Předvánočně na Hobita

14. prosince 2014 v 10:39 | Hanyuu-hime |  Společné akce všech nemudlů
Teda Hobota, protože Hana neumí psát, tudíž už ji i Saku oslovuje hobote...

Předně chci říct, že se nechystám sepisovat jakousi recenzi na film, těch je teď všude dost. Jen bych se ráda poohlédla za dnem, který jsem strávila s dvěma skvělými osobami a společně jsme se rozloučily s filmovým Hobitem. Z toho všeho spolu máme jen děsně nekvalitní fotku, pořízenou dvě minuty před tím, než Saku jel vlak.


Ráno jsem vyrážela na vlak, aniž bych si uvědomila, že je sobota, tudíž mi to odsud jede úplně jinak, než jsem zvyklá. Uvědomila jsem si to až moc pozdě na to, aby se s tím dalo něco dělat. Modlila jsem se za to, aby to nejelo dřív, což se m naštěstí splnilo. Vlak skutečně jel jinak, ne však dřív, ale o celých 20 minut později, takže jsem si hezky počekala.
To už mi psala Kelly, že nemohou nastartovat auto, nemá se jak dostat do Liberce a dorazí o hodinu později, než se plánovalo. Ani to ale nemělo vyjít a nakonec se muselo odkládat i domluvené kino.

Hodinu jsem tedy strávila na hlavním nádraží v Praze a čekala, až dorazí Sakura, která naštěstí přijela na čas. Jelikož jsem se jí snažila najít na druhé straně nádraží, než kde opravdu byla, dalo nám to společné setkání trochu zabrat, ale našly jsme se, a to je hlavní.
Společně se potom vyrazilo na Zličín, kde jsem ještě dodatečně pořizovala opožděný narozeninový dárek pro sestru a následně se vysedávalo a povídalo o všem možném. Kolem půl druhé jsme vyrazily vyzvednout lístky do kina, při čemž se nám povedlo se lehce ztrapnit, ale stejně to byl cizí chlap, co na nás hned po pěti minutách zapomněl, tak co si s tím dělat hlavu?

Když už se začalo schylovat k začátku filmu a Kelly nikde, vymýšlely jsme, co udělat s jejími lístky. Padly návrhy jako, nechat jí je na pohovce, v odpadkovém koši, za Kowalskim nebo panem Greyem. Ale Kelly na poslední chvíli přiběhla a mohlo se jít.

U samotného filmu jsme se pobavily, myslím, celkem dost. Ani jedna nepřekypujeme zrovna horoucí láskou k Tauriel, takže když tam tahle koza vyváděla a ptala se "proč to tak bolí", byla Verčina poznámka "Protože s tebou právě práskli o skálu" naprosto bezkonkurenční.
Já sama se v duchu smála, když hned na začátku Bard střílel po drakovi ty svoje chaboučké šípečky, které by beztak Kelly dokázala zlámat i o stojící autovrak, má v tom totiž docela praxi. Když jsem pak viděla, co chce tím lukem vystřelit potom, čekala jsem, jak se mu rozláme a ještě ho třeba šťouchne do oka, leč už zlámaný byl... přesto se mu povedlo toho draka zabít. To byl jeden z wtf momentů hned takhle ze začátku, ale rozhodně ne poslední.
Třeba takový Legolas, který najednou nebyl Legolasem, nýbrž Mariem a poskakoval si tam jako ve videohrách, ten byl skutečně k smíchu.
Navíc se stalo přesně to, čeho jsem se obávala, a to, že Kiliho smrt byla narafičená tak, aby tam hrála svou roli ta zrzavá čůza a jak odflákli chudáka Filiho, to je fakt škoda. Kdyby ubrali na scénách s kňourající Tauriel, rozhodně by se dalo Filiho zabít nějak líp.

Upřímně je mi vcelku jedno, že se film nedrží knižní předlohy. Zkrátka jsem se naučila brát knihu i film jako zcela odlišné věci, a tak nepatřím mezi ty věčně stěžovatele, že tam mělo být tohle a tamto ne. Knihu znám, četla jsem ji, a přesto jsem si všechny tři hobití filmy užila. Mohlo to být lepší, jasně, že ano, ale dopadnout to mohlo rozhodně i mnohem hůř a mě to prostě bavilo. Nejsem nijak zklamaná, jako všichni kolem mě. Jen mi to bylo včera nějak líto. Že je zase najednou něčeho konec a už nic nebude. Budu z toho mít zase různě depkařské myšlenky... Jo, jenom kvůli filmu, jsem prostě magor! :D

Po kině jsme se společně vydaly na nádraží, kde došlo na rychlé rozdání dárečků, na tu hrozně vypadající fotku ze začátku článku (skutečně není dobrý nápad fotit nějaké fotky po celém dni stráveném ve městě :D) a pak nám odjela Saku. Chvíli potom přijel můj vlak, takže jsem se rozloučila s Kelly a všechny jsme se vydaly domů. Vlak byl narvaný k prasknutí, všude lidi, takže to byla cesta šíleně dlouhá a dost hrozná, ale přežít se to nakonec dalo.

Byl to zase jednou fajn den, za který jsem ráda, i když, jak jsme se shodly, v Praze bych prostě bydlet rozhodně nemohla.
 


Komentáře

1 reveriedreams | E-mail | Web | 14. prosince 2014 v 11:19 | Reagovat

Já jsem včera také byla na Hobitovi.
Naprosto s tebou souhlasím, až na tu věc s Tauriel. Já ji také právě nemusím, ale tu scénu, kdy seděla u mrtvého Killiho, bych rozhodně nevystřihla. Bylo tam podle mě skvěle ukázáno, co je to skutečná láska. Jen mi trochu vadilo, že v druhém díle bylo jasné, že jsou s Legolasem spolu, a najednou na něj ani nepomyslela.
Na Legolasovi mi také vadilo, že v Pánovi prstenů jsem ho měla hrozně ráda, ale v Hobitovi mi připadal jiný, Chladný. Bezcitný.
Ale jinak si myslím, že je to úžasný film, který ukazuje pár docela zásadních věcí, kterými se ale lidé neřídí.
Jsem ráda, že ses den užila!

2 Hanyuu | Web | 14. prosince 2014 v 11:30 | Reagovat

[1]: Nemyslím nutně hned scénu s mrtvým Kilim, ale některé scény s Tauriel byly podle mě celkem zbytečné a něco, co by tam nemuselo být, by se mezi nimi určitě našlo.

3 Hanyuu | Web | 14. prosince 2014 v 11:32 | Reagovat

[1]: Ještě ke konci tvého komentáře. Jasně, ukazuje zásadní věci, kterými se lidé neřídí, ale tak to s pohádkami bývá, vždycky v nich něco takového je a plno lidí to jen přejde.
A Hobit původně je pohádka a kdyby to nebylo ve filmu, už by bylo něco sakra špatně.

4 reveriedreams | E-mail | Web | 14. prosince 2014 v 11:33 | Reagovat

[2]: To je zase pravda. Vidíš, takhle jsem o tom ani nepřemýšlela.
Mimochodem, který z nich je vlastně tvůj oblíbený trpaslík?:-)

5 Sonča | E-mail | Web | 14. prosince 2014 v 11:38 | Reagovat

Já jdu na Hobita v úterý.. Nehorázně se těším, všichni ho vychvalujou.. :D
A jsem ráda, že nejsem jediný člověk, který nemá v lásce Tauriel :D :D

6 Hanyuu | Web | 14. prosince 2014 v 11:45 | Reagovat

[4]: Po odchodu z kina po prvním filmu jsem měla ohromný crush na Aidana, sice jsem od tý doby z toho trochu vyrostla, ale pořád jsem měla a mám nejradši Kiliho. Ale kupodivu jsem ani neřvala, což jsem docela čekala, abych se přiznala... Taky jsem se na to psychicky připravovala takovou dobu. :D (Být to o ty dva roky dřív, tak se válím uřvaná pod sedačkou a odnáší mě z kina na nosítkách. :D)

[5]: Záleží na tom, co od toho čekáš. Lepší je očekávat míň a pak nikdy nebudeš zklamaná. :D Kolem mě ho zase všichni hrozně shazují a vykládají, že to bylo na nic. Ale mně se to fakt líbilo. Asi jsem holt nenáročná, ale já mám toho pána prstenů a hobita prostě tak ráda, že k tomu přistupuju místy až nekriticky, jako třeba i k Harrymu Potterovi. :-D

7 reveriedreams | E-mail | Web | 14. prosince 2014 v 11:52 | Reagovat

[6]: Já ho mám také ráda. Něčím mě okouzlil už v prvním díle, a v druhém jsem prostě přišla na to, že ho zbožňuji. Včera jsem měla nějakou sentimentální náladu, takže jsem jeho smrt trochu oplakala, paradoxně jsem si sice myslela, že obrečím spíše tu Thorinovu, ale nestalo se tak.

8 Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 14. prosince 2014 v 12:53 | Reagovat

"Rozhodně by se dalo Filiho zabít nějak líp," to zní tak hrozně krutě, i když vím, na co narážíš a souhlasím s tím. :'D

9 Hanyuu | Web | 14. prosince 2014 v 13:07 | Reagovat

[8]: No co? Jeho osud byl zpečetěný už pomalu před 80 lety. Tak když už to tak musí být, tak pořádně, ne? :D

[7]: Přesně tak, Kili má svoje kouzlo. :-D Já neuronila ani slzu, i když musím říct, že aspoň ta scéna s Thorinovou smrtí měla něco do sebe. Jo, neříkám, že ta s Kilim ne, je to tak, jak jsi psala nahoře, ale já zrovna tomuhle love story nějak moc nefandila, no. :-D

10 Jana | E-mail | Web | 14. prosince 2014 v 14:35 | Reagovat

Líbí se mi, že konečně někdo otevřeně přiznal, že bere knihu a film jako dvě odlišné věci a nepláče tu :) Že to musím brát odděleně jsem poznala při dvojce, když jsem byla celá rozčarovaná. Teď si Matrixo-Mária užiju(bože, jak já Orlanda nemusím :D)

11 Jeremiáš | Web | 14. prosince 2014 v 15:31 | Reagovat

Taky jsem měl ten pocit, že něco končí... ale kde něco končí, něco nového začíná ;-)

12 Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 14. prosince 2014 v 16:08 | Reagovat

Ale všimla sis, jaký tvoříme krásně barevný trio, co se vlasových porostů týče? :D

13 Cornelie Katniss Mandy | 15. prosince 2014 v 15:44 | Reagovat

Proč nemáš ráda Tauriel? Co ti strašnýho udělala? :-D
A jo, film a kniha jsou dvě úplně jiný věci, ale... No, já jsem prostě schopná zkritizovat že to ve filmu nemají slovo od slova stejně jako v knižní předloze. Teda samozřejmě jen v tom, co znám prakticky nazpaměť. :D

14 narwhale | Web | 16. prosince 2014 v 22:28 | Reagovat

Já o Hobitovi nedokážu říct křivé slovo. Všichni si na to na blogu ztěžujou a já na něj šla dvakrát. Ona ta půlnoční premiéra měla něco do sebe a tak jsem si to musela dát ještě v sobotu :D Film ve mně zanechal tak krásný pocit ze Středozemně, hobitků a vůbec všeho, že prostě žádný chyby nevidím. Tauriel mám vážně ráda a líbí se mi, jak jsou elfové krásně "nesmrtelně" pojatí. A na Legolasovi se mi líbí, že je vidět, jak je to prostě ještě mladej, ne tak úplně moudrej zamilovanej elf :D Ačkoli jsem mu teda nefandila, protože Tauriel to podle mého k němu vůbec netáhlo. Všechno dotažené, všechno srdcem :D :D Já se na to hlavou dívat nedokážu, je to prostě můj milášek :D

Damn, to jsem mohla rovnou napsat další oslavnej článek *facepalm*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama