Neberte krysám krabice!

28. října 2015 v 17:30 | Hanyuu-hime |  Z potkaního deníku
A nebo jim je radši vůbec nedávejte. Můžete tak předejít zbytečným problémům.


Kdo už tu zaregistroval nějaké ty krysákovské patálie i radosti, mohl si všimnout zmínky o Sheldonově krabici. Vlastně to bylo tak, že Sheldon ve skutečnosti nemá nějaké svoje omezené místo, které by bylo vyloženě pouze jeho. Nebo vlastně teda má, jenže to v praxi znamená, že on nežije u mě, ale já u něj, přičemž Batman s Robinem jsou JEHO domácí mazlíčci a já mu je krmím. Chápeme se, ne?
S myšlenkou toho, že nějak ustálím jeho návyky, přinesla jsem mu krabici, kterou jsem umístila ke zdi a vyřízla do ní otvor. Rázem vznikla taková krysí nora, kterou si sice zamiloval, ale znamenalo to jen a pouze to, že rozšířil své pole působení a zabral další místo navíc, ne aby ho pojal jako to jedno své (když nepočítám záchod a místo, kde se jí)... Jen mu přibyl další pelech do sbírky.

Dávno za námi jsou navíc ty časy, kdy výška z podlahy do postele byla nepřekonatelná. Nyní je to brnkačka a i když dolů se zatím skáče do měkkého pelechu, jelikož to jsou občas akce srovnatelné s přezrálým ovocem, nahoru se dostává s obratností potkaního ninjy. Často se tedy připrdelí za mnou do postele... Jen jsem ještě nepřišla na to, jestli je to jen čistě z toho důvodu, že mu je chladno, nebo proto, že tam chodí za mnou. Ale vsadila bych se, že kdyby uměl mluvit a skutečně to byla ta druhá možnost, bude to vydávat za tu první. Je mu to vidět v tom jeho ksichtíku, když mu říkám, že je miloučkej a on na mě kouká jako: "Nejsem, nejsem milej! Jsem hustej potkan a vůbec se nemazlím!" Zároveň se většinou sebere a odchází, tak ho většinou už jen nechávám, ať si leží na mojí noze a víc se k tomu nevyjadřuju, protože by se zase mohl cítit dotčen.

A tak jsme si s krabicí tak nějak žili... Sheldon ji využíval na spaní, když se mu chtělo, někdy vydržel půl dne v mojí posteli, někdy si našel jiné místo na spaní a průběžně tak probíhal všude možně. Nutno říct, že je to zvíře, které skutečně používá záchod, aby si náhodou někdo nemyslel, že mám všechno zechcané. Error se sice občas stává, ale to především v přítomnosti pro něj cizích lidí.
Jenže kartonové obydlí má jen velice krátkou životnost, a tak se brzy stalo, že skončila rozkousaná. Vyhodila jsem ji a Sheldonovi dala novou. A takhle to šlo až do nedávna, kdy jsem byla nucela vyhodit další rozervanou ohavu a najednou v tu chvíli neměla žádnou, kterou bych ji nahradila.
Jako Sheldonův milující člověk, ne on skutečně není můj potkan, já jsem jeho člověk, jsem mu na místo dala na spaní svetr, do kterého se mohl zahrabat s tím, že krabici dodám, jak budu moct.

Ještě ten den jsem ale zjistila, že se mi krysák za můj čin krutě odplatil. Totálně mi totiž rozhryzal povlečení. Nu... Asi to byl jediný způsob, jak si zvládnul zjednat spravedlnost. Zničila jsem mu pelech, tak on mně taky.
 


Komentáře

1 Leri Goodness | Web | 28. října 2015 v 18:42 | Reagovat

Nádherný článek :)

2 Baruschka | E-mail | Web | 28. října 2015 v 18:45 | Reagovat

My dávali potkánkovi krabičku od papírových kapesníčků :-) A pak jsme začali kupovat jinou značku a ta krabice se mu prostě nelíbí...
No, je podivně oranžová a on asi oranžovou barvu nemá rád :-)

3 Hanyuu | Web | 28. října 2015 v 19:11 | Reagovat

[2]: A je to zvíře potkan, že se vám vejde do krabice od ubrousků? Nějak si to nedovedu představit. :D Tedy pokud to není ještě mimčo. (V tom případě bych vážně hodně doporučovala ještě jednoho. Já vím, že jsem to tu už říkala a sama tu píšu o potkanovi, který žije odděleně od dvou dalších, ale vím, že kdyby to jenom trochu šlo, měla bych je všechny společně a tu chybu, co jsem udělala, bych hned vzala zpátky... Ten rozdíl bohužel nemůže nikdo vidět, dokud nemá srovnání. Od té doby, co to srovnání mám, je mi to všechno líto ještě víc. Na ochočení ani přilnutí ke svému člověku to nemá žádný vliv... a když, tak bych řekla, že spíš pozitivní.)

Kdybych měla vzít oranžovou krabici vážně (což neberu, ale chci to i tak říct, jen tak pro zajímavost), tak potkánkovi pravděpodobně ta barva vůbec problém nedělá. Ani nemůže. Potkaní svět je zbarven do hooodně vybledlého modro-fialova, červenou a její odstíny vůbec nevidí, respektive právě tu červenou spíš rozeznávají jako modrou, ale hodně nejasně, takže se dá říct, že jsou spíš barvoslepí a ještě k tomu je to taková prazvláštní mazanice. (O to horší, pokud je červenooký, to se pak chudák pohybuje už spíš v divném světě stínů a světelných šmouh.) Spíš bych se přikláněla k tomu, že kdyby mu na materiálu mělo něco vadit, může mu třeba nějak divně smrdět.
Ale chápu, že je to řečeno jen tak. Jen mě nějak napadlo to poznamenat. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama