Klikni →ZDE← a podívej se na mé další blogy.

Nejnovější články:




Napáječka

25. října 2014 v 12:41 | Hanyuu-hime |  Křečkův koutek
Aneb cesta tam a bez ní zpátky

Tak by se asi stručně dal nazvat začátek žití s křečounem, který se ukázal být ještě hloupější, než jsem si myslela. Nakonec ale, ta jeho hloupost z něj dělá poměrně roztomilé stvoření, nad kterým se dá skvěle nasmát, pokud jste dostatečně škodolibí na to, abyste se posmívali hebké, pískově zbarvené kuličce s korálkovýma očima.


Když jsem Fantoma dostala, šlo do mého vlastnictví společně s ním i veškeré vybavení, které měl. To dá rozum. Jenže při informaci, že Bobun nepije, jsem se trochu zděsila a stála si za tím, že teda pije! Je normální, že jakmile se to takovému zvířeti dá do misky, během chvilky to zahází hoblinama, ale řekla bych, že se z toho stejně aspoň trochu napít musel.
Něco jiného jsou morčata. Ta v případě, že dostávají opravdu jen trávu se zeleninou, někdy nemají potřebu pít a sama se nenapijí. Ale křeček přecijen nemá v jídelníčku tolik věcí, které by obsahovaly dostatek vody, aby nemusel pít vůbec, proto mi absence napaječky přišla fakt dost ujetá. Ale žil, takže asi fakt nepil nebo pil ze vzduchu či z čeho a nevypadal, že by nějak strádal.

Každopádně, tohle vybavení jsem se vydala mu koupit hned následující den, a to nejdřív bez úspěchu. Co jde, většinou používám, dokud to funguje, proto jsem zrovna tuhle věc nekupovala už pomalu staletí. Veškeré kuličkové napaječky, které mám, vlastním už kdo ví kolik let, ta Sheldonova se kupovala ještě za Ferdy, mojí morčice, tedy asi před devíti lety. Tehdy ještě půlltrová stála ve zverimexu 60Kč, teď by před tím v klidu stála ještě jednička a nikomu by to nepřišlo divné.
Jenže Bobun nepotřebuje půllitrovku, ve své blbosti by se v ní ještě utopil... a stejně tak ne s kuličkou, protože ta by na takového prďolu byla moc těžká. Pátrání po té správné byl docela zážitek, při němž jsem se setkala i s naprosto vymletou prodavačkou, které jsem měla chuť jednu natáhnout, aby už sklapla.

Znáte takové ty typy slečen, jejichž blbost úplně čiší i ze způsobu mluvy a pravděpodobně kvůli nim se tak často blondýny považují za blbé, protože je to ve většině případech odbarvené na blond, až úplně slyšíte, jak ty jejich vlasy křičí a cítíte, jak se pálí... Přesně takovou existenci jsem potkala v jednom ze zverimexů, když už jsem vymetala i ty malé kamrlíky, co jsou nacpané v obchoďácích a kam ze zásady nechodím, protože i přes velikost zverimexu, musí tam prostě někde být narvaná zvířata, i když není pořádná možnost, aby se tam vešla, tudíž mají podmínky opravdu strašné. Prohrabovala jsem se v košíku s těmi nejmenšími napaječkami, kuličkovými, ve snaze najít nějakou s tenčím pítkem, tudíž lehčí kuličkou a prostě tak nějak akorát vhodnou pro křečky, protože vím, že i takové se prodávají. Jenže dát 78Kč za 50ml kus plastu s kovovým pítkem... Zase nejsem blázen.
Hned jsem měla za zadkem onu zmíněnou prodavačku, která se mě hned ptala, co bych si přála, když moc dobře viděla, že se hrabu v napaječkách... Tak co bych asi tak mohla chtít, že by psí granule? Snahu pomoct ocením, když nevím, kde je věc, co hledám, ale fakt nesnáším, když se mi do výběru zboží začne srát osoba, která o tom ví opravdu úplné houby. Po mém upřesnění, že sháním napaječku, do klece, pro křečka hmátla po té největší (750ml), skleněné, za nějaké tři stovky, přičemž, kdyby byl chudák Fanta schopen tu kuličku uzvednout, pravděpodobně by se v množství vody opravdu utopil. Já zírala a snažila se vysvětlit, že to fakt ne, že potřebuju malou, lehkou, pro malého křečka, ne pro králíka!
S vítězným pohledem a spokojeností v hlase ukázala na košík, před kterým jsem stála a ráčila se mi vysvětlit, že toto jsou napaječky a snažila se mi vysvětlit, jak fungují... Korunu tomu nasadila ve chvíli, kdy mi ukázala skleněnou s přísavkami do akvárka, taky za 70Kč, i u té se dala do vysvětlování její tak složité funkce a při mém argumentu, že potřebuju, aby to šlo přidělat na klec, jen mi řekla, že to nevadí. Měla jsem chuť posadit ji někde u zrcadla, dát jí malovátka a říct, ať neotravuje, že si vyberu sama, ale radši jsem to vzdala a vypadla odtamtud, jak jen rychle to šlo.
Ten den se mi nic sehnat nepodařilo, oběhání hromady chovatelských potřeb navzdory. Bobun tedy musel ještě vydržet s miskou, kterou co chvíli zahazoval hoblinama... asi to bylo jeho hobby nebo co. Včera už jsem ale kašlala na obcházení pochybných obchodů a vydala se tam, kde nakupuju nejčastěji a ráda, protože je to podle mě zverimex, kde nejen, že opravdu něco mají, ale zvířata tam mají podmínky dobré. Sice pořád cpou dohromady morčata se zakrslými králíky, ale že to jsou ještě mimina, tak to snad nebude tak hrozné. Tam jsem nakonec sehnala skleněnou, s úchytem na klec, za 39Kč, bez toho, aby do mě nějaká blbá prodavačka něco hustila. Tady navíc prodavačky nejsou blbé krávy.

Tak jsem tedy slavila úspěch a můj zakrslý křeček, ten jeden z nejmenších, džungarák je oproti němu obr, má konečně z čeho pít. Že Bobun nepije bylo vyvráceno hned to odpoledne, kdy se šel z napaječky sám od sebe napít.

Odhalení toho, k čemu ta věc funguje, je ale asi jediný chytrý úkon, kterou tento tvor provedl. Dva dny mu trvalo, než přišel na to, k čemu slouží hamak. Navíc ještě pověšený tak nízko, aby mu nedělalo problém se do něj vyškrábat. Po dvou dnech dokonce objevil i to, že existuje jedno patro, o tom druhém stále nemá ani ponětí, a nějak se naučil používat žebřík nahoru. Dolů však stále nechodí, ale kutálí se...

Jinak je to ale zvíře strašně hodné a jak se říká, že jde o nočního tvora, co dělá po setmění strašný bordel, zatím jsem nic takového nezaznamenala.
Luci ho dávala na noc do akvárka, protože prý kousal mříže a nevydržel v klidu. To mě děsilo, protože ten křeček se chytání bojí a stresovat ho takhle každý večer se mi fakt nechtělo. Takže jsem ho zkusila přes noc v kleci nechat a zjistila, že je to tichá kulička, co se mříží ani nedotkne. Je slyšet, jak chodí, hrabe se v hoblinách a jí, ale to není nic, co by v noci nějak rušilo. Takže Bobun vlastně nakonec není taková pohroma, jakou jsem čekala.
 


Komentáře

1 hellboy | Web | 25. října 2014 v 13:47 | Reagovat

Taky jsem měla křečka, bohužel jsem ho krmila a moc, pak dost rychle ztloustl a dalo by se říct že vybuchl. :-D chudák.

2 Ash23655 | 25. října 2014 v 14:25 | Reagovat

NO..já momentálně mám džungaráka,ale ten minulý (zlátý) měl ůžasnou klec se dvěmi patry....(nebyl ochočený)no a moje zlatá maminka, která má odpor ke všem zvířatům, řekla, že ho špatně krmm a začala ho cpát vším možným a tak se můj křeček dožil jednoho roku a poslední svůj den se v rohu klece třepal..... džungarského jsem si přnesla, ze zverimexu a rozhodla jsem se, že NEDOVOLÍM mamce na něho sáhnou ani mu dávat buráky apod. (má už rok a půl a je čilý jako rybička (ochočený) :DDD btw. co to je za druh??? :D

3 Hanyuu | Web | 25. října 2014 v 15:20 | Reagovat

[1]: Ať se snažím brát to všemi možnými způsoby, pořád mi to nepřijde vtipné. Dětem bez špetky rozumu zvířata do rukou prostě nepatří.

[2]: Proč se člověk, co má odpor ke zvířatům (nechci být hnusná vůči tvojí mámě, ale co za člověka může mít odpor ke zvířatům? 8-O ) cpe do starání se o zvíře? To mi nejde do hlavy. Ale zase třeba to fakt nemusela být nutně její chyba. Ten křeček mohl mít nějaký zdravotní problém a nebo umřít na mrtvičku nebo něco na ten způsob, to nejčastěji pramení z toho, že zvíře je obézní, to určitě, ale občas se to prostě může stát, třeba když nemá dost prostoru pro běhání, aby se vyběhal... to máš jako u lidí, vysoký cholesterol a tyhle věci. To jsou hrozný potvory. Záleží na velikosti klece, ale pro syrský jsou takové ty klasické patrové klícky pro křečky malé, lepší je mít něco, co má větší plochu, ani ne tak patra nahoru. :-)
Buráky mu rozhodně čas od času dávat můžeš. Jen jako pamlsek, za odměnu. Vůbec nic se nestane, toho se bát nemusíš. Jen ho nepřekrmovat a necpat mu lidský jídlo - sušenky a tyhle blboviny. :-D

4 Hanyuu | Web | 25. října 2014 v 15:22 | Reagovat

[2]: Jo a je to křečík roborovského. :)

5 Ailin | Web | 26. října 2014 v 10:14 | Reagovat

Krásný křeček :-). Co se týče obsluhy ve zverimexech, tak občas je to těžké. Jednou jsme se byly ve zverimexu ptát na felsumu a co všechno potřebuje a ta paní nám nedokázala poradit. Takže jsme nakonec hledali na internetu.

Jinak já naprosto nesnáším, když na mě někdo civí, když něco vybírám nebo se mi snaží pomáhat, i když zdvořile řeknu, že se jen dívám. Pak mi nutí něco, co se mi nelíbí atd. Lepší je, když si člověk může vybrat sám :-).

6 Ježurka | Web | 29. října 2014 v 16:41 | Reagovat

Vidím, že to nakonec bude vzájemná láska, křečík je na tebe hodný a je rád, že tě má. A takové aktivní prodavačky, ty taky přímo nesnáším! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama