Nenávistné řeči

Ach né, oni povraždili malá prasátka!

17. října 2013 v 16:50 | Hanyuu-hime
Od rána se na mě ze všech stran valí pobouřené reakce na selátka, která se začala prodávat v Polsku, o nichž zveřejnil zprávu server novinky.cz.
Všichni kolem mě vřeští hrůzou, jak jen to mohli těm maličkým chudáčkům udělat, volají po tom, kde je nějaká lidskost a kdesi cosi. A víte, co si o tom myslím já? Ano, je to zrůdnost, ale všichni ti, co tu vyvádí a snaží se dovolat něčeho... opravdu nevím čeho, se mi hnusí taky a to možná ještě víc než tahle zpráva.

Nebuď slaboch,

12. července 2013 v 12:33 | Hanyuu-hime
"nedepkuj"! Uteče ti plno věcí a později tě to bude mrzet.

Ano, já chápu, že ono je jednodušší to takhle říct než to opravdu udělat, ale kdo tvrdí, že to jen říkám? Někdy je těžké se na všechny ty debily kolem jen smát a tvářit se, že se vůbec nic neděje. Každý občas potřebujeme chvilku pro sebe, dostat ze sebe všechno, co se v nás za tu dobu nastřádalo. Pak je ale důležité zase se začít smát a žít, protože nežijeme zase tak dlouho, abychom si mohli dovolit, utápět se den po dni v depresích.

Uvědomte si, že podle toho, jak k životu budete přistupovat, se k vám budou chovat i ostatní. A jak se asi má někdo bavit s někým, kdo se denně tváří jako prdel a vypadá nějak takhle?

Vyjadřování některých lidí a mé dvanáctileté já

28. června 2013 v 7:34 | Hanyuu-hime

Každý z nás se postupně mění, s námi se rozvíjí naše slovní zásoba i způsob našeho vyjadřování. Z někoho se třeba nikdy nestane spisovatel, jiný nebude řečníkem, protože k tomu prostě nemá vlohy, ale tak či onak, když něco dělám delší dobu, určitě uvidím nějaké výsledky. Změním se k lepšímu.

Když jsem v jedenácti letech objevila kouzlo chatu a vlastně internetu obecně. Ano, bylo mi 11, ono se tak vůbec všude kolem říká, že takhle malé děti by vůbec neměly mít k internetu přístup, že je to kazí, a že my jsme takoví, jako jsou děti dnes, nebyli. Ale pravda je někde uprostřed. Nebyla jsem to totiž jen já, ale společně se mnou i ostatní stejně staří.
Ale zpět, když jsem objevila, co všechno internet nabízí, ihned jsem se začala angažovat v chatových místnostech. Bylo mi tehdy čerstvých dvanáct, když jsem se připletla ke zrodu místnosti The Sims na lide.cz a později se tam stala jedním ze smečky stálých správců.

Tenhle článek ale není o historii té místnosti, i když nějakou roli to v tom určitě hraje taky.

Komentujeme knihy

1. května 2013 v 14:31 | Hanyuu-hime
Knihy prý rozšiřují slovní zásobu - díky nim se pak zvládneme vyjadřovat lépe než jedinci, kteří neustále jen bezduše dřepí před televizí a jediné, co zvládnou, je maximálně odříkat kdejakou reklamu nazpaměť...
Bezpochyby je pro nás tedy čtení knih přínosnější než nějaká bedna, což ale není moc často nijak zvlášť vidět, protože, jak jednou někdo řekl - V dnešní době už čte každý idiot - a to se pak odráží na komentářích u knih.
Většina z nás se totiž snaží říct ostatním, jaká ta kniha, co právě dočetl, byla - líbila se mi? Nelíbila? Musím to všem ihned povědět!

Největší problém mnoha čtenářů ale je, že se snaží působit hrozně chytře, volí takové výrazy, ze kterých mají snad pocit strašné sečtělosti nebo nevím čeho, pravdou ale je, že všichni používají stejná slova, stejný způsob vyjádření svého názoru.... a to už mi začíná lézt na nervy.

Čtivá kniha, vtahující do děje, která mě nepustila do poslední stránky a kterou jsem zhltla jedním dechem.
myslete si co chcete, ale když do toho komentáře naflákáte tohle, zavání to spíš určitým stupněm retardace než sečtělostí a inteligencí.

Jak originální články na téma týdne... opět

12. března 2013 v 21:41 | Hanyuu-hime
Jdu si stěžovat, jdu do vás rýpat... Ale já občas prostě musím!

...

Články na téma týdne nepíšu, nikdy mě pořádně nenapadá nic, co bych považovala za použitelné. Ale to neznamená, že zveřejněná 'díla' čas od času nesleduju.
Sem tam si nějaké přečtu a nestačím se divit.
Je to neustále se opakující problém. Blogerky, které chtějí pouze upoutat pozornost na svůj blogísek, do toho témata nacpou prakticky cokoli, co je zrovna napadne sepsat. Když už to náhodou má co dočinění s tématem, které je právě vyhlášeno, stejně to stojí za to slovo na pět, co všichni známe, začínající písmenem H (A vážení, hasič to není!).

Nevím, proč to řeším zrovna teď, když je to každý týden to samé... Jen mám prostě pocit, že každá druhá holka bezmyšlenkovitě vyřvává 'New York' do všech stran, jako její vysněné místo k žití, ale nakonec se z těch článků stejně nedozvíme vůbec nic.

Můj soused je...

18. června 2012 v 11:22 | Hanyuu-hime
Je to pár dní, co jsem na toto téma četla článek už někde jinde... Bylo to zrovna v době, kdy už i mně přetékaly nervy, ale ono nestačilo si přečíst článek a uklidnit se na tom, že se najde i někdo jiný, kdo žije v blízkosti kreténa... Musím se z toho vypsat :DD
 
 

Reklama