Léto s vůní koberce

4. března 2017 v 19:13 | Hanyuu-hime |  žila byla jedna blondýna
Před čtrnácti dny jsem upršené ráno vyrazila pryč, cestou vlakem z okna sledovala bílé závěje a mlhu a v následujícím týdnu dýchala příjemný jarní vzduch a užívala si teplého větru, který už vůbec nebyl tak nepříjemný, jako ten zimní, mrazivý.
Dnes však po záchvěvu jara přišlo léto. Ráno v tenké košili, po zbytek dne v tričku. Nemluvě o tom, že z první psí koupačky jsem se kvůli přecházení struhy vracela s vodou v botách, která kupodivu vůbec nezebala a až podivně rychle schla.

Vlastně jsem se s mokrýma nohama vracela z dnešní každé psí koupačky...


Abych ale naplnila celé znění názvu článku, mohla bych naťuknout i druhou část...

Znáte takové ty voňavé obchody, které nejsou s ničím jiným zaměnitelné? Papírnictví, knihkupectví, malé obchůdky s kávou a čaji... Pro papírenské zboží mám obrovskou slabost, leč mi většinou není dopřána dostatečná dávka nápadů, jak všechny ty boží sešity využít. Přesto se občas nechám zlákat pocitem, že některý potřebuju a určitě ho už opravdu na něco speciálního použiju, ale většinou se tak nestane.
A co teprve všechny ty ostatní (ne)potřebné věcičky, které lze v papírnictví najít. Ach jo, koupila bych snad všechno, kdybych pro to měla využití.
No... A podobným způsobem mě fascinuje vůně obchodů s koberci a nábytkem. Nemluvě o tom, že i tam se mi každou chvíli líbí něco, pro co bych neměla využití, vhodný prostor nebo by se mi to absolutně nehodilo k ničemu.
Ale konečně jsem se po dlouhé době dostala ke koupi koberce do mého spinkacího kutlochu, kde ho bylo opravdu potřeba. Jenže původně to nešlo kvůli Sheldonovi, který by mi ho zničil. Než jsem se nadála a stihla koberec pořídit, už to najednou nešlo kvůli Laře a štěněcím nehodám a ani chvíli po tom, co ustaly, nechtěla jsem si ho pořídit jen tak pro sichr, kdyby náhodou.
A Lara byla najednou větší, bez nehod a koberec stejně stále nikde. Dlouho jsem se prohrabávala všemožnými barvami a hledala nějaký, co nebude mít trapný vzor, nejlíp bude prostě jen jednobarevný a odstínem vyhovovat mým představám.
A pak tu bylo to, že jsem si tak nějak nebyla jistá, jestli chci za kus koberce dát takovou částku, kterou běžně průměrný koberec stojí. Takový ten človíček sídlící ve vaší hlavě, případně sedící na rameni, který vám radí a šíří rozumy, někdy do mysli loudí blbý kecy k různým situacím, se mě neustále ptal, co zatraceně stojí na té placce na podlahu tolik.
Nicméně věděla jsem, že bez něj nikdy nedocílím toho pocitu útulnosti, kterého jsem tu z toho chtěla mít, a tak jsem tu objednávku nakonec spáchala. Předevčírem večer jsem se honem vrhla na jeho položení... A mám z něj radost. Krásně voní novotou a konečně ta podlaha nepůsobí tak studeně a neútulně.
Jak postupně odchází takové to nezáživné období, kdy se nic neděje a do všeho je daleko, začínám mít chuť upravovat, renovovat, zkrátka dělat hezké věci. Péct, aranžovat, fotit, kreslit, víc hrát na housle... Zútulnit bych chtěla i blog, změnit vzhled, uspořádat a zpřehlednit, co jde... Jenže mám plno jaksi lepších věcí na práci a na udržovací blogové práce už ten čas jaksi nezbývá. I tak bych si na to nějakou chvíli ale brzy ráda vyhradila. Už to opravdu potřebuje, ale kdo ví, jak to bude.
Taky jsem konečně aktualizovala jsem svou pečící galerii, takže jsou tam i nejnovější výtvory. Všechno je možné vidět i na instagramu, ale není to tam takhle pohromadě a já to chci mít po kupě už jen kvůli sobě. Jen tak, pro svůj dobrý pocit. Mám zkrátka radost z pečení o to větší, když vím, že to nějak hezky naaranžuju a vyfotím. Asi by mě ani nebavilo psát recepty, baví mě to zvěčnit. Už je mi tak nějak jedno, že jinde by k tomu třeba připojili ingredience a postup. (všechno je samozřejmě uhňácáno mnou podle vlastní hlavy. Jistě, že nemám patent na koláč ani buchty, nicméně recept na nic u toho nebyl použit.)
Dny jako byl ten dnešní mě zkrátka po dlouhé zimě dovedou nabít novou energií, chutí dělat hromadu věcí a dávkou naděje. Je jedno, jestli ji zrovna potřebuju či nikoli. Nikdy nevíte, kdy se vám bude hodit. Uvidíme, jak se vyvede pár věcí, které mám v plánu. Třeba mi to navíc konečně vyjde tak, že stihnu i napsat nějaký smysl dávající deníčkový článek nebo se pochlubit s nějakými výtvory...
Prostě se zaměřuju jen na věci, které mě dělají šťastnou a ze kterých mám radost. Všechno bez ohledu na to, jak to vidí jiní lidé. Jiní lidé nežijí můj život a třeba to cítí jinak. Ať se tedy zařídí po svém, aby nemuseli řešit, co všechno jim přijde divné na životě jiných.
Jakmile má totiž někdo na takové věci čas, nemůže mít z toho svého života dostatečnou radost... Já totiž na to, dumat nad tím, proč někdo dělá něco jinak než já, čas nemám... A nemám ani zájem ho na něco takového využívat.

Doufám, že jste si užili dnešní letní den, který přišel dřív, než oficiálně začalo jaro.
 


Komentáře

1 Siginitou | Web | 4. března 2017 v 19:33 | Reagovat

Moc krásně si to napsala.
A máš pěkný fotky :)

2 Eliss | Web | 4. března 2017 v 19:47 | Reagovat

Přeji ti ať koberec slouží co nejdéle :-)

3 helmii | Web | 4. března 2017 v 20:21 | Reagovat

Na papírenské potřeby mám úchylku! Bločky, tužky, gumy, propisky.. aaach.. :-D

Máš krásné fotky :-)

4 Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 5. března 2017 v 11:53 | Reagovat

A já furt čekám na nějakou überkůl aranž s mojí marmeládou a nic. :D

5 Hanyuu | Web | 5. března 2017 v 13:19 | Reagovat

[4]: KDYŽ ONA JE VÁNOČNÍ T_T

6 Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 5. března 2017 v 13:20 | Reagovat

[5]: Výmluvy!

7 Ailin | Web | 15. března 2017 v 17:41 | Reagovat

Taky v papírnictví nakupuji všelijaké bločky s tím, že je časem ,,určitě využiju". Ale kupodivu se mi to docela plní, byť se k bločku dostanu třeba po 2-3 letech :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama



Wolf silhouette: cDesigned%20by%20Freepik">redit