčejné čtení pro ženské je kniha poměrně obstojná, ačkoli po dějové stránce nemá zrovna moc co nabídnout. Ten zbytek, popisující nadpřirozené dění, zrovna chvályhodný ale není a vezmu-li v potaz, že autorka se zmohla jen na to, znovu omílat dokola téma indiánského pohřebiště a udělat z něho děsivého strašáka, je to ještě horší, než to mohlo být. Chvílemi mi připadalo, že se to i dá a není to úplně marné, bohužel si u mě nakonec kniha získala jen ale poměrně nízké hodnocení.



Název: Deník Ellen Rimbauerové - Dům v růžích(The Diary of Ellen Rimbauer - My Life at Rose Red)
Autorka: Joyce Reardon
Rok vydání originálu: 2009
Rok vydání v ČR: 2011
Nakladatelství: Beta
Vazba: Měkká
Počet stran: 296

Fakta

(Mám pocit, že tato kniha to potřebuje jako sůl, z části i proto, že čeští čtenáři, ať už jakkoli zapálení hororoví fanoušci, nemají ani ponětí, co vlastně stojí za zrodem fikce o obrovském domě plném nadpřirozených jevů, kde se můžete v minutě ztratit)

Dům v růžích poskytuje hororovým fanouškům a nadšencům do nadpřirozena jistě zajímavý příběh, v němž se jejich dušičky nejspíš dost pomějí. Jaká je ale pravda a opravdu se dá kniha považovat za dokumentární? A co film, na němž dělal Stephen King? Kde je pravda?
Řekněme, že poměrně velká část lidí to ví a není to pro ně žádnou novinkou, někteří se však zcela mylně domnívají, že Dům v růžích je skutečně založen na realitě a že toto sídlo někde doopravdy stojí. Není to tak úplně pravda, protože nejen, že dost možná neexistuje žádná Joyce Reardonová z oddělení pro paranormální jevy nacházející se na Beaumontské univerzitě v Seattlu, tedy autorka knihy, smyšlené je i samotné sídlo, tedy Dům v růžích (Rose Red) a s ním i Ellen Rimbauerová a její manžel.
Nejedná se ale o fikci jako takovou a námět se skutečně někde vzal, skutečně vzešel z reálných základů.

Dům, jenž je středem mnoha spekulací již po mnoho let opravdu stojí a skutečně má spletitou a stále ještě nevyřešenou minulost, nejmenuje se však Rose Red, jeho název je mnohem méně poetický, říká se mu totiž pouze Winchester House.
Žila zde jistá Sarah Winchester, která nejprve přišla o dceru, tehdy ještě v kojeneckém věku. Následně jí zemřel i manžel a ona tak zdědila ohromné jmění, které vzešlo z manželova obchodu se zbraněmi. Po manželově smrti se tedy rozhodne postavit dům, o kterém se nakonec bude mluvit ještě dlouho.
Že to je pěkně nudná historka a koho napadlo na tom založit hororové příběhy? Řekněme, že nevíme, zda Sarah hráblo, či v tom bylo opravdu něco víc, ale od této části už začíná být příběh domu zajímavý, a proto jsem taky schopná vám to tady převyprávět, protože mě to kdysi dávno celkem zaujalo... (A tehdy mi fakt ještě její jméno neevokovalo Supernatural... To byli kluci ještě malí, Sam nebyl tak vlasatej a já neměla ani ponětí, co jsou zač.)

Winchester House měl jen jednoho jediného architekta a tím byla sama Sarah. Nikdy k němu nebyly a ani nejsou žádné plány, jeho výstavba a přestavba trvala celých 38 let, až do smrti jeho majitelky. Stavba se nikdy za celé roky nezastavila. Mezi sebou se střídala řada dělníků, která pracovala opravdu 24 hodin denně, neptřetržitě, a to i v noci. Dům nakonec dosahoval šesti nebo sedmi (?) pater, uvnitř se nacházely stovky pokojů, přičemž některé byly obestavěny jinými pokoji bez možnosti do nich vejít, ze střechy se tyčily desítky komínů, některé ale nefunkční a naprosto zbytečné, jelikož k nim nebyl krb, na desetitícíce oken, desítky krbů a schodišť, přičemž z některých se nedalo ani nikam dojít, jelikož byly postaveny jen proti holé zdi... K tomu všemu patřilo ještě nesčetné množství tajných chodeb a průchodů, o kterých věděla jen Sarah. Celé toto stavící šílenství ale pro ní mělo opodstatnění. Kdysi údajně navštívila médium, nejspíš kvůli komunikaci se zemřelým manželem. Tam se údajně dozvěděla, že rod Winchesterových má být prokletý, a to kvůli obchodování se zbraněmi, které zavinily ztráty mnoha životů. Dům plný spletitých chodeb stavěla proto, aby se k ní nemohli dostat zlé síly, duchové a jiné bytosti, jenž po ní šly právě kvůli prokletí. Zkrátka, aby se ztratily v bludišti chodeb a slepých uliček. Sama prý v domě ale zároveň pořádala seance a rozmluvy se zemřelými.

Příběh je to jistě zajímavý a dům bezpochyby ještě zajímavější. Kde je ale pravda vám nejspíš nikdo neřekne. Sarah se stejně tak mohla zbláznit ze ztráty dcery i muže, jako nemusela. Jen jsem chtěla poukázat na to, na čem je nejen tato kniha, ale i Dům v růžích Stephena Kinga, dále pak horor Haunting in Winchester House a pár dalších příběhů založeno. Jestli se tu nachází někdo, kdo si všiml, že jsem snad napsala nějakou hovadinu, ať mě opraví, rozhodně nejsem neomylná.
 


Komentáře

1 Créatio | Web | 19. října 2014 v 19:07 | Reagovat

Znie to viac než zaujímavo. A zdá sa mi, že tú knihu som už kdesi videla :)

2 Terka | E-mail | Web | 19. října 2014 v 19:12 | Reagovat

Jo, mohlo by to být zajímavé, ale vzhledem k nízkému hodnocení nevím, jestli po knize někdy sáhnu. Možná ji někdy uvidím v knihovně a zalíbí se mi, tak si ji přečtu. :-) Je pravda, že takové záhady a tajemství mám ráda, ale jestli by mě zaujala tato kniha, to si netroufám odhadnout.

3 Hanyuu | Web | 19. října 2014 v 19:15 | Reagovat

[1]:[2]: : Já jí kupovala ve výprodeji a už tehdy stála 19Kč, mám takový pocit, že ji teď ale mají i v Levných knihách za stejnou cenu. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama