Když nejde o život

11. září 2018 v 8:16 | Atheira |  život ve 2018
Jak pravila moje máma, když jsem dostala první pětku (od učitelky, která si na mě zasedla a dala mi ji jen tak, že jsem to já a přestala s tím když zjistila, že moje máma je ta sympatická prodavačka, co je na ni vždycky milá... eh... :D) a strašně kvůli ní brečela: Když nejde o život, jde o hovno.
A byť mě dovede blog rozčílit. V poslední době častěji, to je pravda, není to pro mě život, takže jde o velký hnědý.



V první řadě, abychom předešli zbytečným dohadům (které stejně přijdou, to je fuk), já chápu, že vás to tady štve. Chápu, že to tady nefunguje, mně to totiž taky nefunguje a tak prostě skutečně chápu vaše rozčarování nad věcmi aktuálními i minulými, co se s blogem táhnou jak hovno na botě.

Přesto mě to nějak neštve.
Ne tak, jak jiné. Ne tak, jak by ve vašich očích asi mělo.
Blog pro mě prostě už dlouho není na žebříčku hodnot až tak vysoko, abych kvůli němu podnikala protesty, vyváděla jak praštěná a už vůbec by mě nenapadlo (sprostými) nadávkami častovat někoho (Hanku), kdo je v této situaci spíš jako prodavačka, kterou sprdnete za to, že se něco doprodalo.

Nechci obhajovat, že je všechno ok. Není. Víme všichni, že blog.cz šel velmi dlouhou dobu do zadku a v podstatě se z tohohle srázu ještě úplně nedostal a kdoví, jestli někdy bude líp. Nicméně když jsem si blog zakládala, nepodepisovala jsem vlastní krví, že věnuji svou duši věčným útrapám bez cesty zpět.
Nevím o tom, že by se taková pekelná listina podepisovala někdy dřív ani teď. Podle všeho totiž žádný takový úpis není. Přesto se velká řada lidí tady chová, jak kdyby byl a oni neměli jinou možnost než tu být a křičet, že se jim tu nelíbí.

Oháníte se komunitou, že to tady dřív fungovalo a že tu bylo hezky.
Jenže v komunitě s nadpoloviční většinou hysterických ženských asi hezky nebude nikdy. Chcete, aby se tu s námi jednalo narovinu, ale když se o to někdo tedy pokusí, naběhnete tam s hubou plnou nadávek. To pak lidská komunikace na té opravdu solidní a lidské úrovni nejde, když na jedné straně řve šimpanz.

Znovu podotýkám. Já vím, že to tady je totálně předpotopní, nefunkční a dlouhou dobu nám tu zeshora maximálně káleli na hlavu.
Dokáže mě štvát hodně věcí. Důležitých věcí, ale to, jestli jsou jiné blogy modernější než tohle ubožátko mi je vnitřně nějak jedno. Možností máme všichni mraky. Není nutné tu být. Na chvíli jsem se rozčílila nad komentáři, když nešly, ale jinak je mi celé tohle dění nějak jedno. Je mi to jedno proto, že tomu nepřikládám žádnou zvláštní důležitost, v mých očích je to jen blog.
A jestli si někteří přijdete tak důležití a tak lukrativní, že máte na víc... Nebo si snad právě jinde budete připadat důležitě a profesionálně (hahaha) tak jděte. Jděte kam vás srdce táhne, ale přestaňte se už chovat jako banda děcek s otřesným slovníkem, která jen neustále vyhrožuje, že půjde jinam, ale ještě to neudělala. Když budu chtít skutečně odejít, tak půjdu. Bez dramatu kolem, prostě odejdu.
Rozumný člověk, když o tom chce dát stávajícím čtenářům vědět, napíše tři řádky a jde (a už se do dění blog.cz nemíchá, protože se ho netýká), nepotřebuje řvát a urážet. Kdo s vámi pak má jednat normálně, když to vy samy neumíte?
 


Komentáře

1 Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 11. září 2018 v 8:35 | Reagovat

Děkuju, děkuju, DĚKUJU.

Z toho, co se tady strhlo, mám pocit, že blog je pro většinu lidí středobod a hlavní náplň života, bez které nepřežijí ani sekundu.

2 Ann Taylor | Web | 11. září 2018 v 8:57 | Reagovat

Tak duši naštěstí ne, jen licenci ;-)

3 Marie Veronika | Web | 11. září 2018 v 9:15 | Reagovat

No zaplať pánbůh za tenhle článek. Už už jsem měla pocit, že jsem téměř jediná, koho to nechává chladným. Jo, to když už se stresovat, tak jinými věcmi :-D

4 Bobouš | E-mail | Web | 11. září 2018 v 12:13 | Reagovat

Přidávám se do party... no tak blog nejde, oni to za pár týdnů opraví a možná mě i mile překvapí, když ne, no tak to zůstane při starém.
Jde vo hovno. 8-)

I když tedy přiznávám, že se dokážu taky vytáčet nad totálníma číčovinama. :-D

5 Jan Turon | E-mail | Web | 11. září 2018 v 18:52 | Reagovat

Rozčilovat se nemá cenu, za to to nestoji....ale malo platny trochu kdyz článek zahadne mizi appd...to prece jenom nadzvihne...a pak, nad cim se rozcilovat na blogu když ne nad Blogem? ;-)

6 Atheira | 11. září 2018 v 20:20 | Reagovat

[5]: Tak proč se ale nad blogem vůbec rozčilovat? Jasně, chápu takový to chvilkový naštvání, když někam něco píšeš a ono tě to vypeče. Ale i tak by mě nenapadlo jít a někomu sprostě nadávat nebo to vůbec nějak víc řešit. Je to JEN blog, JEN na internetu. Tak se na to na čas vykašlu a půjdu dělat něco jiného. O co jde? Nikdo tady není taková hvězda, aby mu při dočasným výpadku opravdu o něco šlo. A pokud je mu tady tak zle, že mu nevyhovuje, jak je to tady zastaralý a kdesi cosi, tak má velký výběr všude jinde. ;-)

7 Jan Turon | E-mail | Web | 11. září 2018 v 20:32 | Reagovat

Tak sprostě nadavat z tohoto duvodu to je skutečně pitomé

8 Lucienne | Web | 11. září 2018 v 20:54 | Reagovat

Já chápu komplikace. Chápu technické potíže při modernizaci. Chápu všechno. Jen chci zatraceně vědět, co se děje. A když se x hodin crcám s článkem, který se ke čtenářům nakonec ani nemá jak dostat, protože mizí, to prostě naštve. Stejně jako nechávat dlouhé komentáře na oblíbených blozích, aby se pak nezobrazily a já mohla psát znovu. To člověku prostě brání vést blog - a mně na blogu třeba záleží.
Nevadí mi, že ty potíže jsou, za stávajících okolností je to přirozené a naopak jsem ráda, že se to tady trochu oživuje. Vést to tady musí být těžké a modernizovat něco tak zastaralého ještě těžší. Ale docela bych uvítala, aby nám napsali jedinou větou: Ok, dnes rozjíždíme modernizaci, dejte nám týden a všechno bude zase fachat alespoň na té úrovni, abyste mohli přidávat články a komentovat.
Ale když si s články dáváš záležet a blog se pak rozhodne tě vykopnout z administrace a veškerý text sežrat, a děje se to dlouho a ty ani nevíš, proč se to děje, to prostě jednoho vytočí.
Já nenadávám Hance. Je mi víc než jasné, že ona za to nemůže. Ale to nic nemění na tom, že mě to štve.
Nejde o život. Jde o něco, na čem si dáváš záležet a bez vlastní viny ti to zmizí. Kdyby mi řekli, že blog teď nebude fungovat, tak počkám a články nepíšu. A pak bych se neměla nad čím rozčilovat. Ale to nám prostě nikdo neřekl.

9 Atheira | 12. září 2018 v 8:39 | Reagovat

[8]: Mizení napsaného textu už nějak nevnímám, protože jsem tu skoro 13 let a za tu dobu jsem se naučila všechno napsané nejdřív zkopírovat, než na něco kliknu.
Jo, je to jedna z těch věcí, co je na blogu pěkně na prd, ale já už s tím počítám, proto mi to ani tak nepřijde.

A cožpak o to, já mám svůj blog taky ráda a taky mi na něm jistým způsobem záleží. Jsem tu fakt děsně dlouho a články taky píšu ráda. Jenže ten přístup některých tady je fakt, jak kdyby byly hvězdy...
Dobře, tak vidím, že to nejde, naštvalo mě to tím, že mi to sežralo komentář nebo článek. Nejde to nikomu, tak se holt budu věnovat něčemu jinému. Já v tom pořád nevidím problém tak velkých rozměrů.
Mně to tady přijde jak v minulé práci. Už když jsem tam nastoupila, tak některé ženské kdákaly, jak odtamtud půjdou a že jim to tam za to nestojí. Ve chvíli, kdy jsem si já uvědomila, že mi to tam za to nestojí, tak jsem prostě šla a řekla jsem to ostatním, až když jsem měla podepsanou výpověď. To samé tady. Místo neustálého řvaní - já půjdu - se mají prostě sebrat, jít a pak dát vědět, kde jsou. Je to takový rozumný řešení.
Že chceš info je sice hezký, ale řekněme si upřímně - kdyby ho Hanka měla, jistě by ho na srdce blogu napsala, což se zřejmě snaží i teď.

10 Helga | Web | 12. září 2018 v 22:20 | Reagovat

to je hezký přístup, taky se mi zdá, že lidé jsou na blog moc upnutí. I když to je asi normál, když vidím, jak se dokážou lidi seštěkat  ve skupinách na fb o psech, kočkách, dětech kvůli blbostem, prostě ventilace frustrací z vlastního nepovedeného života.

11 Atheira | 13. září 2018 v 8:07 | Reagovat

[10]: O diskuzích mi povídej. Na jedné psí jsem a občas jenom valím oči. Oni jak ti "domácí" jsou někteří pěkné svině, tak někteří "nově příchozí" jsou taky idioti... To je pak kombinace, která se v klidu nevyřeší. :D
Tam v podstatě neexistuje domluvit se na něčem v klidu, i kdyby prvotní dotaz tak padl, přijde někdo, kdo se mu snaží poradit, taky v klidu, ale někomu se na tom něco nelíbí, buď samotnému zadavateli nebo prostě komukoli, kdo tam původně ani nepsal. A už to je. Už dlouho na to téma plánuju napsat článek, protože to vydá na dost slov. :D

12 Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 13. září 2018 v 9:12 | Reagovat

[8]: A napadlo tě třeba, že to sami nevěděli, že blog fungovat nebude? Že prostě předpokládali, že ten přechod bude hladký a někde nastala chyba?

Ne všichni lidé, kterým na blogu záleží a dávají si na něm záležet, si z toho začnou rvát vzteky vlasy. Občas je přínosnější se prostě kousnout do jazyka a počkat, až se to vyřeší, bez afektu … a to i pro lidskou psychiku. ;-)

13 m. | E-mail | Web | 13. září 2018 v 10:46 | Reagovat

Já měla po přechodu na vlastní doménu všechno v p...aži, všechno božsky fungovalo a dělalo přesně to, co jsem chtěla. Ale pak jsem jednou vyměnila šablonu a od té doby mám smůlu na šablony, se kterýma neumím :D Celej loňskej rok byl blog rozjebanej a já nevěděla, co s tím. Spoléhala jsem na kamaráda, co mi tu doménu založil, že si snad najde čas mi s tím pomoct, ale do dnešního dne nenašel. Včera jsem se už nasrala a tu šablonu si vyměnila sama. Bohužel zatím i s ní bojuju :D Tu pomoc prostě potřebovat budu. A sere mě to hodně, ale jak řikáš, jsou i jiný věci v životě a to, že jsem to vlastně rok a půl vydržela s poněkud podělanym blogem, vypovídá, že na to taky už nemám tolik času a taky tomu nepřikládám stejnou důležitost jako kdysi.

Ne že by to pro mě pořád nebyla jedna z hlavních věcí v životě, pořád je to nějakým způsobem moje identita. Ale taky jsem se už naučila, že až se to opraví, tak se to opraví, a nemusim to mít furt a okamžitě dokonalý, holt to bude proces. Dřív jsem nad tím trávila klidně 24 hodin, dokud to nebylo tip ťop. Dneska když mi to nejde, tak na to kašlu a pustim si seriál. Protože zejtra bude taky den.

[8]: Jak říká Atheira, přesně tenhle stav je tady bohužel už spoousty let ;) Já vím, že plno lidí sem přišlo v posledních třeba deseti letech jako "nováčci" a tak jsou z toho v šoku, ale musím ti říct, že to je už velmi dlouhodobý stav, který zjevně nikdo nemá absolutně zájem řešit. Protože kdyby měl, tak by to šlo vyřešit poměrně rychle. Mám plno kamarádů ajťáků, kteří se tím zdejším stavem bavili ještě v době, kdy to tu vedl Standa a kdy ty problémy teprve začínaly, a to už je hodně dávno.

Ukládej si všechno předtím, než to zveřejníš - články i komentáře. Je to opruz, ale jinak to tu nejde. Chvíli to může fungovat, zvykneš si, myslíš si, že jsi za vodou, a pak bum, zase ti zmizí článek. Pokud to dělat nechceš, tak jdi jinam, tady se řešení nedopláčeš a nedostěžuješ, taková je realita a je jedno, kdo to tu údajně vede teď.

14 Čerf | E-mail | Web | 13. září 2018 v 21:18 | Reagovat

Ona ta vyzdvihovaná komunita má své výhody, ale když se něco podobného semele, má často i nepěkné rysy davu, kdy si lidi navzájem svou naštvanost zesilují nad rozumné meze. U mne to funguje tak, že se soukromě na chvíli naštvu, ale pak si přečtu pár děsivě vytočených komentářů, které mě paradoxně  uklidní, protože začnu mít tendenci to tu proti zbytečné hysterii bránit, a nakonec se seberu a jdu dělat radši něco užitečného do té doby, než blog zase začne fungovat :-). Díky za věcný přístup, který je mi sympatický.

15 bluesovka | 15. září 2018 v 19:41 | Reagovat

Mám to taky tak. Jsem v klidu. Mám-li chuť, napíšu. Nemám-li chuť, nepíšu. Ano, i já mám pocit, že mi to srdce neutrhne. :-) díky za článeček!!

16 naoki-keiko | Web | 16. září 2018 v 11:58 | Reagovat

Je to trochu děsivý. Myslím, že když má mít blog kvalitnější obsah, musí jeho majitel nějak žít aby měl o čem psát. Z těch komentářů na blog.blog.cz (nebo jak se ta url přesně jmenuje) bylo vidět, že lidé nežijí.
Když to po několik dní zlobilo, tak jsem blog prostě vypla a několik dní na na něj nelezla, protože bych s tím stejně nic nenadělala. A jestli to nastane zase, budu mít spoustu jiných věcí na práci než se hrabat v blogu.

17 Silwiniel | Web | 16. září 2018 v 17:33 | Reagovat

Já jsem se po asi po 12 letech na blogu přesunula na blogspot a jsem tam spokojená. Hlavně nahrávání fotek a celková editace je mnohem jednodušší a rychlejší. Lidi, které mám ráda, sleduji dál a je to fajn.

18 Keiji | Web | 17. září 2018 v 6:43 | Reagovat

Docela se divím, že se nad tím pozastavuješ. :D Tohle je prostě náš národ. Sedět, zírat a pak si hlasitě stěžovat umí každý. Asi je to spíš koníček, možná smysl života některých. To jim přece nemůžeš vzít, dělá jim to radost!

19 Jan Turon | E-mail | Web | 4. října 2018 v 19:47 | Reagovat

No ale zamrzzi to jako když třeba maji zavreno v oblibene hospudce...

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama



Doporučuji: