Potkani v kuchyni

21. srpna 2015 v 21:43 | Hanyuu-hime |  Z potkaního deníku
Vlezli mi sem asi odpadní rourou, ačkoli by oba, vzhledem ke svým tělesným proporcím, museli k tomuto činu ovládat schopnost zkapalnění se a následné změny zpět, ale jiná možnost není. Prostě sem vlezli dřezem. Takoví dva oškliví černí potkani. Je to skandál! Ještě od nich něco chytím.
Udělám s nimi rychlý proces. Už volám deratizéra! A pro jistotu nechám zničit kuchyňskou linku, nevím, jací roztoči už tam z nich stihli nalézt.


Vzhledem k tomu, že jsem viděla, jak vypadá divoký potkan a dokonce byla svědkem toho, jak ten druhý, o kterém třetí strana neměla tušení, prohnal kočku, můžu s klidem říct, že tihle ňoumové mají do svých příbuzných hodně, ale skutečně hodně daleko. Přesto je mi jasné, že mnozí jsou možná teď zhnuseni tím, že jsem si něco takového byla schopna pustit po lince.
Negříci ale zoufale potřebovali nějaké alespoň ucházející fotky, když už jich z jejich miminkovského věku mám tak málo. Tak aby aspoň někde byli zvěčněni a já tak měla fotky, kde jsem schopná určit, kdo je kdo. U těch nejstarších fotek to totiž rozeznám jen horko těžko a spíš ne, než jo. Všechny rozpoznávací znaky, na které jsem svého času sázela jako na jedinou jistotu, totiž nejsou na těch fotkách vidět, takže mám smůlu.
Nyní už je rozeznám intuitivně. Sama nevím čím přesně... Jestli je to postojem, výrazem, chováním... Asi vším dohromady, ale už tak nelpím na tom, vidět jejich přední packy a koukat, kdo z nich má podkolenky jak fotbalista a kdo ne.

Kuchyňská linka se jevila jako ideální místo pro zaznamenávání vzpomínek na dva černochy, jelikož díky menšímu prostoru bylo pravděpodobnější, že je aspoň jednou odchytím společně a že ta fotka třeba i vyjde. Žádná sláva to nakonec nebyla a z celého focení byla spíš akce: "Batman před objektivem", protože Robin se moc fotit nechtěl, ale i tak mám nakonec oba.
Začínáme Batmanem, kterého uvidíte ještě minimálně stokrát, protože si ten foťák asi zamiloval. A zatímco Robin vlezle dřepěl na mém rameni a nikam se mu moc chodit nechtělo, moje malá Bettynka pózovala a zkoumala. (Víte... já mu fakt říkám Baty, je to šíleně přihřátý, ale když další dva zkracujete na Shely a Robi, když je potřebujete zavolat nebo oslovit, protože oni na celé jméno moc reagovat nebudou, tak ta Bettynka se úplně nabízí a ráda si z něj kvůli tomu dělám srandu.)

Znovu Batman. Tentokrát s ladně vykročenýma nožkama... Už jen lodičky nazout.
Varná konvice u něj zabodovala. Neustále se k ní vracel a zkoumal.

Pozval si na návštěvu potkany z venku, tak připravuje čaj... Nejsem si tak úplně jistá, jestli divočáci čajový dýchánek ocení.
Tááááák moc je velkej!
Kouká, co by kde snědl.
A už našel...

Teď si po jídle hezky umýt drštičku a je to.
Nakonec se mi povedlo donutit Robina, aby mi slezl z ramenou a taky zapózoval. Sice z toho nebylo tolik snímků, jako s jeho bráchou, ale dva pěkné alespoň má.

 


Komentáře

1 surpan | E-mail | Web | 21. srpna 2015 v 22:09 | Reagovat

Krásní, pokaždé, když vidím takové parádní fotky potkanů, vzpomenu si na ty naše a mám chuť zajít do zverimexu a zachránit nějaké další malé potkánky. Jen kdyby vydrželi dýl. Tohle mě na nich docela štvalo, protože chudáci po dvou letech dostali většinou mrtvičku nebo infarkt.

2 Hanyuu | Web | 21. srpna 2015 v 22:25 | Reagovat

[1]: No jo, tak dva až tři roky jsou normální průměr. Holt to tak je a musí se s tím počítat.
Je to logický a zařízený přírodou, bez ohledu na chovatele, který si smysl života za celou dobu z původního - udržet daný druh - trochu překopal. Čím vyšší schopnost reprodukce, tím kratší život daného zvířete. Kdybychom byli schopni vrhnout najednou klidně dvacet dětí a hned zabřeznout znovu, taky by nás tu ten svět nepotřeboval tak dlouho, co tu smrdíme... I když, možná si to příroda měla trochu přepočítat, mám pocit, že jsme krapet přemnožení, i když se nerodíme po dvaceti najednou. :D

3 surpan | E-mail | Web | 21. srpna 2015 v 22:27 | Reagovat

[2]: to ale přejde, hlavně v dnešní době mi přijde, že každej chce sotva jedno dítě, někdy žádné. Tak třeba se počty lidí sníží.
I když některé kultury náš snížený zájem o potomstvo bohatě doplní. :D

4 Hanyuu | Web | 21. srpna 2015 v 22:39 | Reagovat

Ještě jsem chtěla říct, že u potkanů je dobrý řídit se tím, že jejich život se prostě neměří délkou, ale tím, jak kvalitní a radostný jsi jim ho zařídil a jak fajn bylo, být tady spolu. Bohužel si často říkám, že ta zvířata dají tisíckrát víc nám, než ve finále my jim... Víš, tak nějak pocitově. I když se o ně starám sebevíc a zařídím jim život jako v bavlnce, nakonec mi jen tím, že jsou, dají mnohem víc, než bych já jim kdy mohla dát vším tím, co dělám.

Prostě se k tomu, i když to je těžký, snažím přistupovat tak, že jakmile umře ve stáří, beru to jinak, než kdyby se to stalo kvůli něčemu, co jsem mohla ovlivnit. Z toho důvodu mi nedělá až takový problém chovat krátkověká zvířata s vědomím, že tu budou chvilku. I když to potom člověka bolí, zvlášť, když to zvíře měl strašně rád. :-)

[3]: Neřekla bych, že je úplně žádoucí, aby to přešlo. Naopak vidím to, že si dva lidi nenaflákají deset dětí, jako rozumnou věc. Přecijen, naše planeta není nafukovací a už takhle, jak to je teď, to začíná jít dost do kytek. Bohužel, za to většinou nemůže ta vzdělaná část společnosti, ale čím primitivnější lidi, tím víc dětí mají. Takže to pak s výhledem do budoucna vypadá tak, že když ti vzdělaní děti nechtějí, nebo jich chtějí málo, bude tu v budoucnu přemnoženo toho méně kvalitního matroše a kdo ví, co se tu s tím světem bude dít dál. Ono by to chtělo s tím trochu něco dělat, ale řekla bych, že se to tak trochu už nedá. :D Jako jo, všechno by šlo, ale to už jsou věci, nad kterými se neuvažuje a veřejně už vůbec ne. Mohla bych být pak nařknuta z kdovíčeho. :D

5 Hanyuu | Web | 21. srpna 2015 v 22:40 | Reagovat

[3]: Ta první věta nedává smysl. Jak jsem to přečetla, sesumírovala jsem si to tak, že dnešní "móda" nechtít děti nebo jich chtít málo by měla přejít. Tak ten začátek ignoruj. :D

6 surpan | E-mail | Web | 21. srpna 2015 v 22:53 | Reagovat

[4]: Jn, zní to blbě, ale kvalitní matroš, který vydělává na ty "králíky" :-D a živí jejich deset dětí, tímto způsobem vymírá a nedovedu si to tu představit za pár desetiletí.
Průměrná inteligence půjde asi pěkně dolů. Ale asi to tak má být, když jsou tak hojně podporování. Prostě se preferuje kvantita nad kvalitou :-D
No, asi budeme nařčeni oba. Ale pravda musí ven. Stejně s tím nic nenaděláme :-?

7 Leri Goodness | Web | 22. srpna 2015 v 19:07 | Reagovat

Ti jsou tak neskutečně roztomilí, že bych si je okamžitě vzala domů! :D Potkani se mi vždycky moc líbili, jako malá jsem se na ně chodila dívat do zverimexu. :-D

8 Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 23. srpna 2015 v 19:25 | Reagovat

Jsou neuvěřitelně ňuňu. :333

9 Silwiniel | Web | 24. srpna 2015 v 9:11 | Reagovat

Ty jsou krásní!

10 Ronnie | Web | 1. září 2015 v 9:51 | Reagovat

Krásné fotky! :) Z těch mojich dvou je taky jeden fotogeničtější - Pommy je rozený model, Rudlín vidí foťák a zdrhá :D A co teprve, když jsem si je chtěla vyfotit oba vedle sebe na kryt na mobil! Nakonec museli být na větvi metr a půl nad zemí, aby vydrželi aspoň pár vteřin nehybní :-D
Každopádně, jsou to fakt hezký fotky :-)

11 Rogue | Web | 1. září 2015 v 21:04 | Reagovat

Ti jsou ale vysoce roztomilí! :-P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama