Zlo sourozenecké

18. května 2018 v 13:59 | Atheira |  Na nějaké určité téma
Mám mladší sestru. Ne o moc, role přesto byly rozdány. Někdo tím starším sourozencem být musí. A ten mladší to většinou schytá.

No dobře, není to vždycky tak, a přestože jsme si obě svého času přály mít spíš staršího bratra, vyrůstaly jsme jedna vedle druhé, jedna s druhou, s vědomím, že jedna není víc či lepší než ta druhá a díky tomu nemáme žádné velké rozepře, které lze vidět u jiných lidí. Ať už je k tomu vede cokoli.

Jenže starší sourozenec... To je post, který nemáte jen tak. Není od toho, abyste byli na všechny kolem sebe hodní. V popisu staršího sourozence trochu toho zla být musí. Když už vám neustále říkají, že když jste starší, měli byste mít více rozumu a udělat tohle, nedělat tamto a vyjít tomu malému vstříc v tomhle a tak dále, je v popisu práce staršího sourozence i trochu toho zlounství. No ne?


Byla jsem takové to hodné a poslušné dítě, co nedělalo problémy, když se mu řeklo, ať je nedělá. Nekazila jsem fotky kvůli iracionální fóbii z fotografování a nedělala na ulici hysterické scény kvůli obřím marcipánovým figurkám, zmrzlinám ani neochotě jít v botech, které mám zrovna nazuté a ve kterých jsem celou cestu šla, jen mě najednou napadlo, že je nechci.
To všechno měl na práci můj mladší sourozenec. A dělal to zatraceně dobře. Tak, že máma byla ostudou často rudá až na zadku. Když už nešlo být rudá více, ostudou fialověla, třeba když se sestra vydala jako malé pískle dělat striptýz velkým klukům a jeden z nich pro mámu ochotně došel, aby si odvedla to svlékající se dítě.

Zatímco povoláním nejmladšího článku potomstva bylo zaměstnávat mámu, starší dítko má řádně zaměstnávat to mladší. A tak jsem jednou odvelela míč s potiskem 101 dalmatinů do jednoho z koutů zahrady a pak koukala, jak ho majitelka hledá, zatímco já si spokojeně hrála se svým, na kterým byli Lady a Tramp. Co víc, později jsem ho s mámou i sestrou na oko hledala, poněvadž se přece ztratil sám.
Že tomu tak nebylo zjistila máma až po letech, jelikož můj podlý čin byl zaznamenán na jednom z domácích videí.

Staršího bratra jsme neměly, ale jako bychom dostaly rovnou dva. Den za dnem jsme vyrůstaly se dvěma bratranci, společně sledovali ranní pohádky, hráli si na mumie i hledače pokladů a strážce vesmíru... Až do doby, než to kluky, kteří byli o dost starší, přestalo bavit.
(Na fotce jsem mimino jen já, sestra ještě nebyla na světě.)

A zatímco ten mladší, vpravo, neustále hulákal, že ho ten starší mydlí, mydlili jsme společně s tím starším moji sestru a zakazovali jí o tom někomu povědět. Bylo to týrání veskrze jemné, nic hrozného. Ostatně, přežila to. Ten malý trýznitel přecijen nakonec vyrostl do bratrance, který nás byl ochoten hlídat na vystoupení "toho teplouše ze superstar" nebo "odpornosti" typu Cascada. Dokonce držel bedlivé očko i nad tím mrnětem, kterému vyhrožoval udušením polštářem, když se po letech vydalo na svůj první opravdický koncert.

A tak jsme se všichni nějak vzájemně mordovali, žalovali na sebe, kradli si kazety do videoher a záviděli si samolepky pokémonů i jejich kresby. Na jeden obrázek obzvlášť jsem byla hrdá. Strašně se mi povedl. V mých dětských očích určitě. Do druhého dne byl celý ten náčrtník začmáraný lihovkou.
Svedlo se to na mladšího s bratranců, který se zuřivě bránil, že on to nebyl.
Byl to ten malej skunk! Ten nejmladší! Moje sestra...

Přesto si myslím, že zůstat zavřená v kufru auta, případně uvázaná ke stromu, zatímco přilétá jeden šíp za druhým (se špunty samozřejmě), je dostatečné odčinění za zruinované umělecké dílo.

A vlastně už si ani nepamatuju, co mě tehdy vedlo k tomu, že jsem jí jen tak plivla do vlasů a nakukala jí, že jí tam nasral holub.
 


Komentáře

1 Marie Veronika | Web | 18. května 2018 v 14:53 | Reagovat

No teda, měli jste doma skutečně veselo :-D Sourozenecké vztahy jsou vždycky takové zajímavé, vidím to v přímém přenosu na svých neteřích a synovcích. Někdy mám pocit, že by se nejradši ze všeho prostě z fleku zamordovali a bylo by to...
Ale hlavně jestli dnes máte vztah hezký - o to jde především :-)

2 beallara | 18. května 2018 v 15:06 | Reagovat

Já jsem ta starší, já jsem ta moudrá, já jsem ta, která dostávala přes držku.
Mám bráchu mladšího o 8let, takže jsem mu fakt dělala mámu, byla jsem ve 12letech dospělá ženská, protože jsem se o něj starala celý den, rodiče dělali na směny a občas byli v práci oba.
S bráchou jsme se věkově neshodovali, já byla puberťák, on tahal kačera.
Já byla matka malého dítěte, on začal být v pubertě.
Skutečně jsme se potkali až před 10lety, kdy jsme spolu založili novou společnost a konečně mám bráchu.Konečně.
Jinak se v dnešním tvém povídání vidím, měli jste to pestré a máte nač vzpomínat.A taky jsi sem dala kouzelné fotky!!
Ty máš zase jiné pozadí, začínáš být ve výměně pozadí na blogu rychlejší jak já :-D  :-D  :-D

3 duchodkaevka | 18. května 2018 v 15:52 | Reagovat

[1]: Určitá rivalita mezi sourozenci byla snad vždycky, jinak to ani být nemůže. Byli jsme takový my a naše dětičky nebyly jiné. Pokud se vztahy trvale nenaruší, je to v pořádku. Moje zkušenost je, že většinou k neshodám dochází až v dospělosti, a to už problém je. My s bráchou jsme toho naštěstí byli ušetřeni

4 Lucille | Web | 18. května 2018 v 15:55 | Reagovat

Když já ti chtěla taky umět tak hezky malovat, no...

5 bluesovka | E-mail | Web | 18. května 2018 v 16:54 | Reagovat

[3]: Ano, bohužel ty rozepře v dospělosti bývají nejhorší. Jinak mám někdy pocit, že se moje vnoučata musí zabít vzájemně. Doufám, že je to přejde. Já jako jedináček jsem nic takového nezažila. :-D

6 Atheira | Web | 18. května 2018 v 19:47 | Reagovat

[1]:[3]:[5]: Já si myslím, že sourozenci, co se nervou nebo po sobě aspoň trochu nejdou, nejsou pořádný sourozenci. (Jiný to je, když už jsou od sebe věkově hodně vzdálení, to se nedá brát pak už stejně) :D

[2]: To už pak ale není ono. I ty vztahy jsou pak už úplně jiné než když s tím člověkem fakt vyrůstáš.
Mám no... A nezaručuju, že tu bude dlouho. Nebo jako jo, tohle jo, ale ještě možná udělám něco s barvama. :D

[4]: Jo a čárance lihovkou byly moderní umění? :D

7 Lucka | E-mail | Web | 18. května 2018 v 21:39 | Reagovat

To je úžasný! :-D To je přesně ta správná sourozenecká láska, ač to je prostě o tomhle mordování. :-D Já mám bráchu o šest let mladšího a bylo to mezi námi přesně takhle, já byla ta hodná a poslušná, on raubíř a hajzlík. Za pár dní mu bude osmnáct a můžu říct, že někdy se mi po té době, kdy jsme se třískali hlava nehlava hračkama, docela i zasteskne. :-)

8 Ginger White | Web | 19. května 2018 v 10:22 | Reagovat

To je skvěle napsaný článek. :-D Mám staršího bráchu a u nás to bylo spíš naopak. On byl ten, co zlobil a já byla ta poslušná. :-D Nebo spíš, jak kdy. Teď jsme oba dospělí, on má už i svou vlastní rodinu a vztahy máme naprosto perfektní. :-)

9 naoki-keiko | Web | 19. května 2018 v 13:21 | Reagovat

Se sourozencem jsme zase strašní rivalové. Dodnes se to občas ozývá. Bratr si nikdy vnitřně nepřiznal, že je ten mladší. Ale rozumíme si, možná i líp než kdyby naše vztahy byly harmonické.
Krásný článek.

10 Keiji | Web | 21. května 2018 v 8:08 | Reagovat

Ty jsi starší? :O Tím jsi mě docela překvapila, myslela jsem si, že ty jsi ta mladší. :D
Každopádně nevím co dodat, popsala jsi to skvěle - taky jsem starší sourozenec (mám teda bratra :D) a taky dost podlé povahy, vesměs teda víc v tom, že když jsem něco provedla, vždycky to přece udělal on! A byla jsem dobrý lhář. :D Horší bylo, když jsem si to uvědomovala a sváděla věcí příliš a bylo to prokouknuto...
...ale stejně, on byl ten hloupoučký poslušný otloukánek. Chudák. (Alespoň než se obrnil. :D) Teď mě dost věcí mrzí. :D

11 Atheira | Web | 21. května 2018 v 8:45 | Reagovat

[10]: Nejsi jediná, už s tím přišlo víc lidí. Občas se nám stává, že nám lidi ani nevěří, že jsme sestry. :D
Mladšího bratra bych asi zavraždila. Holky, co jsem znala a které měly mladšího bratra, jsem vždycky strašně litovala, protože to v určitém věku byl žalující a kňourající démon, co věčně otravoval. Zlatá sestra! :D

[9]: Jenže s tím nic nenadělá, že je mladší. Když si to nepřizná, dělá akorát problémy sám sobě. :D  :D

[8]: Asi to bude i tím, že on byl kluk - starší a ty holka - ta mrňavá. U kluků se většinou bere normálně, že jsou to sígři malí a jejich mladší sestry musí být přece hodné holky. :D

12 Sacharin | E-mail | Web | 21. května 2018 v 10:49 | Reagovat

Originální pojetí, dobrý článek. Zařazuji do výběru na TT. :) Vrátila jsem se do vlastního dětství. :)

13 Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 22. května 2018 v 11:10 | Reagovat

Nějak jsem zase jednou docela ráda, že jsem jedináček … :D

14 Silwiniel | Web | 25. května 2018 v 8:52 | Reagovat

Škoda, že tohle jsem nikdy nezažila, moje ségra je starší o 12 let, takže jsem ji doma moc často neviděla, protože v době, kdy už bych s ní byla schopná komunkovat, studovala vš a pak se brzy vdala.

15 Lucienne | Web | 30. května 2018 v 22:34 | Reagovat

:'DDDD Ježiši, tak tenhle článek naprosto nemá chybu. :'DD Nejen, že jsem se u toho nasmála, ale navíc jsem v tom viděla sebe a svého mladšího bratra. :D Asi to u všech sourozenců vypadá stejně, bitvy jsou stejné, podvádění je stejné, tajné mučení nejmladších a aliance starších jsou běžné (i já vyrůstala s bratrancem :D), a přesto se nakonec máte rádi. :)
Ty fotky jsou perfektní, obzvlášť ta první. :'D Moc ti děkuju za tenhle článek, vážně mi vykouzlil hodně připitomělý úsměv na tváři :D

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama




Doporučuji: