Klikni →ZDE← a podívej se na mé další blogy.

Nejnovější články:




Terapie tříděním

6. října 2017 v 20:49 | Atheira
Už delší dobu jsem pociťovala, že mě ten můj všudypřítomný chaos dost vyčerpává po psychické stránce. Udělat si ve věcech pořádek, to je to, co bylo v první řadě potřeba! A tak jsem začala u svého internetového světa, protože tam to jde jednodušeji. Uspořádat články, zařadit témata... To jde vlastně samo.
Nadobro jsem tak rozdělila jednotlivé aspekty svého já a nechala je vyniknout. Ani jsem netušila, co všechno mi to přinese...

Na odreagování mi pomůže pořádná procházka, nejlíp z rána. Jenže už jsem potřebovala opravdu udělat si ve věcech pořádek. Mnohdy chci dělat tisíc věcí, ale je jich tolik, že nakonec nedělám ani jednu a ztratím elán do toho, dělat vůbec nějakou. A tak budu více plánovat!
Jindy dělám tolik věcí naráz, že nakonec nevynikne ani jedna. A tak se budu více soustředit na konkrétní věci a užívat si je, aniž bych se honila za tím, udělat toho co nejvíc naráz.
Na blogu jsem velmi multifunkční a plácám páté přes deváté. Jsou kategorie, které už nadále takhle vést nechci, a proto i tady nastane pár změn. Doufám, že k lepšímu.


Prvním krokem k lepšímu pocitu bylo, tolik se nehonit. Hlavně v práci a nenechat se tolik zdeptat. A tak častěji vyrážím ráno na kafe s M. a zase je to o něco jinačí. (Jo, to se teď říká, když si ho kupuju za extra elektronický stravenky, co jsme dostali navíc, abychom si to vyzkoušeli... :D)
Hned ze začátku týdne jsme sice kafechtivé skončily v temné chodbě, kde nebylo vidět na krok (a kde jsou vypínače, to my samozřejmě nevíme), chvíli tam tak stály, kde jsou které dveře už jsme dávno kvůli dezorientaci stihly zapomenout a teď, co teď... Nějak nám kantýna ještě neotevřela kvůli erroru s kávovarem. Nešlo jít tam, nešlo jít zpátky, tma jak v pytli, tak jsme se vydaly podél stěny každá jinam, abychom se tam ještě nepodupaly. Jaká sláva, když jsem nahmatala dveře. A bylo jedno, že vedly do úplně jiný chodby než ze který jsme přišly. Vedly aspoň do nějaký chodby, kde bylo denní světlo a jejich otevření nám pomohlo se zorientovat. Kafe sice bylo až odpoledne, ale co se dalo dělat.

Včera jsem se rozhodla dát si trochu terapie nakupováním. Mířila jsem totiž k zubaři, a protože byl v jiném městě, odešla jsem na vlak dřív a měla ještě chvilku času. Kromě jídla jsem navštívila i New Yorker, kde jsem popadla pár hadrů a u pokladny se hezky ztrapnila s platební kartou.
Ale hezky v pořadí... Mezi těmi pár hadry bylo i jisté množství kalhotek, protože když se obměňuje šatník, tak komplet a pořádně... U pokladny byl divnej chlap.
Co mi tady slídíš mýma kalhotkama, já chci prodavačku!
Ale o tom to není. Jako správná vymatlaná bloncka jsem se předvedla u terminálu, který byl jiný než ostatní. Běžně přiložím kartu a je to. Tady to tak nějak nebylo. Nechápu, proč to nefunguje... Nechápu to stále a zápasím s tím.
Ona se prý přikládá z boku.
Do háje, kdo vymyslel takovej divnej šišatej terminál, kam se karta přikládá ze strany?

Ale takový blbovinky vem čert. Přežila jsem další pracovní týden a to je fajn, mám zase možnost se naplno věnovat tomu, co jsem si jako víkendové plány navymýšlela a hodlám to konečně uskutečnit!
Velkou část dnešního podvečera jsem sice strávila tím, že jsem ještě douklízela bordel, doprala ohromnou kupu prádla a nestihla ji pověsit za světla, proto jsem u šňůry tancovala po tmě a až ráno uvidím, jakým stylem jsem to tam zas navěšela, budu to muset převěsit s pocitem, že si to tam naházel nějakej bezďák, protože mu to přes noc v parku navlhlo. Ale aspoň od většiny té práce budu mít zítra klid.
Na zahradě mě zbystřil kolem se courající děda, který si asi myslel, že o něm nevím a navíc, že to tam věším hrozně inkognito. Ale tak proč ne. Kdyby někdo za denního světla viděl to množství fuseklí, musel by si myslet, že jsem minimálně stonožka. Nemluvě o tom, že minimálně půlka určitě nemá druhou do páru, to by jinak nešlo, nemohu jim bránit, když se rozhodnout být singles... Teď už je jiná doba!

Chtěla jsem ale mluvit o svém internetovém světě, kde mi přišlo velmi vhod udělat si pořádek. Jedenáct let na jednom blogu udělá pořádnou paseku v přehlednosti. Navíc, když se věnujete hned několika věcem zároveň. Řada z nich pak ztrácí i na úrovni a není to ono.
Jak už navíc určitě všichni víte, mám ráda, když jsou věci pěkné. Tématicky laděné články se mi tu jeden s druhým tlučou, ztrácí se mezi sebou a vlastně mám někdy pocit, že sem už ani nepatří. Dlouho jsem nenapsala žádnou knižní recenzi, protože mi to už nepřinášelo takovou radost jako dřív. I když jsem pekla, vytrácela se ta chuť do toho, udělat to hezké... A tak dál a dál.

A jelikož s blogem.cz to jde od desíti k pěti, i já se rozhodla posunout trochu dál.
Neodcházím. To ne. Mě odsud prostě nedostanete, i kdybyste mi to křeslo od počítače sebrali. Budu stát a datlovat si dál! Já odejdu ne až se to tu potopí na dno, ale až se nám ta naše proděravělá bárka zavrtá do bahna. Tak pak možná odejdu s tím, že už to jinak nešlo. Do tý doby jsem pořád tady!
Některým věcem bylo ale třeba dát určitý řád, formu a tu úroveň, kterou neměly. A tak mám ke své mateřské blogové lodi čtyři dceřinky, jejichž rozjezd mi ještě dá mnoho práce, ale už teď bych vás o nich ráda informovala, i když jsou opravdu zatím "ve výstavbě".
O jejich aktualizaci, stejně tak jako o nových článcích, budu informovat i tady. Výhodu vidím v tom, že si každý může jít jen tam, co ho bude zajímat, stejně jako bude vědět, že kdykoli tam přijde, cokoli tam bude nového, je na téma, které ho zajímá - jinak by tam nejspíš znovu už nechodil.

A tak vznikly následující stránky:
kam jsem přestěhovala (tedy stále ještě stěhuji) svou dosavadní zvířecí část. Přenáším i staré články z mnoha důvodů. Tím nejdůležitějším je to, kolik se mi podařilo toho při zpětném procházení najít. Povedlo se mi uvědomit, jak moc jsem se toho za ta léta naučila, co všechno jsem si uvědomila a co všechno mi zvířata dala. Nikdy nevzala, vždycky dala. Jak moc jsem to díky nim já a co všechno pro mě tahle část mého života znamená.
A vzpomínky. Tolik maličkostí, na které jsem už zapomněla... Tvorba tohoto blogu mi pomohla vybavit si mnoho. Možná je to s podivem, že vždy jen hezkého. Na to špatné člověk nějak zapomíná a zůstane mu jen ten příjemný pocit, ačkoli je i smutných věcí dost. Ty dobré je nemilosrdně utlučou.

I tady jsem si zavzpomínala víc než dost. Knihy to umí. Schovávat si v sobě události a staré časy, co jsou dávno pryč. I všechny ty články, co jsem tu kdy zveřejnila tuhle schopnost mají. Přenášené jsem nijak neupravovala. Zvládla bych to možná teď napsat i líp, ale není nic špatného na tom vidět, jestli se člověk za tu dobu někam posunul. Nemám důvod stydět se za to, že jsem nějak začala.

Taková ta různá doporučení, recenze, návody, tipy, rady... Koho to nezajímá, už na to nemusí koukat. He he.

A tohle je na závěr. Projekt, který mi dá ještě pořádně zabrat, protože jsem strašně nereceptová, samošolíchací a nenechásiporadit člověk. Všechno, co tam vidíte, je takový to moje ušolíchaný podležádnýhoreceptujídlo. U řady z nich jsem si ten nerecept (to v mém případě jest: hoď tam mouku, do ní něco, ať je z toho těsto) ani pořádně nenapsala, což je hlavní kámen úrazu. Ale věřím, že aspoň u velké části zveřejněných, zatím jen vyfocených dobrot, se mi podaří něco k tomu sesmolit.
Budu muset znovu zkoušet, objevovat a přijít na to, co jsem to tam tehdy kouzlila, ale to půjde.
Kdyby vás tam jó něco zajímalo a měli byste zájem o to, abych se na to vrhla přednostně, klidně mi dejte vědět, pokusím se o to. Ale předem říkám, že tahle stránka bude chtít ještě hodně, hodně času. O nové pečení se nebojím, to určitě vycházet bude, staré výtvory ale budu doplňovat asi pomalejším tempem, než bych sama chtěla.
...
V hlavně se mi zrodil ještě pátý koncept, do kterého určitě půjdu, ale tomu dáme zatím čas.
Neberte to jako šílenou smečku blogů, chtěla jsem to pojmout spíš opravdu jako samostatné rubriky, možná spíš odnože mého domovského mišmaš blogu.
Teď bych jen potřebovala někoho, kdo se vyzná v nastavení blogspotu, aby mi ještě s pár věcmi poradil. Ideálně po skypu (myslím chat, mluvit s váma nechci) nebo třeba mailu. V komentářích to asi bude trochu překážející. Tak kdyby se někdo chtěl nabídnout, tak směle do toho, budu hrozně ráda, mám plno věcí, se kterými bych potřebovala od někoho poradit.
 


Komentáře

1 klavesnicetuka | Web | 6. října 2017 v 22:45 | Reagovat

bohužel v nastavení blogspotu se nevyznám :-(

ale moc ráda čtu tvé články :-)

ten terminál by byl zase něco pro mě :-D

2 Jana | E-mail | Web | 7. října 2017 v 5:58 | Reagovat

Jsem ráda za odkazy, hned si tě "šoupnu" do sledovaných :) A obdivuji tě, že budeš zvládat tolik blogů spravovat. Vím, nejde o nic složitého, ale i tak :) Blogspot je fajn, obzvláště když jde nastavit "vlastní" doména a jen využívat systém bez viditelnosti blogspotové adresy (ale jak to můj milý udělal, to nevím). A kdybys chtěla poradit, tak napiš, zkusím poradit :)

3 Atheira | Web | 7. října 2017 v 7:50 | Reagovat

[2]: Vlastní doménu bych tam zrovna zvládla, ale to asi ani nechci. Zase to znemožňuje zabezpečený přístup a po tom, co jsem si na jaře prožila s chudákem notebookem se snažím mít co nejvíc stránek pod kontrolou. Tehdy se mi někde povedlo počítač něčím zasr... a pak se mi vyhodilo https úplně u všeho, třeba včetně youtube a dostala jsem se do pořádný kaše, kdy ten noťas nešlo prakticky už vůbec používat, umřeli mi antiviry, nové sem dostat nešly a v posledním pokusu o záchranu života mě chudák už ani nepustil na internet. Takže já mám z toho trochu strach. :D

4 Verity | Web | 7. října 2017 v 8:59 | Reagovat

Ty teda netroškaříš. :D :D

5 Atheira | 7. října 2017 v 10:06 | Reagovat

[4]: No co, na každý předmět taky bývá (měl by být) jiný sešit. A má to svůj důvod. :D

[2]: Jo hej, nejdou mi u tebe vkládat komentáře, máš to tam asi nějak rozbitý. Vůbec tam nemám tu možnost vložit komentář. :-D

6 Anna | Web | 7. října 2017 v 12:08 | Reagovat

Jej, terapii třídením jsem si nařídila taky... V létě přestěhovala blog na blogspot. V září po státnicích třídila i doma... Takže teď mám parádně srovnaný život, naklizeno všude, jen se mi uprostřed ložnice válí deset IKEA tašek plných toho vytříděného materiálu, který čeká na odvoz na charitu... :-)

7 Bels | E-mail | Web | 7. října 2017 v 16:32 | Reagovat

Mno, někdo prostě přejde na novou doménu, Atheira si založí rovnou blogů (skoro) 5. :-D
No jsem zvědavá, jak ti to půjde, jestli ti všechny ty blogorubriky vydrží. A ráda si přečtu nějakou tu novou knižní recenzi! To je vlastně to, k čemu jsem se původně na tvém blogu vždycky vracela. :-)

8 Atheira | Web | 7. října 2017 v 16:37 | Reagovat

[7]: Jsem říkala, že jsem multifunkční. :D A mně se hrozně líbí, jak to vypadá utříděně, čistě a uklizeně. Že je prostě hned jasně zřejmé, o co na té stránce jde. A vždycky jsem chtěla mít blog o pečení a o zvířatech zvlášť, tak jsem to vzala pěkně z gruntu. :D

9 Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 7. října 2017 v 19:23 | Reagovat

Hlavně, když ti to takhle vyhovuje. :D

10 Scarlet | E-mail | Web | 7. října 2017 v 20:30 | Reagovat

Ahoj,moc Ti gratuluji k postupnému přechodu na jinou doménu.Opravdu to tady jde do kopru...
Na Bloggeru funguji už nějakou dobu,tak kdybys chtěla,mohu ti poradit.Nevyznám se v CSS a podobných srandičkách,ale základní nastavení ovládám :D
A 4 blogy?Na Bloggeru žádný problém.Stačí překliknout na konkrétní blog a je to.Není to žádná věda!

11 Atheira | Web | 7. října 2017 v 20:45 | Reagovat

[10]: Konečně někdo, kdo přesně ví, jak to tam je, a tak dovede pochopit, že vlastně není problém mít tam těch blogů klidně tisíc. :D
Když jsi tam tak dlouho, nevěděla bys náhodou, jestli se dá dát nějak pryč ta černá lišta nahoře, případně jestli nejde nějak zregulovat tak, jak je tady? https://atheiras-friends.blogspot.cz/ (jsou tam jen dvě položky, ostatní jsou pod rozkliknutím. Nevím, jak se to provedlo, ale u těch ostatních to tak není). Mimo to, nemáš náhodou tip na to, jak se dá změnit to malé logo, co je u názvu blogu, když ho máš otevřený v další kartě na internetu? Teď je tam to oranžové B, logo bloggeru, ale vím, že by to mělo jít nějak změnit. :-D

12 Scarlet | E-mail | Web | 7. října 2017 v 20:56 | Reagovat

[11]: Popravdě,nevím.Tento druh vzhledu je doslova "dynamický" :D Já používám ten nejzákladnější typ,který se dá více upravit.
A oranžové logo se dá změnit jen úpravou v CSS nebo HTML nástrojích.A to je pro mě úplně španělská vesnice!

13 Lenn | Web | 8. října 2017 v 15:34 | Reagovat

Mně to připadá jako fajn nápad, aspoň se budeš orientovat v tom, kde co máš :) na Bloggeru je to přepínání snadné, takže proč ne. Jinak to malé logo se dá změnit vlevo když dáš Rozvržení, tak hned nahoře vlevo je nadpis Favicon a u toho to malé logo. Tam se dá změnit :)

14 Keiji | Web | 11. října 2017 v 7:03 | Reagovat

To jsem určitě zvědavá, jak se ti to vyvine. :) Je to docela odvážný krok - sama si neumím představit, že bych to takto dokázala. Rozdělovat články každý jinam asi nebude tak obtížné, ale vůbec psát a držet se jednoho tématu... často mi prostě myšlenky sklouznou jinam, nebo se ty události natolik ovlivňují a prolínají, že už jenom rozdělit je do rubrik mám problém (ještě že jdou dát do dvou naráz! :D). Takže tě docela obdivuji, hodně štěstí, bude to asi ještě dost práce. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama