Klikni →ZDE← a podívej se na mé další blogy.

Nejnovější články:




The sims 4 psi a kočky - první dojmy 1/3

Neděle v 17:43 | Atheira |  Hraju The Sims
Máme kočky a psy, konečně! A že jsme se tedy načekali. A stálo to čekání vůbec za to? Stojí to vůbec za ty peníze? První dojmy bezprostředně po hraní připravuji hned ve třech článcích. O psech, kočkách a také i veterině, kterou v tomto dodatku lze provozovat.

Část 1/3 - PSI


Začneme psy, jak jinak. Tajemství koček jsem zatím ještě ani nestihla začít objevovat. Jednak proto, že mě to k nim zas až tolik netáhne a za druhé z toho důvodu, že ani do tajů těch psů se mi zatím nepodařilo zcela proniknout. Jsem poněkud zmatená, zahlcená, nevím co dřív a nevím, jestli je to úplně dobře nebo ne...

V článku jsem stejně zmatená jako v hraní, nevím čím začít. A ačkoli bych hned ráda začala o hraní samotném, pojďme nejprve nakouknout na vytváření psů, je jich tam dost? Vypadají dobře? Co všechno je na tom skvělé a co přesně naopak?

Vytváření psů - výběr plemen, velikostí a další

Plemen máme v nabídce docela uspokojivé množství. Myslím, že každý si tam najde své. Úplně nechápu nutnost těch čtyř nebo snad pěti pudlů jen v jiném střihu, které mohlo v klidu nahradit plemeno jiné, ale co se dá dělat. Řada plemen je skutečně povedená, určité množství naopak děsně k smíchu. Příkladem pěkných psů by mohl jít například erdelteriér, greyhound, ohaři (obecně velcí lovečáci se převážně povedli), na druhém břehu líbivosti se ovšem nachází kupříkladu trpasličí pinč, corgi (oba dva), šeltie. Úplně nevím, co si myslet o kolii nebo německém ovčákovi, úplně oškliví nejsou, ale cenu za krásu by také nezískali. Vedle toho jorkšír, ač nevypadá jako správný jorkšírský teriér, drží se podstatně věrně vzoru sídlištních záchodových štětek a zapadá tak nejspíš tedy do té kategorie, která je vcelku vydařená.

Od třetího dílu simíků se ve vzhledu mazlíčků hra nesmírně posunuje kupředu, což musím opravdu pochválit. Tam byli psi všichni ošklivé příšery a hezkého aby pohledal. Tady to už nejsou vykulená monstra s divnými oblaky čehosi místo srsti, ale jak už jsem řekla, ne všichni vypadají úplně hezky a věrně.

Ruku v ruce s nepovedeným vyvedením některých plemen jde rozlišení velikosti.
Hra prakticky nezná středně velké psy. Jsou totiž buď jen malí nebo velcí. Nic mezi tím a nic víc než to ani jedním směrem. Tahle věc mě zklamala poměrně hodně, protože tak vytváří další řadu nepovedených plemen, která by jinak vypadala vlastně i dobře. Příkladem uvádím australského honáckého psa ve velikosti německého ovčáka, basenji je drobný jako čivava a takový bernský salašnický pes je vlastně ve výsledku stejně velký jako ten australský honák.

Tady je vidět šeltie a jorkšír. Mimochodem, nevyplácí se neuklízet po svých psech, někdo do toho pak může velmi nešťastně stoupnout.

První obrázek - australský honák a rotvajler, druhý obrázek - bulteriér a bišonek




Pravdou je, že když si najdete velké plemeno nebo pidi plemeno, je tu docela obstojná pravděpodobnost, že budete spokojeni. Středně velcí a obří psi bohužel došli.

Pes členem rodiny

Vybrali jste si, hurá, můžete začít hrát. Ačkoli ve vybavení se nejspíš moc dlouho nezdržíte, jelikož pro psy je zde pár pelechů, dvě misky na výběr a agility překážky, určitě vás to nijak zvlášť nezamrzí (taky co byste chtěli pro psy víc?), hlavní a nejzajímavější stránkou je právě ten život s psími společníky.
I když bude výběr těžký, věřte mi a pro první hru si do rodiny vyberte jen jednoho psa. Opravdu, pro dostání se do hry bohatě stačí, v opačném případě nebudete vědět, co dřív, kudy kam a simíci vám budou postupně usínat hlavou v jídle, na podlaze s prdelí vzhůru nebo hlady sní jednoho z těch psů. To poslední nejde, kdyby se toho někdo chtěl chytit.
Chci tím ale říct, že pořízení psa do simíkovské rodiny je jako kdyby tam přibylo další batole, které navíc nemůžete ovládat a nevidíte jeho potřeby ani přání, to všechno se musíte naučit vypozorovat z jeho chování.
Pes vašeho simíka dostatečně zaměstná, lépe, když na něj bude celá rodina, protože jinak nebudete s jedním simíkem dělat nic jiného než se starat o psa. Pořád něco chce, ze začátku vůbec nevíte co a abyste to zjistili, musíte si s ním utvořit dostatečný vztah.

Čemu zatím úplně nerozumím jsou interakce mezi psy. Jak už jsem psala, nelze je ovládat, pouze přes simíka je lze přimět k různým věcem, naučit je povely a doufat, že budou plnit to, co jim řeknete. Podle povahy psa a vztahu s daným simíkem se tak stane nebo nestane.
Myslela jsem si ale, že když vyrazíte někam se psem, kde je koncentrace simíků i psů, budou se tak nějak seznamovat sami. Zatím se mi nedaří něco takového zaznamenat, spíš to jde u psů, které máte v jedné domácnosti nebo když je ke kontaktu s jinými vyloženě přimějete akcí přes simíka. Třeba jsem ale jen měla smůlu na situace a povahu psů, uvidím časem.

Psy je možné kastrovat. Možné je to provést na veterině nebo si je tak už můžete vytvořit.

Odchovávat štěňata ale není také žádná hitparáda. Chodit na procházky na vodítku se s nimi nedá (ta interakce tam prostě není), nic pořádně neumí, kňouraj a po schodech také nechodí, takže s nimi neustále jen běháte ven a zase dovnitř, jinak máte hromádky a loužičky všude... No, prostě jako se štěňaty. Povaha se jim formuje částečně tak nějak přirozeně podle toho, čemu je naučíte a z části ji dědí po rodičích.

K produkování štěňat není třeba ani provozovat žádné zdlouhavé drámo. V předchozích dílech jste museli dva psy seznamovat pomalu jak simíky před svatbou, tady víceméně stačí sehnat bezproblémovou fenu, přátelského psa, trochu je seznámit a simíkem (s nímž je ze strany psa potřeba mít nějaký vztah) ponouknout k páření se s.... a následně vyberete fenu/psa, co se zrovna nachází poblíž. Buď to dopadne nebo nedopadne.

Celkově jsou psiska skvělým doplňkem do hry, zpestřením, které ji posouvá zase o úroveň výš a dělá ji na hraní trošku těžší. Není to až tak kulervoucí, jak jsem to čekala, ale nedá se ani říct, že by se to úplně nepovedlo. Možností je celkem dost, nepodařilo se mi ani zdaleka probádat vše, co se psy ve hře lze dělat a jak jimi obohatit simí svět.
Ačkoli jsou věci, které mě tam docela zklamaly, s pozitivy se navzájem vyvažují a způsobují, že psí společnost v simím světě mě nakonec celkem potěšila. Nenadchla sice až tak moc, jak jsem doufala, že se stane, ale asi to bude hodně i věkem. Nabídnout mi tohle v době, kdy mi bylo třináct, nevylezla bych měsíc z pokoje.

Čekala jsem na ně tak dlouho, dočkala se a baví mě to. Co vlastně ještě víc chci? Zas až tak náročná nejsem. Nezbývá než prozkoumat i ten kočičí svět. S tím se ozvu příště, poté se zaměřím blíže na veterinu a možnost být veterinářem a možná přidám i nějaké poznatky na které jsem přišla později.
 


Komentáře

1 Verity | Web | Pondělí v 7:14 | Reagovat

"To poslední nejde, kdyby se toho někdo chtěl chytit." To víš z vlastní zkušenosti? :-D

2 Lenn | Web | Pondělí v 23:19 | Reagovat

Mazlíčky už mám objednané, jsem celkem zvědavá :D akorát mě mrzí, že tam není to drobné zvířectvo jako jsou křečci, ptáci a tak. Trochu se bojím toho, že na psy a kočky nepůjde nakliknout a neuvidím jejich potřeby :D to bude asi ještě sranda :D

3 Lucirä | Web | Úterý v 12:15 | Reagovat

Sheltie zmenšená jako obrázek v malování je pro mě mírným zklamáním. :-D Ale chrti mi to vynahradí, až si to u tebe jednou zahraju!

PS: Černej týpek se ke svýmu psovi neskutečně hodí. Což se o té Sheltii a našemu bledému muži s hezkým domem říct nedá. :-D Měla jsi ho vyfotit s jeho ušatým kocourem Nosferatu!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama