Komentáře

1 Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 13. července 2017 v 21:10 | Reagovat

Puberta holt mocně útočí u všech druhů. :D

Btw, doufám, že tenhle design tady necháš, je totiž boží. :3

2 Hrobárova Dcéra | Web | 13. července 2017 v 22:37 | Reagovat

Šteniatka sú také roztomile a veľa ľudí žije v naivnej predstave aké ľahké je ich vychovať. Najprv sa človek serie s tým, že vonku mrzne tri hodiny a tá potvora sa poští tesne po príchode domov 😂 mláčky, kopčeky, zničené veci. Keď už si myslí, že je z toho vonku
BUM! Psia puberta... To chce pevné nervy keď potvora skúša čo si môže dovoliť a či je človek vhodný vodca svorky. Vtedy len picnúť špuntovkou...
A človek aj napriek vychove nemá istotu.
Nemyslím si, že starší pes je horší, tam už je osobnosť vyvinutá čož je podľa mňa výhoda. Človek vie, čo môže očakávať a s patričným prístupom skorigovať nedostatky.
Je to koniec koncov len o človeku a jeho prístupu. Šteňa či starší pes, stále je to jedinečná osobnosť

3 padesatka | E-mail | Web | 14. července 2017 v 0:13 | Reagovat

Ano, taky mě hned napadla psí puberta... :-) je dost podobná té lidské.
Ta první fotka je vážně skvostná...!

4 Bels | E-mail | Web | 14. července 2017 v 8:31 | Reagovat

Články o Laře se vždycky tak dobře čtou! A více méně od začátku si říkám, cože je to vlastně za rasu? Možná jsi to někde psala, nějak si nejsem jistá... :)

Btw dlouhodobě jsem pravidelně žádné blogy nečetla a koukám, že se to tu mezitím krásně proměnilo. Moc pěkný layout. :-)  :-)

5 Atheira | 14. července 2017 v 8:55 | Reagovat

[4]: To je prosím cikánský popelnicový pes. :-D To jen tak mezi námi. Ale začínám dost uvažovat o tom, že lidem opravdu už začnu odkývávat a přiživovat jejich domněnky, že se jedná o nějakou exotickou odrůdu divokýho psa nebo čehosi šakaloidního. :D  :D
Design mám náhodou  teprve necelý dva dny, konečně jsem tu zase spokojená. I když, musím se přiznat, že ten lesní motiv jsem nehezky šlohla z pinterestu. :-D

[3]: Puberťáci jsou na zabití napříč všemi živočišnými druhy. Třeba takovej pubertální potkan je taky lahůdka. Naštěstí jim to vydrží jen kratičkou chvilku. :D

[2]: Tak že by mi doma čůrala po tom, co jsme přišly z venku se mi naštěstí nikdy nestalo, naučila se to hodně rychle, že doma se nečůrá. V necelých čtyřech měsících byla úplně stoprocentní a bez nehody. Ale zase jsem si náramně užila blití a hnaček, takže svatý louže! :D

[1]: Jak já byla v poslední době už zoufalá z těch designů... No, zelená je prostě barva mého blogu, s jinou se necítím dobře. Tak jsem myslela, že se zblázním. Ale tenhle už tu nechám. Neotravovala bych se s rubrikami v menu, kdybych plánovala zase měnit vzhled. :D

6 Jana | E-mail | Web | 14. července 2017 v 9:53 | Reagovat

Jo, s pubertou lidi nepočítají :) Přitom je téměř u všech druhů, které jaksi chceme "cvičit nebo vychovat" - psů, koní, koček, ... Byla jsem ráda vždycky, když nám štěňata "úplně" vyrostla, protože bavit se s bandou teenagerů, kteří, jak píšeš, mluví zcela jinak, to bylo peklo :D

A říkala jsem si, jestli jsem blázen, nebo si tu hraješ s barvama, že to bylo jinak :-D

7 Atheira | Web | 14. července 2017 v 20:59 | Reagovat

[6]: Já ne, že bych s ní úplně nepočítala. Teda, dřív by mě to asi nenapadlo, ale v době, kdy jsem si pořizovala štěně, už jsem to nějak věděla. Jenže jsem si pořád říkala, že to bude v klidu. Nahrávalo tomu i to, jak byla ve své podstatě naprosto poslušná, pokud nepočítám, že je to hyperaktivní pes, který se prostě potřebuje vylítat a nestačí mu prostě jenom tupě pochodovat a sedět na gauči (s čímž jsem si ji taky brala, a proto mi to nepřijde jako závada nebo tak něco). Třeba za zajícem mi vyběhla jen jednou jedinkrát, to bylo poprvé, co to udělala a když jsem ji viděla, jak zmizela v křoví, strašně jsem se bála, že se něco stane, ale hned byla zase venku. Za srnama, co vyběhly stejně nečekaně jako ten zajíc, utekla dvakrát (všechny tři situace se staly za 7 měsíců, takže nic hroznýho) a vždycky se jenom rozeběhla po louce vrátila se. Takže by mohlo být hůř, nicméně, teď je takový blbý období celkově. Všude mláďata tráva vysoká, že se v ní místy ztrácí i člověk, v lese není vidět za roh. A navíc nám hned pár kroků od zahrady chodí bachna s miminama. A prasat se bojím neskutečně, takže máme striktně vodítkový, v lepších místech stopovačkový období. U divočáků bych se bála i u stoprocentního psa. Tam stačí jeden blbej krok a může z něj být lečo. Pouštím jen v přehledném lese, kde házím klacky, u rybníka a tak. V tomhle už se nemůžu dočkat podzimu a zimy, kde je možný se prohánět po obrovským prostranství a není to tak omezující.

8 Jana | E-mail | Web | 14. července 2017 v 21:19 | Reagovat

[7]: ja právě zvířecí pubertu poznala u koní. Takže u psů mne nepřekvapila. :) ale málo kdo je uvědomely a nezbaví se při prvních nezdarech toho psa. Pak jsou z toho příběhy jak je pes hyperaktivní nebo nezvladatrlny. Přitom jej stačí více a správně utahat a setrvat ve výcviku. Ale taky jsem z toho venku už 7 let,tak houby vím :)

9 Atheira | Web | 14. července 2017 v 21:31 | Reagovat

[8]: Když on taky každý pes je jinak temperamentní. Co je pro jednoho utahání, pro druhého je rozcvička. Takže je dost možný, že když si někdo po prvním psu, který byl spíš kliďas, pořídí nějaké torpédo, může být dost zoufalý.
Já naopak byla zoufalá, když se při prvním hárání nějak divně zklidnila a nic moc se jí nechtělo. Bych okusovala zdi, jak s ní najednou nic nebylo. :D

10 Atheira | Web | 14. července 2017 v 21:37 | Reagovat

[8]: Ale jinak si nemyslím, že to, že už se mezi psy delší dobu úplně nepohybuješ, musela bys houby vědět. Zrovna chrti jsou takoví dost specifický mimozemšťani. :D Ale to vím houby zas já, spíš vycházím z toho, co jsem slyšela. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.