Už je tady!

2. září 2017 v 16:34 | Atheira |  žila byla jedna blondýna
Kdo? No přece podzim! Ten tak očekávaný, krásný, svěží, neupocený podzim v celé své kráse. Co na tom, že vlastně neustále chčí. Zatím mi to nevadí, protože to netrvá zas až tak moc dlouho. Až to bude týden v kuse, nejspíš změním názor, každopádně teď jsem z odejitého léta nadšená. A koho zajímá, že oficiálně vlastně ještě stále trvá? Pro mě už rozhodně ne!

Minulý týden o víkendu jsme se sestrou vesele fotily. Já chtěla jen nějaké fotky s Larou, zatímco Luci se nechala fotit jako lesní strašidlo. Pardon, bažináč. Dobře, kecám, z téhle sorty to úplně nebylom jen mě chvíli napadlo, že bych si z ní mohla zase jednou udělat srandu. Tak ne.
Na tento víkend jsme měly v plánu opět něco dalšího, ale počasí úplně nepřeje. Nevadí, zvládne se to jindy. Ony plány celkově nevychází úplně, jak jsem si vymyslela - nemluvě o těch plánovaných muffinech, které stále nespatřily světlo světa.
Včera jsem měla v plánu přivítat podzimní odpoledne prozářené sluncem, lítat po městě, nakupovat a zvládnout třeba už i nějaké ty dárky k Vánocům, ale nestalo se tak.
Ta část s městem, obědem v Pierrovi, ta se konala. Sicilský wrap boží, (jen si tam, proboha, nedávejte burgery, ty maj hnusný jak lejno - ne sice aktuální, přesto již zažitá a i mou sestrou potvrzená skutečnost.) dýňový krém jakbysmet, úžasný. Jen do toho všeho trochu lilo, takže jsem se táhla obalená taškama - v nich ani jeden dárek, hanba mi! - v lijáku, celá mokrá, urousaná a do toho všeho se mi ještě pletl v ruce deštník, který možná ani nemělo smysl mít, když už jsem vypadala, jak jsem vypadala. A pak mi ještě samoobslužná pokladna v tescu zapřela kukuřice.
Ukořistila jsem taky například dvě vesmírná trička, která jsou božsky pohodlná a správně ujetá, nemluvě o voňavých čajovkách (prý fresh cotton), které jsou vážně kouzelné.
Jak jsem se tak táhla domů od vlaku z vedlejší vesnice, měla jsem plán. Dojdeme s Larou ven, pak zalezu, dám si čaj, něco si pustím a budu si užívat "hnusnýho" počasí v pohodlí domova.
Taky se tak nestalo, začaly mi svištět smsky od Luci, jedna za druhou. Jak jedu, kdy jedu a vyjádření smutku nad tím, že jsem už odfrčela a nejedu tím vlakem, kterým dorazí ona. Následovalo sežrání povidlových koláčků s kapučínem, jehož tvorbu provázel děsivě vypadají oblak páry hrnoucí se z mého kávovaru. Občas se holt chová dost děsivě, že až čekáte, kdy bouchne, ale přežil to on i já.

Venku pořád pršelo, pršelo a pršelo, Lara prostestovala, ale nakonec se pod slovy nátlaku "tak se vychči a jdem!" nechala ukecat a už se zase viděla doma v posteli. Večer to bylo to samý, ani vyčistit packy si nechtěla nechat, jak ráčila utíkat do postele. Ale čapla jsem ji, mrchu.
Následně zalezla pod peřinu, čouhal jí jen čumák a dělala, že neexistuje... Nebo že je minimálně plyšová hračka, kterou není třeba venčit.

Když ale neprší a je jenom bláto, tak to je jiná...

A už jí zase narostly zimní trenýrky. Achjo, když ony jsou tak nepěkný!
Venku teď docela kličkujem a utíkáme před vošoustem - toť Drago, žádný lidský úchylák. K brance a od branky ji nosím v ruce, zatímco se za námi hlučně a s hvízdáním řítí nadrženej prasák. A tak chodíme teď ven samy, bez ostatních... Aspoň mám zase nárok na procházky v úplném tichu a nemusím se zpovídat, proč bych třeba šla ráda sama...
Mám u stolního počítače už konečně normální internet přes kabel. Víte, že O2 si za pár chcíplejch dat účtuje 700Kč za měsíc? Ne? Tak teď už jo. A wifina věčně nejde. Jo, na noťasu ještě jakž takž, když hodně neprší nebo nezuří vichřice. Ale na stolním počítači, kde jsem ho často opravdu bídně potřebovala, se chytala velmi stěží na takový ten USB nesmysl, jinak na tu předraženou koninu... Až se přišlo s tím, že koupíme 40m kabel a potáhnem ho od modemu.
A tak jsme ho dneska trochu zakopávali a zatímco já se věnuju kabelu, najednou mě nějaká nožka chytne za nohu a táhne ji dozadu, jak kdyby říkala: "Pojď, noho, tak pojď." A co myslíte? Ten prcátor mi chtěl oprcat nohu! Tak jsem ho sjela jak malýho Jardu, ať na to ani nemyslí. Má tu tři velmi povolné kocoury, kteří si za ním sami přijdou, tak ať si to zkouší na ně, na mě rozhodně ne.

Ale jinak je dneska moc hezky. Pavouci se dokonce naučili srát korálky.

 


Komentáře

1 padesatka | E-mail | Web | 2. září 2017 v 17:35 | Reagovat

Poslední fotka a popisek - pecka... :-)

2 Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 2. září 2017 v 17:50 | Reagovat

Mě letos podzim začal dokonce už 31., kdy začalo pršet a kdy už jsem večer nadšeně čumákovala na Over the Garden Wall. :-D

3 Sova přepálená | Web | 2. září 2017 v 20:49 | Reagovat

Zjistila jsem, že jsem se celou dobu tolik netěšila na podzim, ale spíš na to babí léto. Když teď už druhý den v kuse prší, začínám se bát, že bude takhle hnusně zase až do příštího května, a radši bych ještě chvíli v letním počasí lovila ufouny. Věřím ale, že ještě pár krásných baboletních dnů bude a že si zase zvyknu fungovat i v dešti.
Ta vesmírná trika jsou nejvíc boží a asi je taky potřebuju. :D A koník Hrošík mívá na zimu podobné trenýrky jako Lara. Zatím je ještě nemá tak fešácký, ale už si je začala vytvářet. :D

4 NaTyy | Web | 2. září 2017 v 20:54 | Reagovat

Já jsem teda taky ráda, že už podzim pomale ale jistě přichází :)

5 Eliss | Web | 2. září 2017 v 21:07 | Reagovat

Já chci ještě jednou prožít celé prázdniny :-)

6 Atheira | Web | 2. září 2017 v 21:15 | Reagovat

[3]: Chceš? Můžeš mít. Má je jeden z nejblbějších obchodů na planetě. Tally Weijl. :D

7 MorphoKeiji | Web | 3. září 2017 v 18:44 | Reagovat

Mám to taky tak - se zářím pro mě začíná podzim a je jedno, že kalendářně má trvat ještě pár týdnů. Řídím se podle toho, co je cítit ve vzduchu, a září to zatím bez zklamání vždy přineslo.
Dárky k Vánocům... uf, nestraš. Už jsem četla, že ty je zbožňuješ, ale mě ta doba děsí a teď, jak jsi to zmínila, tak mi došlo, jak nechutně blízko zase jsou. :D
Škoda, že nemáš fotku triček. :)
Lara se nerada venčí v dešti? Znám pár psů z agility, kteří, když se rozprší, zalízají do svých boudiček a klecí a odmítají běhat. :D To my jsme jiná, i kdyby ji blesky zasahovaly do dupy, tu vrtulku si nesundá... :D
Ta pavučina je nádherná! I váš dýňový stoleček! :)

8 Atheira | Web | 3. září 2017 v 19:02 | Reagovat

[7]: fotka triček je na instagramu, dokonce v článku je to pod odkazem, ale není nijak zvýrazněný, tak to není na první pohled vidět. Myslela jsem, že to mám barevně rozlišený. :D
Déšť má ráda jen v létě, ten typicky letní, co je najednou z vedra, v tom by mohla lítat pořád, ale podzimní deště nesnáší, stejně jako mrazy. To je vždycky boj o to, dostat ji ráno z postele. Většinou se dá vylákat pod kompromisem. Musím jí přinést svetr nebo bundu a navléct ho rovnou ještě v posteli.
Lidi na mě koukaj jak na debila, co psa - nečivavu - oblíká, což je pro ně synonymum pro týrání. Kdyby ale viděli, jak to vypadá doma před procházkou... :D  :D  :D

9 Lady Lenna | Web | 3. září 2017 v 20:49 | Reagovat

Říkám si, jaká hezká pavučina s kapkami a pak vidím popisek sraní korálků a nemůžu :D :D náš pes deštivé počasí taky nemusí, většinou je problém dostat ji ven, aby se aspoň nechala vyvenčit. Z podzimu mám taky radost, akorát to stmívání kolem osmé se mi moc nelíbí :D

10 MorphoKeiji | Web | 5. září 2017 v 8:01 | Reagovat

[8]: Aha, promiň, že je to odkaz jsem úplně přehlédla, nějak mi to splynulo. :D
To je zlaté :'D Ono, dneska vídám hodně velkých psů v oblečkách, většinou funkčních, ale zastávám názor, že dokud to není "jen pro fotku na insta" a má to své vysvětlení, tak to může být velká pomoc. :)

11 Atheira | Web | 5. září 2017 v 18:30 | Reagovat

[10]: Tak já bych jí nic, co není vesta, bunda nebo svetr... mikina, prostě v závislosti na tom, jak moc mrzne, neoblíkla. Trička a šatečky mi přijdou jako úchylárna i na malinkých psech. Jen u jednoho naháče, co takhle potkávám po městě, mi to přijde normální. Ten když je na jaře chladno, tak nosí tričko. :D

12 Verity | Web | 6. září 2017 v 22:14 | Reagovat

Z té poslední věty jsem lehla smíchy. :DDDD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama