Klikni →ZDE← a podívej se na mé další blogy.

Nejnovější články:




Našla jsem na gauči...

29. prosince 2016 v 19:51 | Hanyuu-hime |  Zmírající deník
Většina z těch, co se chtěli pochlubit blogovému světu s tím, co jim bylo naježíno, už tak učinili dávno přede mnou. Jen já tu pořád suším už před několika dny zveřejněné psí fotky. Je tedy čas to napravit a i já přicházím s vánoční dokumentací.

A protože nemám žádnou fotku, kterou by bylo možné použít na úvod (nějak jsem letos úplně zapomněla si třeba vyfotit stromek a pod ním všechny ty dárky), musím se uchýlit k vykradení sestřina instagramu...
Většina dárků se nenacházela pod stromkem, ale jak už tomu tak každoročně bývá, válela se na gauči. V průběhu ne přibyly ještě další, takže už se ani ten můj přiživník nevešel...



Štědrý den pro mě začal ve 4 hodiny ráno. Už dlouho jsem plánovala, že letos budu vstávat hodně brzy. Ani ne z žádného konkrétního důvodu, jen mám zkrátka volné dny o poznání raději, když se mi povede vyhrabat co nejdříve. Často ale vstávám kolem šesté, někdy až na sedmou, což už nepovažuji za brzkou ranní hodinu.
Ještě za tmy jsme se sestrou vyrážely za mamkou do místního obchodu, kde pracuje a byla tam, stejně jako vždy i dopoledne štědrého dne. Zhřešila jsem a koupila si tam kofolu, chvíli jsme pobyly a pak zase vyrážely domů.

Chvíli jsem trávila se sestrou a jejími kočkami, pak lemřila u sebe, než dorazila i máma a mohly jsme se dát do vánočních příprav. Zdobil se stromek, prostíral stůl a následně přišlo na nošení dárků. Přivlekla jsem tedy vše v krabici, která však byla pochybné kvality a jen tak tak vydržela a nevysypala se cestou.
Ještě jsem pak skočila připravit dárečky pod kočičí jehličnatou větvičku a nadílka byla připravena.

Bohužel se Vánoce nevyvedly bílé. Odpoledne, zrovna, když jsme byli na procházce, začalo dost hnusně pršet, domů jsme tedy všichni došli jako čuňata. Ale i tak, vánoční procházka musí být, ať je jak chce. Navíc, když máte vlastní "sobí" spřežení.
Zbytek dne strašně rychle utekl. Chvíli tak sedíte, bavíte se s ostatními a najednou je pozdě odpoledne, večeře se blíží a já uháněla dát péct mou a sestry štědrovečerní večeři, kterou jsme si letos pěkně rozdělily. Ona připravila salát, já obalenou hlívu s řasou nori.
Když se mňamka pekla, stihla jsem naježit hlodavcům a na povel běžela ke kočičákům. Jeden dárek ode mě - oranžová myš s huňatým ocáskem - udělala Belličce nesmírnou radost, z čehož jsem měla radost i já. Ona totiž pravděpodobnost, že Bellatrix něčím potěšíte je snad ještě menší, že vyhrajete loterii... :D

Chvíli potom už jsem uháněla pro jídlo, abychom s Luckou u stolu neseděly jen u salátu, a šlo se večeřet.
I to mi přišlo, že uteklo až divně rychle. Najednou se šlo na dárky a já ani netuším, jak se to vlastně stalo. Navíc mi přijde hrozně divné, že už jsou Vánoce za námi.

No... už je to tak. Alespoň se pochlubím s dárky. I když jsem tedy nefotila všechno... Tak tedy přihodím jen fotky části naježeného matroše a zbytek snad zvládnu zmínit v textu...
Začít musím s ne nijak obrovským darem, nicméně vzhledově strašně hezkým a fotogenickým. Mamka nadělila mini marmeládky a sušené brusinky s fíky. Kromě toho dále také nějakou tu čokošku, rýžovar a k tomu rovnou dvakrát rýži, kterou jsem ovšem rozdělala dříve, než zmíněného kuchyňského pomocníka a nechápala, proč mi máma dává pod stromek rýži?
Dále se v dalším velkém balíku objevila pánev wok... Mamka asi letos celkově udělala útok na věci do kuchyně, tedy, až na krásné fotoalbum, které mi také nadělila.
O to jsem si ale řekla... Byla to jediná věc, o kterou jsem na letošní Vánoce požádala. Nechtěla jsem totiž jen tak ledajaké, ale takové to bez těch "kapes" na fotky. Zkrátka jen s čistými stranami, kde vám jsou pomocníkem lepítka. Taková alba na mě působí strašně krásně a kouzelně.
Přišla i nálož kafe, čajů, hrnků a sklenic všeho druhu.
Za kávu v plechovce, psí hrnek, sklenici Enjoy your Coffee, mandlový čaj a čaj s názvem Kouzlo krbu vděčím sestře. Za krabičku imitující pletený svetr se soby skrývající černý ovoněný čaj a pečený čajík zase děkuji Lowri. Skvělý hrnek s blonckou řvoucí "where is my coffee" mi nadělila Saku, dárkovou krabičku čajů Loyd se sklenicí Richard a rooibos s vanilkou a čokoládou, který se tísní v levém rohu zase mamka. Vpředu se válí balení krásně voňavé kávičky od Verči.
Sestra mě navíc neuvěřitelně překvapila, jelikož mi nadělila Vánoční říši, kterou napsal Joe Hill. Po knize jsem pokukovala už řádně dlouho, ale že bych ji někdy od někoho dostala, to jsem vážně netušila. Dále mi darovala rozkošnou kazetku krémů Alverde s motivy disney princezen. Od Verči mám dvě fotoalba, která jsou na fotce bohužel sotva vidět, a od Gabči boží deníček podobného stylu, který jsem nadělila já jí k narozeninám a hrozně jsem litovala, že jsem ho nepořídila i sobě. Tak teď už nemusím.
Fotka je hodněn ekvalitní, ale už se mi to moc nechce přefocovat. :D
Cestu si ke mně našlo skoro kilo čokolád všeho druhu. Nugátová v šedé krabičce vlevo a oranžová hned vedle ní už padly za vlast. Byly totálně božanský.
Dále mi byly naděleny hned dvě aromalampičky a shodou okolností jsou obě ve tvaru konviček. Každá ale úplně jiná. Jedna mi byla darována Lowrýnou, druhá mým mladším sourozencem.
Navíc, sourozenec mě asi velmi miluje, jelikož tahle dvě překvápka jsou taky od něj... Najednou mám pocit, že ačkoli jsem za dárky utratila snad celé jmění, není to zdaleka tak parádní jako všechno to, co jsem dostala od sestry já...

Omlouvám se všem zapomenutým dárkům, které jsem zapomněla zmínit... Zrovna si vzpomínám na mikinu s vlkem od mámy a určitě toho bude ještě o něco víc. Ale ono se to prostě moc nedá, navíc, když už je všechno uklizené na svých místech...
Aha... vlastně ještě mám skleněnou konvičku a kvetoucí čaje!!

Než to tu ukončím, věnuji prostor ještě Lařiným vánočním dárkům, které dostala nejen ode mě, ale i od Lucky a Gabči. Já jí dala krabci pamlsků a plyšového supa Gustava (skutečně je s tímhle jménem prodáván :D), který byl následujícího dne drasticky zbaven očí. Lucka nadělila pískací kuře, které prý má nějaký příběh, nicméně nikdo mi ho zatím nepověděl, takže vůbec netuším, co to plácala...
Gabča darovala pískacího Frankensteina, který už 25. stihl přijít o ručičku a má teď místo ní díru.

 


Komentáře

1 Alexandra | Web | 29. prosince 2016 v 20:12 | Reagovat

nádherný hafan! :) ten zapisnik sa mi tiež velmi pači, a ako pozeram na tu nalož hrnčekov a tak, tak to musiš byt riadny kafemaniak :)
u nas boli biele vianoce naštasite, a velmi ma to teši lebo mali ste krasnu prechadzku ale .. juj ten sneh tam chýba!

2 Hanyuu | Web | 29. prosince 2016 v 20:16 | Reagovat

[1]: Jo, to na kafi já jsem řádně závislá. :D

Mně přijde, že všichni měli letos Vánoce bílé, jen nám se to tady vyhnulo.

3 Magda T. | E-mail | Web | 29. prosince 2016 v 20:51 | Reagovat

Ty marmelády vypadají dost dobře. A Vánoční říše se mi moc líbila, dostala jsem ji minulé Vánoce :D. Skleněnou konvičku s kvetoucími čaji dostala u nás mamka :).
Škoda, že u nás se vánoční procházka nikdy nekonala, jen se od rána leželo u televize a jedlo :D.
Užij si zbytek svátků ♥.

4 Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 29. prosince 2016 v 21:01 | Reagovat

Ta řvoucí bloncka jsi totiž ty. 8-)

5 Hanyuu | 30. prosince 2016 v 7:45 | Reagovat

[4]: To mi samozřejmě došlo. :-P

[3]: Zrovna den předtím mi sestra říkala, jak je má ráda. Jsou bez cukru a není v tom žádná prasácká želatina a takový pochybný věci. :-D

6 Majka | Web | 30. prosince 2016 v 8:08 | Reagovat

Toho sněhu je škoda. Ale i tak to bylo fajn, jsou to krásný dárky, marmeládky vypadají naprosto úžasně a jsou i origoš!Moc pěkné!

7 Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 30. prosince 2016 v 10:10 | Reagovat

[5]: To je dobře. :-D Jinak, v tý naší marmeládě by taky neměly být žádný prasárny, tak snad se neotrávíš. ;-)

8 Hanyuu | 30. prosince 2016 v 11:19 | Reagovat

[7]: Mně se hlavně líbí, jak ji máš načinčanou. Nechci ji ještě nějakou dobu rozdělávat hlavně z toho důvodu, že se mi určitě bude hodit na nějakou pečící fotku. :D

9 Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 30. prosince 2016 v 12:11 | Reagovat

[8]: Ty jsi ale vyčůraná. :D

10 Hanyuu | 30. prosince 2016 v 13:50 | Reagovat

[9]: No co, přístupné dekorace a vhodný doplňky je za tímto účelem nutné co nejlíp využít. :-P

11 Lenča | Web | 4. ledna 2017 v 20:18 | Reagovat

Krásné dárečky ♥

12 Susane S. | Web | 4. ledna 2017 v 20:31 | Reagovat

ve 4 hodiny ráno? :-D to já považuju za brzkou hodinu ranní i 10 hodin :-D a to jsem na sebe pyšná že jsem byla schopná vstát tak neobvykle brzo :-D takže klobouk dolů :-D
jinak hafan je krásný, dárečky také a zaujal mně titulek článku :-D a vůbec to, že máte stromeček takhle u gauče :-D

13 zmarsalkova | E-mail | Web | 4. ledna 2017 v 21:33 | Reagovat

Ty blaho takovejch daru! A ty blaho ve ctyri?!
Lara je bezvadna, nemas nekde clanek o tom, jak si k ni prisla? Nemuzu najit... :-)

14 Hanyuu | 5. ledna 2017 v 9:12 | Reagovat

[13]: Článek je zatím v plánu, nicméně zmínka o tom, jak jsem se k ní nakonec dostala je v deníčkové rubrice ve článku 'restart', kdy jsem se tu po dlouhé době zase probrala k životu.
Ale jinak rozhodně plánuju napsat něco pořádného, srozumitelného... O splnění životního snu se článek napsat musí. :-D

[12]: My už ho takhle míváme roky právě proto, že je ten gauč pak dobrý odkladiště dárků. :D

15 Hanyuu | 5. ledna 2017 v 10:46 | Reagovat

[13]: Tak jsem si všimla, že jsem toho dokonce napsala o jejím pořízení i celkem dost... asi jsem si to ani neuvědomila.
Článek jsem našla tu: http://t-h-e--s-i-m-s-2.blog.cz/1610/restart

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama