Příživníci v kožichu: Svrab

27. ledna 2017 v 20:31 | Hanyuu-hime |  Rady a tipy
Dá se s nimi skutečně rychle zatočit. Jen je potřeba vědět jak. I zde se totiž dají dělat chyby. Není jich moc, většinou se nestanou, ale mohou být i fatální. Což je moc velká cena za problém, který se dal vyřešit jako mávnutím proutku.

Článků s výčty antiparazitik a ještě delšími seznamy možných parazitů najdete na celém internetu. Nechci tedy sepisovat něco, co vám vyjede na googlu v mnoha téměř stejných podobách. Mým cílem je sepsat především článek mých postřehů a zkušeností. A upozornit na to, že i taková zdánlivá prkotina může brát životy.

(Tento informativní článek poslouží nejspíš úplným začátečníkům. Pro ostatní zde pravděpodobně nic nového nebude.)


A protože bych ráda začala tak nějak "od začátku", vezmu to od svrabu, kterému věnuji tento článek. Prvního příživníka, se kterým jsem se u svých zvířat setkala a jehož léčba mi sebrala kamaráda...

Osobně jsem se setkala s dvěma těmito potvorami.
S prvním z nich jsem se setkala u zvířat v obchodě. V jednom zverimexu si ho velice úspěšně pěstovaly myši. Nazývá se Notoedres Muris (strejda google, takovýho pamatováka fakt nemám :D) a vyskytuje se na uších a ocasu, kde vytváří ošklivé výrůstky, ale neléčený se samozřejmě může rozlézat i dál po těle. Příklad lze vidět např. zde
Avšak nejčastější forma svrabu, se kterou se setkala již řada z nás (a někteří třeba ne jednou) je kožní svrab. Ve skutečnosti se údajně jedná o dva různé parazity, kteří se ale projevy nijak zvlášť neliší.
Říká se mu také zákožka svrabová a je to parazit, kterého nelze jen tak na těle potkana vidět ani mikroskopem, jelikož se zavrtává pod kůži.
K jeho identifikaci je třeba provést hluboký kožní seškrab a ani tehdy není zcela jisté, že v tom daném vzorku skutečně bude. Navíc je to zbytečné trápení zvířete, jelikož člověk alespoň minimálně informovaný o světě hlodavců svrab pozná. Projevuje se strupy, které velice svědí. Foto svrabu zde. Objevuje se nejčastěji za krkem a rozšiřuje se dál. Pokud toto u svého zvířete zaznamenáte, nenechávejte ho být, samo se to nespraví. Doma na to žádnou mastičku nenajdete a čím dřív zakročíte, tím více trápení zvířeti ušetříte.
Neléčený svrab v hodně pokročilém stádiu totiž může končit až smrtí... A že by nebyla z nejpěknějších. Žádný zodpovědný člověk to ale tak daleko zajít nenechá, proto je toto mnohem pravděpodobnější např. ve velkochovech, kde se na péči moc nehledí.

Začínám právě svrabem, jelikož vzpomínky na první boj s tímto neduhem jsou stále po tolika letech poněkud hořké...

Bohužel, byla jsem vlastně ještě děcko, v hodně věcech neinformované a všechny brebery pro mě byly blechy a o svrabu jsem do té doby nevěděla nejspíš vůbec.
Zkusila jsem poprvé kukuřičnou podestýlku (která je mimochodem snad jedna z nejrizikovějších, co se vnějších parazitů týče) a chvíli poté u jednoho morčete zaznamenala strupy. Nejprve jeden, tak jsem myslela, že se jen nějak škráblo. Poměrně dost rychle jich bylo víc, morče se začínalo stále víc drbat, a tak jsem šla za veterinářem... Že ne každý rozumí všem zvířatům jsem v té době taky netušila.
Věc se měla tak, že mi ani nebylo řečeno, co přesně to je, jen morčoun dostal injekci. Netušila jsem tedy, čím se nakazilo moje morče, nebyla jsem informovaná o tom, že další zvířata by to mohla chytit taky (což se po pár dnech samozřejmě stalo), nebylo mi sděleno, jaký přípravek byl mému morčeti aplikován. Byla jsem jenom ta holka, co přišla s bezvýznamným morčetem, kterou je třeba rychle odbýt.

Až později jsem zjistila, že mu byl injekčně podaný Ivomec.

Roztok skutečně působí na daný problém, a to vcelku úspěšně. Nezaplatíte za něj majlant a zvíře to jen jednou píchne... (za předpokladu, že se nebude muset přeléčení ještě opakovat, což se někdy musí) To přece není nic tak strašného, ne?
Avšak mezi morčetem a dobytkem je tak zatraceně velký rozdíl, že i hlupákovi by došlo, že tohle asi nebude úplně ideální. Ivomec je totiž přípravek pro hospodářská zvířata... Že jeho podání řada morčat a hlodavců zvládla v pohodě ještě neznamená, že to tak musí probíhat u všech.
Konkrétně u morčat jsem již viděla mnoho případů, kdy se zvířata chovala divně a nějakou dobu po aplikaci ho musela ještě trochu "rozdýchat", než byla zase úplně v pohodě. Nemusím snad ani zmiňovat, že to moje, které to velice rychle zabilo, nebylo jediné.

Když se pak strupy objevily i u dalších morčat, vyrazila jsem za jinou veterinářkou, která nám očkuje psa... Další chyba. Vetka je sice psí (ale, čistě upřímně, já bych k ní ani se psem dnes už nešla :D), ale zkrátka... jenom psí. To je ten problém. Svrab označila za "obyčejnou kopřivku" a doporučila mi zvířata mazat olivovým olejem!
A já, dítě důvěřivé, měla rázem morčata mastnější než kdy byl Severus Snape.

A tak tedy, když u svých zvířat objevíte příznaky, které viditelně odpovídají tomu, co je nahoře na fotce a náhodou se střetnete s veterinářem, který ví míň jak prd, nezoufejte. Nenechte si namluvit nic o oleji, nejsou to hranolky z mekáče, nedovolte je léčit vakcínou na hospodářská zvířata.
Když se zdá, že veterinář nemá zájem starat se o hlodavce, jakožto pro něj podřadného tvora, chtějte Stronghold pro koťata. Mají ho všichni, bez keců vám ho prodají a kápnout zvířeti mezi lopatky hravě zvládnete. Jedna pipeta vystačí na tři potkany/morčata nebo podstatně větší počet myšek.

Tuto potvoru si nejčastěji můžete přinést s krmením nebo podestýlkou. Někdy se ale může stát, že původce potíží vůbec neobjevíte. Mně se to takto stalo předloni se všenkami a loni se svrabem. Prostě se to najednou objevilo - a to nepoužívám žádnou podestýlku, ze které by se dalo cokoli chytit a že by to bylo z krmení jsem také nezjistila. Navíc jsem i poté normálně krmila tím, čím předtím a problém se již neopakoval.

Vždy, když se ale vaše zvíře potýká se svrabem, vyhledejte zvěrolékaře a požadujte přípavek ve formě spot-on pipety. Je to jednoduché, rychlé a zvíře tím nijak netrpí a nehrozí ani riziko, že mu to ublíží.

Ve chvíli, kdy u svého zvířete odhalíte svrab, nemusíte se ho začít nijak štítit a bát na něj sáhnout. Tento parazit se přenáší ze zvířete na zvíře. V případě výskytu je tedy nutné ošetřit všechna zvířata, a zároveň kompletně celý prostor, kde se pohybují. Na člověka se svrab přenáší jen velmi výjimečně a člověk je mu jako hostitel velice nevyhovující. Moc dlouho na něm nepřežije. Nakaženému se může udělat jeden menší stroupek, který sám po pár dnech mizí a dál se neobjevuje. Takový člověk další osobu nenakazí. Je ale dobré být opatrný při kontaktu s jinými, zdravými zvířaty.
 


Komentáře

1 Siginitou | Web | 26. února 2017 v 21:17 | Reagovat

Jo svrab je svině :)
Vždy se modlím aby to mí miláčkové neměli.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama



Wolf silhouette: cDesigned%20by%20Freepik">redit