Nakupování dárků

11. listopadu 2016 v 19:15 | Hanyuu-hime |  Zmírající deník
Vždycky jsem byla ta, kdo měl půlku vánočních dárků nakoupených už na přelomu července a srpna. Dost mě tedy jímala hrůza, když se říjen přehoupl v listopad a já neměla téměř nic, když nepočítám pár maličkostí a kompletní vánoční nadílku pro sestry kočky...
Ale co bylo horší... Moje sestra má v listopadu narozeniny. Lépe řečeno na Martina, tedy dnes. Ještě dnes ráno jsem byla bez dárku!


Když jsem si minulý týden uvědomila, jaká se blíží pohroma, byl mi pomocníkem internet s nepřeberným množstvím eshopů a bláhovou myšlenkou, že to přece nějak půjde. Vždyť na netu je všechno.
Jistě, na netu skutečně najdete všechno, co chcete, jenže podstatné tu je to, vědět, co chcete. Mně tahle jistota ve výběru chyběla. Nevěděla jsem tedy kam se kouknout, co hledat... Spíš bych v tu chvíli byla schopná úspěšněji napsat pololetní písemku z matiky na zlomky, než přijít na to, co bych dala sestře k narozeninám. Neumím zlomky, vsadím se, že bych byla schopná zaměnit jmenovatele... no... za toho druhýho a už vůbec by se po mně nemělo chtít je třeba mezi sebou dělit.

Osud mi však přál. Mezi dovolenou mi od začátku roku strašil ještě nevyužitý půl den, který se mi tam překlopil z minulého roku, kdy jsem si ve zkušebce nemohla vzít volno. Proč bych si tedy nevzala část pátku volnou. Nakoupím dárky sestře k narozeninám a rovnou dám dohromady i část Vánoc. Bude to skvělý, bude to fajn. Těšení bylo velké, hlavně i proto, že jednou zase konečně budu mít čas projít si město a nakupovat, nakupovat, nakupovat...

Plány byly ovšem hezčí než následná realita. Odchod z práce byl sice fajn a osvobozující, to ale bylo tak vše, co mi na dnešním odpoledni působilo pocit radosti.
Nakupování bylo spíš frustrující, děsivé a pomaloučku se mi do nálady vkrádala hysterie. Kde nic, tu nic. V celém městě přestaly prodávat věci, co by se daly pořídit pro mou sestru k dnešním narozeninám! Zatraceně, vždyť já ani nemám jinou možnost, než přijet odsud s dárkem!!

Obchody jsem brala cestou z práce, jak jsem je potkávala. Po první věci pro sebe jsem si řekla, že už budu kupovat jen dárky. Druhou jsem si ospravedlňovala tím, že jsem si tam pro ni stejně chtěla jít. Pak taky bylo potřeba koupit nějaké jídlo, když už jsem byla u toho. Tu svíčku taky nešlo tam nechat, protože ta předchozí už za chvíli dojde a co já pak budu dělat? A taky... Ne!! Už dost, přišla jsem přece nakupovat dárky!

Sehnala jsem konečně jeden, který mi udělal obrovskou radost a doufám, že stejně zapůsobí i na Lucku. Hned na to jsem koupila zase něco sobě...
Jenže to bylo málo, spíš takový doplněk k dárku, než dárek sám. Přistihla jsem se, jak se ploužím kolem kuchyňských spotřebičů a rozmýšlím, že když je ta veganka, koupím jí takovou divnou kouli na vaření vajec. Když už nic, mohla by všem nalhávat, že to dostala od mimozemšťanů a že je tam ukrytý vzkaz lidstvu.

Na úplně poslední zastávce jsem koupila ještě něco k dárku. Taková nouzovka, kterou jsem původně vůbec nechtěla, ale nakonec mi došlo, že mi nic jiného nezbývá a snad to obojí bude alespoň ucházející dárek. Navrch se mi podařilo koupit něco malého na plánovaného Mikuláše (ano, se sestrou si dáváme mikulášskou nadílku, smějte se nám) a při té příležitosti zaskočila koupit i něco Laře a klokanům (to jsou moji potkani) s myšima. Pro Laru se mi sehnat podařilo, pro hlodavce neměli zhola nic.

Odteď už vím, že radši budu objednávat dárky po internetu (ačkoli je někdy zatraceně těžké objevit, co komu koupit), než abych zoufale bloumala po obchodech. Příště by se totiž mohlo stát, že mě to psychicky poznamená do konce života.

Musím vám ovšem ještě na závěr povědět, jakou obří radost mám z té svíčky. Měli ji v Albertu, pojmenovamá je Snowy Sky a má opravdu boží vůni (a voní i když hoří, což některé svíčky, které jsou cítit i přes obal, nezvládnou)... Je to taková ta neidentifikovatelná vůně zimy. Přesně to, co mám ráda.
 


Komentáře

1 retrofeeling | Web | 11. listopadu 2016 v 20:48 | Reagovat

Ani mi o dárkách nemluv! Já mám zatím jen půlku pro jednu osobu, jinak nic... Nemám čas to shánět a vymýšlet... i finance chybí :-(

2 Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 11. listopadu 2016 v 21:21 | Reagovat

Takže jsem letos asi fakt jedinej člověk široko daleko, co už má 98% dárků doma ... skoro všichni mě mají za magora.

3 sarushef | Web | 12. listopadu 2016 v 0:58 | Reagovat

Já jsem v tomhle úplně nemožná, nikdy nevím co komu dát a kde co koupit :D

4 Dáša | Web | 12. listopadu 2016 v 8:42 | Reagovat

Ach dárky, zatím jsem na tom špatně, nějak nestíhám.....

5 Hanyuu | Web | 12. listopadu 2016 v 11:26 | Reagovat

[2]: Konkrétně pro tebe ty dárky už taky mám kompletní. :D

6 Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 12. listopadu 2016 v 11:31 | Reagovat

[5]: Tak to je fajn vědět, já pro tebe taky. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama