Pryč s divností

17. ledna 2018 v 19:34 | Atheira |  život ve 2018
Všichni kolem doufají, že rok 2018 bude spokojený a hezký. Dokonce i ti, u kterých bych něco takového vůbec nečekala. I já, přesto jsem se v posledních několika dnech nemohla vyvarovat pocitu, který se vyskytoval vedle toho těšení, dobrého pocitu a jisté juchavosti. Pojmenovala jsem to divnost, protože jsem pro to lepší výraz nenašla. Bylo to, jako když vám je něco líto, akorát já netušila, co to je. Jak kdyby se nějaký parazit ze všech sil snažil potlačit radost a vyvolat smutek.
Od včerejška mám ale pocit, že nad tím mám stále větší převahu. Do konce týdne to vypudím, ať už je to co chce.


Je s podivem, že zrovna v době, kdy se vlastně ženu do období, kdy nebudu mít všechno stoprocentně jisté, jsem si vším jistá nějak víc, přijdu si lehčejší a spokojenější, víc já než tomu bylo v druhé části uběhlého roku.

Těším se na jaro, musím si stihnout vybudovat tu svou venkovní odpočinkovou zónu, kde budu moct při letních ránech kafit a po večerech pálit svíčky a sledovat světlušky. Taky už mě popadá chuť na všechny ty kytky a rýpání v záhonku, ačkoli na to si taky ještě pěkně dlouho počkám. Tulipány ovšem už čekají v hlíně a já doufám, že se jich urodí co nejvíc a že nepadly za oběť myším, protože záplava tulipánů je moje představa nebe na zemi. Chtěla bych mezi ně dát sošky morčat a radovat se, jak jsou kute, denně chodit zírat na popínavky, které nikdy nerostou dostatečně rychle na můj vkus a mít radost z každého kvítka na kustovnici.
Na přelomu jara a léta, kdy mi z nějakého důvodu připadá atmosféra nejvíc sentimentální, bych chtěla číst knižní verzi 13 Reasons Why. (Omylem jsem napsala 113. To by si dalo, děvče, haha) I když mě seriál úplně nedostal, nějak se mu podařilo zapsat se neodmyslitelně k letnímu pocitu. Asi podobně, jako tehdy ta knížka, která si už ani nepamatuju, o čem byla, znám z ní už jen název a pamatuji si ten tu vůni vzduchu tehdy, kdy jsem to četla. Ta kniha je, mimochodem, Dívka, která sahala po hvězdách.
Juchavá mě přepadá i tehdy, kdy si vybavím, že to nebude zas až tak dlouho trvat a já budu moci nazout běhací boty a vyrazit do slunečních paprsků, které ještě nepálí, ale daří se jim hezky provonět vzduch a rozzářit okolí. Doufám v objevení nových tras pro koloběžkové výpravy a taky se velmi těším na ty jízdy na kole, které budu absolvovat cestou do nové práce.
Ahaha, tohle jsem si vymyslela, to je přesně ta část, kterou nemám jistou, ale jako by byla. Protože to tak bude.
Nekonečná tma spolu s neveselými myšlenkami navíc způsobila, že jsem se už dlouho nedonutila vstát výrazně časně ve volný den. Vždycky jsem to měla moc ráda. Den byl delší, hezčí, bohatější. Ta dlouhá, klidná rána a východy slunce mi moc chybí, a proto je od víkendu znovu zařazuji do programu. Vím, že už se do nich nebudu muset nutit. Objevila jsem v sobě totiž jistý řád, který mi řadu věcí ráno usnadňuje. Jsou to maličkosti, jako připravit si kávu do mašiny večer, nádobí neumývat až když je to kritické, vymyslet si na každý den nějakou malilinkatou blbůstku, na kterou se budu od rána těšit, sednout si s tím prvním kafem a nic u toho nedělat, učím se, jak automaticky dělat potřebné hned a nenechávat na později (Rakeťáci sice tvrdí, že co můžeš nechat na zítra, odlož na pozítří, ale ti jsou taky totálně neschopní, žejo), najít si krátkou chvilku, popřemýšlet o aktuálním týdnu a doplnit si diář, zpětně pro radost i dopředu pro užitek a motivaci, zaznamenat, co se mi zrovna chce, lepítkovat i kreslit, poslouchat víc hudbu, být pánem vlastního času, prostoru a celého bytí.

Paradoxně se teď v práci zasmějeme snad víc než dřív, byť se na lepší časy rozhodně neblýská, spíš opačně. Ale možná to je jen normální lidská vlastnost. Najít možnost, jak se bavit a smát právě v těch horších časech. Protože ono se to nezlepší tím, že budeme sedět a tvářit se jak čerstvě lobotomizovaní, byť by to některým možná udělalo radost.
Poslouchám tam teď často hudbu. Uvědomila jsem si, jak mi tam ani tolik nezáleží na tom, co to je. Vždycky na něco kliknu a je mi tak fajn.




Často se proklikám i k Disneyovkám... Stejně se mi nějak zvláštně líbí písničky z Moany, i když jsem už slyšela i ten názor, že je to animák s příšernou hudbou.




 


Komentáře

1 klavesnicetuka | Web | 17. ledna 2018 v 23:30 | Reagovat

též mám takový divný pocit poslední týden...

po ránu,když nakrmím malého, mám ráda tu chvíli, kdy popíjím kafe, on si hraje a já si hraju s ním nebo ho jen pozoruji:-)

u mě je zvláštní že na jednu stranu nesnáším stereotyp ale na druhou stranu ho částečně vyhledávám - stejné rituály ráno - protože mě uklidňuje

na tu knihu Dívka atd jsem už narazila dřív,musím si ji konečně přečíst

2 Baryn | Web | 17. ledna 2018 v 23:44 | Reagovat

Takovou lítostivou náladu jsem měla loni. Kolem Vánoc, prootže se blížil konec roku a mně to z nějakého důvodu přišlo smutné... a pak po Novém roce, protože začalo něco nového a můj život se stále plácal na místě. A po celý rok jsem se toho pocitu nezbavila. Hnus. Letos ale tak nějak přirozeně vnitřně juchám už pár týdnů. Snad bude taky brzy líp, ať si můžeš pořádně užít tulipány a 13 důvodů.

3 bluesovka | 18. ledna 2018 v 10:28 | Reagovat

Bože, jak já se těším na jaro a všechno to kolem... díky za optimismus a juchavou :-)

4 Lila | Web | 18. ledna 2018 v 12:35 | Reagovat

Taky se hrozně těším na jaro a kytky. Na rýpání  v záhonkách sice o trochu míň, ale na sluníčko moc.

5 nudistka | Web | 18. ledna 2018 v 13:29 | Reagovat

Zrovna dnes ráno jsem si řekla: Už aby bylo jaro. Pak jsem se opravila: Už aby byl květen, to mám totiž jistotu, že bude krásně teplo. ;-)

6 Soulless | Web | 19. ledna 2018 v 13:31 | Reagovat

Taky jsem se posledních pár dnů cítila divně, ale nejvíc ze všeho to připisuju únavě ze zkouškového.
Na jaro se těším hlavně proto, že už nebude večer tak hrozně dlouho tma. Vždycky se mi chce mnohem víc spát, mnohem dřív a jsem mnohem línější. Na chvíli je to fajn, ale už se chci z toho zimního spánku probudit!
Akorát na alergie se netěším, to se zas upčíkám k smrti -_-

Moana, jéj, na tu se musím podívat, teď jsi mi to připomněla. Pořád se k tomu chystám!

Jo a taky teď zrovna nevím, kam směřuju, ale úplně happy z toho teda nejsem :/ . Snad se vše ukáže jako dobré rozhodnutí. :)

7 dferesw | E-mail | 30. ledna 2018 v 11:55 | Reagovat

@
@
**Pictures, images and Video**

**Girls boys 12-18 years**

**** Download here: Link: http://xfun.cc/ocgn6

**** Download here: Link: http://ssh.tf/hnGWdteCU

@
@

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama