Klikni →ZDE← a podívej se na mé další blogy.

Nejnovější články:




Byly kdysi Vánoce

Pondělí v 14:47 | Atheira
Každý rok v tu samou dobu, pokaždé tak stejné a přitom absolutně jiné...


Jednou jsem byla nemovná. Z toho Štědrého večera si pamatuji, jak sedím na posteli. Brečela jsem, protože mi bylo vážně mizerně a jako děcko jsem tu směsici pocitů nemovného člověka a zklamání, že se tak děje zrovna na Štědrý den, neuměla dát najevo jinak.
Mamka mi tehdy říkala, že zlaté prase zařídí, aby se mi udělalo líp...
Pod talířem jsme ten večer s Luckou našly prasátko vyrobené z pozlátka, placaté, aby se dalo ukrýt pod talíř a nebylo vidět.
A vlastně mi skutečně bylo líp.

____

V první třídě jsem nadšeně vybírala vánoční dárek pro spolužačku, se kterou jsme si navzájem dávaly dárky v rámci besídky. Podařilo se mi objevit ořezávátko s plovoucími třpytkami uvnitř a malovanými zvířátky.
Tehdy to pro mě byla krásná věcička. A drahá, za čtyřicet korun! Co tohle pro mě tehdy bylo!
Jaké to bylo zklamání, když mi Míša nakreslila strašně ošklivou kytku.

____

Už je to dávno, co nám vyšly zasněžené Vánoce. Bylo to ještě v dobách mé povinné školní docházky, tedy na základce.
Z nebe se sypaly vločky připomínající vatové chomáče, na zemi už notná dávka bílé nádhery ležela.
Se sestrou jsme v doprovodu mamky lítaly po poli mezi lesy s Artušem, útulkovým střapáčem, zrzavo-bílým smetákem drobného vzrůstu, který tehdy ještě měl na lítání dostatek energie, i když byl starší už v době příjezdu k nám domů.
Splašeně kolem běhal také Merlin, černá dlouhonohá potvora v telecím věku vhodném přesně na takové výpravy.
Nikdy předtím a rozhodně ne potom jsem vlastně nezažila, aby v takové míře chumelilo právě na Štědrý den.

___

Jednoho Štědrého večera jsem dostala záplavu měkkoušů. Mohlo mi být kolem 14ti a mamka nakoupila to oblečení, o kterém jí různé paní sdělily, že je to přesně pro holku mého věku a že samy dcerám/vnučkám kupují stejné.
Je jedno, kolika puberťačkám tyto konkrétní věci udělala radost, ale já byla strašně zklamaná.
Téměř nic z toho se mi nelíbilo a ačkoli i sestra tyto Vánoce byla zavalena měkkouši, nedařilo se mi zbavit se dojmu, že ona má alespoň některé hezčí.
Mamka viděla, že nemám radost, proto do mě pořád něco hustila, na něco se ptala a šťourala se v tom tak urputně a dlouho, až jsem zbytek večera probrečela nad kupičkou ošklivého oblečení.

___

Když jsme byli s bratranci malí, slavila s námi Vánoce i teta z vedlejšího města, s manželem a Martinem, bratránkem. Jelikož má velmi vyvinutý smysl pro trapnost, který sdílí i s naší mámou, každý ten večer jsme za jejího vedení a falešného kvílení zpívali před večeří několik koled.
Bylo to spíše vytí, přesto to v sobě ukrývalo jistý druh krásy, která se neskrývala v tom příšerném zpěvu, ale v tom, že jak pravidelně všichni protestovali, stejně nakonec zpíval celý ten k prasknutí narvaný obývák plný lidí.


 


Komentáře

1 snowy-christmas | E-mail | Web | Pondělí v 15:51 | Reagovat

Trošku negativní pohled na Vánoce, možná i tragikomický, strašně ošklivá kytka mě pobavila. :-D

2 Atheira | Web | Pondělí v 16:23 | Reagovat

[1]:Jó, protože já jsem člověk, co má strašně negativní pohled na Vánoce.
A co když to jsou prostě jenom náhodně vzpomenuté útržky?

3 Eliss | Web | Pondělí v 16:36 | Reagovat

Taky si vybavuji to zklamání z měkkých dárků :-D

4 Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | Pondělí v 17:13 | Reagovat

Jó, školní Vánoce ... kromě toho, že mi z všemi doneseného cukroví vždycky někdo vyžral vosí hnízdo, který jsem chtěla, si taky moc dobře vzpomínám na to, jak se člověk s dárkama snažil a stejně se vždycky našel někdo, od koho na oplátku dostal nějakej příšernej kentus. :D Samozřejmě, Vánoce nejsou o dárcích, ale jako dítě jsem si připadala fakt ukrutně ošizená. :-D

Nebo jak jsme před pár lety, jak bylo i o Velikonocích větší zima, měli zombie ryby, protože je naši místo toho, aby je dali na noc do lednice, nechali hezky venku na balkoně, a ráno na Štědrej den jel táta shánět nový. I to k tomu holt patří. :-)

5 hrachajdice | Web | Pondělí v 18:29 | Reagovat

Taky pamatuju jak kdysi sněžívalo ,ale to už je dávno

6 Lenn | Web | Pondělí v 23:18 | Reagovat

Jako malá jsem nesnášela měkké dárky, teď se na ně naopak těším :) jen ty bílé Vánoce mi chybí, má to svoje kouzlo.

7 Verity | Web | Úterý v 7:32 | Reagovat

[1]: Negativní? Mně se to čtení náhodou hrozně líbilo, pěkně vzpomínkové.

Jen by to k tomu chtělo zimní blogový kabátek! :D

8 Atheira | Web | Úterý v 8:05 | Reagovat

[7]: Už je připravený, jen čeká na začátek adventu. Ale ten už je za rohem, dočkáš se. A vánočně laděných článků bude snad ještě dost. :-D

9 Lucirä | Web | Úterý v 12:13 | Reagovat

Já v tom tedy taky nic negativního nevidím. :-)

Na ty měkkoušovský Vánoce si matně vzpomínám. :-D Ale na ty, kdy jsi byla nemocná, vůbec. Kolik bylo mně?

10 Atheira | Web | Úterý v 12:28 | Reagovat

[9]: Nevím, málo, tak čtyři?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama