Růžičky, puntíky, káva a fučák

18. března 2017 v 18:47 | Hanyuu-hime |  žila byla jedna blondýna
Všude jsem slýchala, jak bude tento týden ošklivo. Zároveň se odevšad hrnuly plány plné naděje, které si nechtěly připustit, že by hnusně opravdu být mohlo... Tolik lidí si na tento víkend naplánovalo výlety a nějaké venkovní akce!

Mé rozhodnutí padlo ve chvíli, kdy se mi zdálo, že předzvěsti hrozného deště a zimy se rojí až podezřele často. Budu mít líný, pohodový a relaxační víkend. Takový, jaký je v takovém lijáku snad nutnost mít.


Relaxační je velmi diskutabilní výraz. Někdo si pod tím představí, že si hodí nohy na stůl. V mém případě tohle tak úplně neplatí.
V první řadě jsem chtěla docílit takového toho ech útulného a příjemného pocitu. K tomu bylo třeba nejprve dojít přes nijak neošizený úklid. Zametla jsem, vytřela, všechno poskládala, vyčistila hlodavce, došla si nakoupit a nakonec si nedopustila svoje nově pořízené povlečení, které mě strašně okouzlilo a prostě jsem ho musela mít.

Kupovala jsem na mall.cz brašnu na foťák. Původně jsem tam tedy měla v plánu koupit krytku, kterou se mi podařilo ztratit. Jenže bylo by hrozně nevýhodné kupovat jen kousek plastu a nechat tam takové peníze. Brašnu jsem stejně vždycky chtěla a ta, co jsem tam objevila, mi přišla opravdu pěkná a podle všeho i celkem dobrá.
Jenže jsem trochu zatížená na povlečení. Ne, že bych ho kupovala ve velkém, jen ho ráda prohlížím a občas mě některé hrozně nadchne. Většinou ale odolám a stránku zase zavřu.
Jenže tohle bylo přesně to, co se mi tak líbí. Bavlněné, žádný umělý hnus. A takové hrozně příjemné... Chtěla jsem použít ještě jeden výraz, který by popsal, jak na mě působí, jenže mám nějak děravou hlavu a i když se snažím sebevíc, nemůžu najít správné slovo. Ale třeba si pak vzpomenu a doplním. :D

Hned, jak jsem se zútulňováním skončila, přepadla mě přesně ta skvělá příjemná nálada, jakou jsem chtěla vytvořit. Do oken ťukaly dešťové kapky, které se později změnily v pořádný liják a za chvíli zase ustaly.

Myslela jsem, že bude dost obtížné dostat Lar(v)u ven, když při ranním venčení nasákla deštěm jak houba, při cestě do obchodu dokonce lehce sněžilo a foukal vítr, ale nakonec ani neprotestovala.
Po obědě jsem si dala čaj a ztrácela čas na internetu, trochu vypla a jen odpočívala.

Další pejskařská výprava už se ale nepodařila vychytat tak v klidu, jako ta předchozí. Vylezla jsem ven a sejmul mě poryv větru. Dobrý... aspoň neprší. Proběhlo mi hlavou.
V tu chvíli se spustil déšť.
OK, tak aspoň nepadají trakaře. Pozitivní bylo, že ty opravdu padat nezačaly.

Vítr byl stále větší a déšť chvílemi přestával, pak zase sílil. Kapuci jsem si musela přidržovat oběma rukama a vynakládala veškerou svou sílu na to, abych udržela směr a nedovolila větru mě odnést někam dopryč.
Stačilo by pustit nějaký epický soundtrack a byla by z toho scéna do nějakého dobrodružného filmu.
Ani rozhovor nebyl zrovna plodný.
Přes šílený virch slyších jakési: "JUFSHSUEKEUEEEE"
"COŽEEE?"
"FHASJELJEL"
"JÁ TĚ NESLYŠIM!!!"
"ŽE FOU KÁ!"
"JÁ SI VŠIMLA!"
Kapuce v ksichtě a znovu zaslechnu: "JUEEEHŮLKUUUUUU"
"COOOO?"
"NO ŽE NEVIDÍM, ABY NAPROTI NĚKDO NEŠEL!"
"JINÝ LIDI V TOMHLE VEN NECHODÍ"


"DOGA!"
"CO TO ZASE MELEŠ?"
"JE TAM DOGA!"

Ano, naši psi a doga, to jsou jediní místní psi, kteří chodí ven i když padají trakaře a vzduchem lítaj ryby.

Asi po hodině jsme se bezpečně dostali do prostředí, které bylo dostatečně v závětří, aby bylo alespoň slyšet slova. Lara stihla v nestřeženém momentu hodit záda do hovna a dvou mrtvol. Jo, je to dáma se vším všudy. Má vytříbený vkus.
"Kdybys, ty blbe, skočila aspoň do toho rybníka, abych nemusela na ten kentus pak moc sahat."
Prohlásila jsem.
Při cestě kolem do něj vesele zahučela. A vůbec ji netrápilo, že jaro odešlo už včera.
Aspoň to koupání doma pak nebylo tak nechutný.

---

Měla jsem hroznou chuť něco udělat s blogem. Tak jsem aspoň trochu upravila design. Nic úžasnýho, ale je mi tu zase trochu líp. Chtělo to změnu. Jenže aktualizovat rozcestníky v rubrikách se mi zatím moc nechce. Dodělám to později.
Aspoň už mi tu ale nesvítí loňský rok a mám to tu aspoň z části obnovené.

A víte, co udělám teď?
Teď si dám kafe. Na chvíli bych si možná zahrála nějakou hru, něco si přečetla... Každopádně chci ještě dodělat pár rozdělaných věcí a nezalomit to dneska tak brzy.
Mám v plánu dělat všechno možný, drobnosti, nic extra, ale zároveň plno toho, co už dlouho odkládám, protože to vždycky zazdím jako nedůležité.

Chci se prostě zase jednou nesmyslně flákat jako dřív.



 


Komentáře

1 Eliss | Web | 18. března 2017 v 19:03 | Reagovat

Ta poslední fotka nemá chybu :-D A ten rozhovor ve větru taky stál určitě za to

2 padesatka | E-mail | Web | 18. března 2017 v 19:51 | Reagovat

Ježíš, ta Lara je fakt blbka. Kdysi dávno jsem měla čoklici, střední knírač, ta milovala lidská hovna...to bylo příšerný...! 8-O
To jsi dobrá, že ji pustíš do novýho povlečení. Jasně, když miluješ, není co řešit... :-)

3 Hanyuu | Web | 18. března 2017 v 19:59 | Reagovat

[2]: Ona si to nedovolí, když ji vidím. Jenže problém je, že prostě nemám oči všude. :D
Nevidím rozdíl v tom, jestli vleze do nového povlečení nebo rok starého vypraného. Postel zakázanou nemá a rozdíl v povlečení holt jako pes rozlišovat neumí. Dokud není čistá, neudělá krok, max tak do koupelny. Takže není co řešit. :-)

4 K. | E-mail | Web | 18. března 2017 v 20:01 | Reagovat

Máme podobný plány na večer. Asi si taky ještě půjdu uvařit kafe. :))

Lara je čuňátko, ale krásný. :)

5 Hanyuu | Web | 18. března 2017 v 20:12 | Reagovat

[4]: Já si ho nakonec udělala až před chvílí. Pořád jsem chodila kolem toho kávovaru a zapomínala na to. :-D
Ale je boží. S našlehaným ovesným/chia mlíkem (ne, ta semínka tam nejsou celá :D)
Čuňátko je slabý slovo, larva je vrchní prase! :D

6 Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 19. března 2017 v 13:01 | Reagovat

Mě to povlečení přijde takový retro ... ale je fakt hrozně pěkný. :-)

7 Karol Dee | Web | 19. března 2017 v 13:08 | Reagovat

Nedávno jsem (s tím mým dočaskovým psem) byla nucena vylézt do úplně stejného počasí, akorát že bylo deset večer. Hlavou mi probíhaly všechny horory, které jsem za svůj život viděla (nebylo jich moc, ale o to silnější dojem zanechaly) a protentokrát jsem se rozhodla zařadit se mezi pejskaře praktikující venčení stylem "vyčůrat a domů".

Jinak povlečení jsem teď musela vybírat a bylo to za trest, nedovedu si představit, že to někoho i baví. :D

8 Hanyuu | Web | 19. března 2017 v 14:09 | Reagovat

[6]: Mně se právě proto tak strašně líbí, protože mi evokuje doby dávno minulý. A u některých věcí tenhle "efekt" strašně zbožňuju. :D

[7]: Já bych asi ve městě večer na venčení nebyla schopná vylézt, kdybych neměla aspoň pepřák. :-D Do lesa klidně o půlnoci, klidně v bouři... a na místní hřbitov (v lese) klidně taky. Ale v pozdějších večerních a nočních hodinách by mě do města samotnou asi nikdo nedostal. Navíc ještě s takovým jezevčoidem, co jsi ho měla u sebe. :-D

Já se teď právě zbavila veškerého povlečení, které jsem měla už děsně dlouho a nelíbilo se mi. Nějaké jsem si i nechala spíš jako záložní.
Mě vybírání fakt baví. Jen je škoda, že běžně stačí tak dvě, max tři na prostřídání. Je zbytečné ho mít kvanta. Ale nějaké si asi někde ještě splaším. Jak jsem psala. Renovuju zásoby. :D

9 TlusŤjoch | Web | 19. března 2017 v 16:29 | Reagovat

Dneska vypadám jako ten pejsánek na tom posledním obrázku.
A teď jdu zkusit, nakopne-li mne kafe.

10 Opti-Mystique | Web | 21. března 2017 v 10:25 | Reagovat

Awwwwwww, ale tak to povlečení je fakt nádherné! Nějaké podobné vždycky okukuji v IKEA a jednou si ho fakt koupím, jako opravdu! Protože mám podobnou "úchylku" jako ty, krásné (a nejlépe čerstvě vyprané a voňavé) povlečení definuje prostě všechno! ♥

11 Hanyuu | Web | 21. března 2017 v 19:18 | Reagovat

[10]: A já už si myslela, že není nikdo, kdo by sdílel moji zatíženost na povlečení. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama



Wolf silhouette: cDesigned%20by%20Freepik">redit